Předěláme vaše děti!

„Myslíte, že zkazíme vaše děti? Legrační, tentokrát máte pravdu!“ To zpívá mužský homosexuální sbor v San Franciscu a je to skoro úlevné. Konečně říkají to, co se nám LGBT+ aktivisté snaží obvykle utajit.  Co je trochu méně úlevné, je fakt, že čtyři členové jsou registrovaní sexuální násilníci, kteří se dopustili „oplzlého a chlípného jednání vůči dítěti mladšímu 14 let“.

Červen je v západním světě již tradičně spojen s oslavami LGBT+ komunity. Drtivá většina velkých firem napříč odvětvími se povinně halí do duhových vlajek a zejména firmy v módním průmyslu produkují duhové kolekce s mizivou prodejností, ale pokud se nechtějí stát terčem stále ukřičenější LGBT+ lobby (razící heslo „silence is violence – mlčení je násilí“), rády pár pestrobarevných produktů, byť se ztrátou, vyrobí.

Co odchylka, to rodina…

Budoucností jsou ale děti, což progresivisté dobře chápou. Ne nadarmo se (alespoň na západ od nás) woke levice velice soustředí na formátování dětí (někdo by to mohl označit za indoktrinaci) již od nejútlejšího věku. Ve švédských školkách se děti již neoznačují za chlapce a dívky nýbrž „genderově neutrálním“ slůvkem hen, dětské knížky již dnes obsahují otevřeně LGBT+ postavy a příběhy objevování jejich sexuality (zatímco „nevhodné“ knížky se např. v Kanadě pálí), hračky dnes běžně obsahují duhové motivy a oslavují sexuální diverzitu. No a výjimkou nejsou ani dětské pořady a pohádky. Infiltrace LGBT+ lobby napříč odvětvími zaměřenými na děti je tedy zřejmá, ale stále zde (alespoň zdánlivě) byly jisté mantinely. Hovořím o pedofilech a jejich vlivu na LGBT+ hnutí.

Pozornost konzervativněji laděných komentátorů upoutalo během letošního „Měsíce hrdost“ video s názvem „The Blue’s Clues Pride Parade Sing-Along Ft. Nina West!“. Animované video určené pro děti nám představuje, co si woke levice představuje pod pojmem rodina. Každou z LGBT+ podskupin ve videu reprezentuje alegorický vůz s „rodinou“ roztomilých zvířátek, kde minimálně rodiče mají příslušnou sexuální odchylku. Jako hudební podkres zní melodie písně z americké občanské války „When Johnny Comes Marching Home“ se změněnými slovy, kterou zpívá Nina West (původně Andrew Levitt), drag queen „umělec“. Každý vůz má na podvozku vlajku v barvách konkrétního genderu. Ano, krom základní duhové vlajky, která je jakousi zastřešující vlajkou pro celé LGBT+ hnutí, mají lesby svou vlajku, gayové svou vlajku, trans lidé svou vlajku atd., přičemž s přibývajícími gendery přibývají rovněž vlajky. Inu, inkluze a rovnost až do krajnosti. Půjde-li to takhle dál, bude mít za chvíli LGBT+ komunita víc vlajek než OSN.

Zarážející je, že se v tomto pestrobarevném animovaném průvodu mihne v čase 2:52 alegorický vůz se sovičkami, který má na podvozku vlajku nepatřící zdánlivě žádnému z moderních genderů. Když se však vlajka otočí o 180 stupňů, zjistíme, že jde o vlajku, kterou si zvolili tzv. MAP – anglická zkratka pro Minor attracted persons (česky lidé se zalíbením v dětech), čili pedofilové. Takže ve videu určeném dětem se mihla pedofilní vlajka, byť vzhůru nohama.

Když už to vypadalo, že by pro letošek celý ten Pride humbuk mohl konečně utichnout, tak se prvního července na youtube.com objevilo video mužského homosexuálního sboru se San Franciska s názvem „A Message From The Gay Community Men’s Chorus“, jde tedy o „vzkaz“ tohoto vpravdě specifického hudebního tělesa.

Pro ilustraci nejdříve výňatek textu písně i s překladem:

Píseň zpívaná ústy dospělých homosexuálních mužů tedy otevřeně říká, že se snaží předělat naše děti k obrazu svému. Ano, jde o názor jednoho hudebního tělesa. Proč tedy na tuto kuriozitu vůbec upozorňuji?

Protože nejméně čtyři členové tohoto sboru jsou „registered sexual offenders“, tedy v minulosti odsouzení sexuální násilníci, kteří se dopustili trestného činu „lewd and lascivous act with child under 14“, tedy (v otrockém překladu) „oplzlého a chlípného jednání vůči dítěti mladšímu 14 let“. Tato skutková podstata je trestným činem dle § 288a kalifornského trestního zákoníku a je možné za něj odsoudit pachatele až na 8 let za mříže. Takové jednání by podle našeho práva bylo kvalifikováno jako trestný čin pohlavního zneužití dle § 187 trestního zákoníku.

Takže sbor homosexuálních mužů zpívající „zkazíme“ a „předěláme vaše děti“ má ve svých řadách muže s odsouzením za pedofilii. Ale oceňuji jejich upřímnost, všechny ty neziskovky Vám to takhle otevřeně neřeknou a zaklínají se místo toho bojem za práva menšin, tolerancí a diverzitou.

Jen tak na okraj, paradoxní je, že většina LGBT+ argumentace je postavena na předpokladu, že si to oni sami nevybrali a že je máme akceptovat takové, jací jsou. Jde v podstatě o totožnou argumentaci jako v případě rasy, kde je to ještě zřejmější. Ale pokud to tak je, proč ten tlak na „předělání“ dětí a vyučování LGBT+ agendy už v některých zemích už od předškolního věku? Není to spíš tak, že formátování dětí od mala tímto způsobem může rozšířit řady LGBT+…? Čísla tomu nasvědčují, podle některých průzkumů se až 1 ze 6 příslušníků generace Z (lidé narození od poloviny 90. let 20. století do roku 2012) považuje za genderově nebinární osobu (genderová identita, která není výlučně mužská ani ženská), podle některých průzkumů je to až 1 ze 4 příslušníků této generace.

V poslední době je u woke levice zvlášť oblíbené heslo láska je láska („love is love“). Jak správně říká konzervativní komentátor a novinář Dennis Prager: „Jestliže je láska tím jediným kritériem, proč jste proti tomu, aby si bratr vzal sestru? Bratr může milovat sestru a sestra může milovat bratra. Proč byste tedy byli proti tomu? A nikdo, nikdy, za desítky let, co se tomuto tématu věnuji, nebyl schopen tu otázku zodpovědět.“ Je jen otázkou času, kdy tuto pomýlenou filosofii někdo začne vážně hlásit a snad i aplikovat směrem k pedofilům.

Dříve se pedofilové báli, dnes se sdružují, pronikají prostřednictvím neziskových organizací do LGBT+ komunity a požadují i oni svá domnělá práva. Postmoderní zmatení, hypersexualizace společnosti a bezbřehá tolerance jsou tak všudypřítomné, že se jim to, i když zatím takto v pozadí a v náznacích, začíná dařit. Kdo ví, třeba za pár let, až se podaří v mainstreamové společnosti plně normalizovat transsexualita (stejně jako v minulosti homosexualita), bude na řadě normalizace pedofilie. Náznaky této snahy už zde jsou.