Cenzurní režim EU se globalizuje

NORMAN LEWIS

Autoritářský Zákon o digitálních službách znamená smrt svobody slova na internetu.

Málo lidí ví, že 16. listopad 2022 byl dnem, kdy zemřela svoboda slova na internetu. Byl to den, kdy byl zaveden Zákon o digitálních službách (DSA) Evropské unie. Podle DSA budou hodně veliké internetové platformy (VLOP) s více než 45 miliony aktivních uživatelů měsíčně, jako Twittter, Facebook a Instagram, muset ze svých platforem rychle odstraňovat ilegální obsah, nenávistnou mluvu a tzv. dezinformace. Jinak budou pokutovány až šesti procenty z jejich ročních globálních výnosů. Velké platformy se DSA musí podřídit už letos v létě, zatímco malé platformy budou povinny svůj obsah cenzurovat až od roku 2024.

Důsledky to bude mít ohromné. Nejenže DSA poprvé vnucuje regulaci obsahu na internetu, ale také to stanovuje jako globální standard, ne jen evropský.

EU v posledních letech do velké míry realizovala své ambice stát se supervelmocí v zavádění globálních předpisů. EU může jakékoliv společnosti kdekoliv po světě diktovat, jak se musí chovat, pokud chce působit i v Evropě, tj. na druhém největším světovém trhu. Následně její přísné regulatorní standardy v rámci toho, co je známo jako ‚Bruselský efekt‘, přijímají i firmy a další regulátoři. Vezměte si zákon o ochraně soukromí čili Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), který nabyl účinnosti v květnu 2018. Ten mj. vyžaduje, aby lidé, než budou zpracovány jejich údaje, dali výslovný souhlas. Tento předpis EU se mezitím stal globálním standardem a to samé by se mohlo stát s DSA.

Zavedení GDPR v EU bylo tak nějak provizorní. Od roku 2018 byly uděleny pokuty za jen asi 1,7 miliardy €, což je podle The Economist v průmyslu, který produkuje přes bilion euro ročních výnosů, jen drobek. Z toho se ale EU zjevně poučila a do DSA jsou teď zabudované ohromné mechanismy k jeho vynucování. Evropská komise očekává, že její interní dozorčí nad průmyslem bude mít do roku 2024 100 zaměstnanců na plný úvazek. Navíc budou pomáhat najatí pracovníci a čeká se, že s operacemi dozoru nad technickými giganty pomohou i národní experti. Komisař pro vnitřní trh EU Thierry Breton to prohlašuje za ‚historický moment digitální regulace‘. Očekává se, že platformy VLOPS si tyto donucující operace zaplatí samy, když každá bude platit 0,05 procenta svých globálních ročních výnosů Komisi.

To dává EU do rukou nesmírnou moc. Na regulace DSA bude dohlížet sama Komise, ne žádný nezávislý regulátor. A DSA navíc obsahuje i ‚mechanismus krizového managementu‘ doplněný loni v úpravě v poslední minutě. Komise argumentuje, že to je třeba, aby mohla usměrňovat, jak budou platformy reagovat na události jako ruská invaze na Ukrajinu. Během krize bude ‚očekávaná nebo dobrovolná povaha‘ povinností technických společností bojovat s dezinformacemi zjevně nedostatečná.  Komise si tedy do DSA přidala pravomoc určit, zda taková ‚krize‘ existuje, definovat ji jako ‚objektivní riziko závažných předsudků pro veřejnou bezpečnost nebo pro veřejné zdraví v Unii.‘ Vzhledem k ochotě EU uchylovat se k ‚vládě zákona‘ jako ke zbrani proti svým ideologickým oponentům jako Polsko a Maďarsko, tak je potenciál ke zneužití tohoto mechanismu, jaký to EU dává, opravdu znepokojující.

Nejenže to EU dává nesmírnou pravomoc k cenzuře, ale také to představuje hluboké vměšování technokratů do demokratické odpovědnosti. Nevolená Evropská komise nutí technické mamuty, aby komandovali internet do režimu s potlačováním toho, co za nepřijatelné vyjadřování nebo dezinformace považuje EU. Tímto Komise sama sobě udělila pravomoc nám všem ostatním vnucovat své hodnoty. Kdyby takovou drakonickou cenzuru vnucovala naše národní vláda, mohli bychom proti ní alespoň volit. Toto je ale zcela jiný scénář.

Nedemokratická Evropská komise se tímto novým zákonem zmocňuje regulovat obsah internetu bez špetky odpovědnosti vůči milionům běžných evropských občanů, kteří tyto služby využívají. Tím, že EU uvaluje přímě realizace na Technické giganty, může cenzurovat z odstupu, což snižuje riziko masového odporu v Evropě. Je to mazané, ale zbabělé. Technokratický, antidemokratický impuls k cenzuře od EU se outsourcuje na Technické giganty. A všechny vůdčí Technické firmy souhlasily, že budou postupovat podle těchto předpisů až do té míry, že budou financovat regulační orgán EU, který bude na jejich provoz dohlížet.

Techničtí giganti nemají jinou volbu než se podvolit. Je to konec konců cena za to, že ty firmy mohou v Evropě zůstat. Dokonce Elon Musk se zařadil do šiku i přes své loňské sliby, že z Twitteru udělá ‚společné digitální fórum‘ s minimální cenzurou a s maximální svobodou projevu. ‚Hezká schůzka s Thierrym Bretonem o DSA v EU,‘ tweetnul v lednu Musk. ‚Cíle transparentnosti, odpovědnosti a přesnosti informací jsou v souladu s těmi našimi,‘ tvrdil. Tímto osmělená EU teď už Twitteru dává pokyny, aby zaměstnal více moderátorů obsahu a nespoléhal jen na moderaci algoritmů.

Snad by nás nemělo překvapovat, že Techničtí giganti jsou motivováni více ziskem než principy. Nejvíce šokující na tom ale je skutečnost, jak je to všechno bez odpovědnosti a antidemokratické. Žádný z hráčů této chmurné ságy se neodpovídá běžným lidem. Jeden se schovává za druhým, aby se ukryl před kritikou: Komise tvrdí, že cenzurní zákony jsou nezbytné k ochraně před ‚škodami‘ páchanými neregulovanými společnostmi sociálních médií; Techničtí giganti se pak podvolují zákonu, aby ‚sloužili‘ milionům svých uživatelů. Ač obě strany tvrdí, že to dělají pro veřejnost, žádná se ani zdaleka veřejnosti nezodpovídá.

A nejhorší ze všeho je to, že cenzurní režim EU se teď globalizuje. Loni otevřela EU v Silicon Valley novou kancelář, aby kula užší vztahy mezi regulátory EU a Technickými giganty.  Nemohli by to dělat sami bez Technických gigantů a jen díky svému regulatornímu vynucování se může EU vyhlašovat za hráče na světovém jevišti. A také jim to vychází, když to teď vypadá, že se k tomu přidává Washington, když prezident Biden letos už vyzýval k oboustranné shodě na opatřeních k regulaci Technických gigantů.

DSA stanovila precedent, že by se internetový obsah měl regulovat, a teď se to akceptuje jako princip. V důsledku toho je svoboda slova na internetu v podstatě mrtvá – zabil ji nedemokratický a autoritářský Zákon o digitálních službách EU.

MCC Brussels

(8 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...