Epocha nároků: Christopher Caldwell o soumraku demokracie

Epocha nároků začíná analýzou situace, ve které vznikl americký zákon o občanských právech (1964), jehož původním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států. Autor si všímá, že “založit nové svobody vyžaduje zničit jiné”, a ukazuje, že odstraněním segregace černochů problém rasy nezmizel, naopak se stal posedlostí celé společnosti. “Místo, aby potlačila jižanskou obsesi rasou a krví, zanesla ji občanská práva do všech koutů země. Veškerá kultura – média, umění, knihy – jsou jí zaplaveny.” “Hlavní úředníci přes diverzitu a úředníci pro soulad v oblasti diverzity… vykonávali činnost, která se podobala aktivitě politických komisařů totalitních režimů ve 20. století.” Pro čtenáře se zmíněnou zkušeností z 20. století smutný paradox.

Kniha vychází v překladu Aleše Valenty v edici Agora, ve které nakladatelství Leda představuje nekonformní knihy zaměřené na politiku a společnost. Autor, Christopher Caldwell (1962) je americký konzervativní novinář, absolvent literatury na Harvardu, bývalý spoluvydavatel konzervativního týdeníku The Weekly Standard. Přispívá do renomovaných amerických periodik jako The Wall Street Journal, The New York Times, The Washington Post a britského The Financial Times. Jeho předchozí kniha Úvahy o revoluci v Evropě: imigrace islám a Západ (2009) byla v The Economist označena jako “dosud nejlepší vyjádření pesimistického postoje k islámské imigraci v Evropě”.

V Epoše nároků Caldwell ukazuje, jak se princip svobody v průběhu posledního půl století mění v ideologii politické korektnosti až po diskriminaci bělochů, vyzdvihování sexuálních menšin a zánik svobodné diskuse na akademické půdě. Vznikají nové elity, které se opírají o soudy, aktivistické neziskové organizace a vyhlášky státních úřadů. Autor je nazývá “novou ústavou“, která podkopává demokracii, protože nepochází z parlamentu. Svá tvrzení autor dokládá relevantními zdroji. Nakladatelská anotace knihu hodnotí jako “významný příspěvek ke zkoumání nynějšího bezprecedentního rozpolcení americké společnosti”.

Caldwell v knize cituje Samuela Francise, který definoval globalizaci jako “řízenou destrukci národa, jeho suverenity, kultury a lidí”. a ukazuje, jak “kulturní záměna, rasově založená ústavní degradace domácí populace ve vztahu k nově příchozím, slábnoucí demokratický mandát veřejnosti vůči vládě… neuvěřitelně velká redistribuce bohatství… otráví americkou politiku”.

Český čtenář se může ptát, jestli je nutné a dobré přebírat z Ameriky všechno. Posuďte sami:

“Politická korektnost byla označením pro působení mocenských nástrojů zákona o občanských právech… Politická korektnost náhle přestala být vtipem, nýbrž nejúplnějším ideologickým ovládnutím institucí v dějinách Spojených států.”

“Politická korektnost byla reformou směřující odshora dolů. Neumožnily ji nové postoje veřejnosti k reakčním názorům, nýbrž nový establishment namířený proti těm, kteří je vyjadřovali.”

“Postupně rasa nabyla náboženského významu a stala se absolutní morální hodnotou.”

“Největší ztráty v systému nové, na občanských právech založené politice utrpěli bílí muži. Usnuli v přesvědčení, že jsou budovateli této země, aby se probudili a zjistili, že se ocitli na nejspodnější stupínku v hierarchii ras. …Proto, že morální narativ občanských práv vyžadoval, aby byli zavrženi jako padouši národních dějin.”

“Ukázalo se, že politika občanských práv je na konci 20. století nejúspěšnějším americkým vývozním artiklem… Spojené státy dosud určovaly a vynucovaly nadvládu bohatých států tak jako za studené války, ale nyní si… osvojily rovněž ideologickou roli Sovětského svazu za studené války.”

“…vláda vyčerpala zdroje dosud nenarozených a sahá nyní na zdroje žijících generací.”

Autor si klade otázku, zda “to tímto způsobem může jít dál”, zvlášť, když se “politická třída vzdálila od obyčejných lidí” a “politici nemají tušení, co si lidé myslí”. “Ukazuje se, jak je obtížné a nepřirozené nahradit systém předsudků systémem skutečné rovnosti a úcty.” Lze jednoduše předsudky obrátit? Autor varuje, že “výsledkem je starý svět obrácený vzhůru nohama”. A já se obávám, že my, čtenáři téhle knihy, sice žijeme v epoše nároků, nicméně nároků jiných na náš život. Jak dlouho ještě dovolíme našim vládcům, řádně zvoleným, ale s úplně jinými sliby, a nikým nevoleným aktivistům, určovat, co si máme myslet a co smíme říkat? Caldwellova kniha může sloužit jako “poučení z krizového vývoje”.

Všechny citace jsou z knihy:
CALDWELL, Christopher. Epocha nároků: Amerika od šedesátých let : zákon o občanských právech a soumrak americké demokracie. (The Age of Entitlement). Přeložil Aleš VALENTA. Voznice: LEDA, 2022. Edice Agora. ISBN 978-80-7335-807-5.