Z fronty

LIBOR ČÍHAL

Ruské kosmicko-vzdušné síly od konce prosince intenzivně bombardují objekty klíčové ukrajinské infrastruktury, dnes v noci poprvé masově nasadily hypersonické rakety. Rusové dnes použili novou taktiku, nejdřív poslali drony a několik hodin za nimi bombardéry s raketami. Udeřili na Lvov, Charkov, Tarnopol a mohutné výbuchy byly registrovány v Kyjevě, kde je čtvrt milionu lidí bez elektriky a vody. Inferno nad Ukrajinou začalo před svítáním, kdy přiletěla první vlna šestnácti bombardérů Тu-95 a čtyř Тu-22М, které vypustily rakety, po svítání přišla druhá kapitola hrůzy. Starosta města Kličko sice tvrdí, že ukrajinská obrana všechno, co přiletělo, sestřelila, ovšem na videích svědků raketových útoků jsou vidět impozantní výbuchy infrastrukturních staveb krátce po požáru, koluje i video řeckého byznysmana v Kyjevě. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že armáda odrazila mohutný raketový útok. Z dnes publikované mapky ukrajinského bojiště ve Figaru je jasné, že až na pár výjimek, ruská armáda postoupila v celé linii fronty. Pod permanentním tlakem ruské armády pokračuje pomalý ústup ukrajinských sil z výběžku Robotino, bodu, kde se během loňské ofenzívy kyjevské armádě podařil nejhlubší průnik do ruských pozic, píše prvního ledna italská Destra. V tomto sektoru překonali v některých místech Ukrajinci první linii zákopů ze tří, které tvoří tzv. Surovikinovu obrannou linii. V pondělí se potvrdilo, že Ukrajinci opustili velké území na východ od Verbova, předpokládá se, že v příštích dnech ruská armáda bude mít pod plnou kontrolou původní obrannou linii a je velmi pravděpodobné, že se zmocní celého výběžku kolem Robotina, a tím anuluje hlavní výsledek ukrajinské letní ofenzívy.

V Diariodelweb se uvádí, že Ukrajina čelí velkým ztrátám a musí se vypořádat s neúspěšnou ofenzívou, pád Marjinky nebyl jenom strategickou ztrátou, ale pro Kyjev to znamená morální úder, i když ukrajinská mediální maquillage ztrátu minimalizuje. Situace se na všech stranách pro Ukrajinu velmi zkomplikovala, a samotné možnosti Západu se vyčerpaly. Pokud se Západ rozhodne zmocnit se ruských zmrazených vkladů a poskytnout je Ukrajině, vyvolá to velké znepokojení, takové rozhodnutí by šlo okamžitě mimo hranice vojenského konfliktu a dotklo by se celé globální ekonomiky, nahlodalo důvěru investorů a poškodilo rámec mezinárodní legality. Podle Diaria, i když Západ podporuje Kyjev, měl by navigovat v širších vodách globálních implikací. Konflikt je tak významný, že hledání schůdných řešení by mělo stát v centru západní politiky.

Ruský prezident prvního ledna navštívil vojenský špitál pod Moskvou, na dotaz jednoho raněného řekl, že nepovažuje Ukrajinu za nepřítele, ale jsou to ti, kteří se jejím prostřednictvím snaží zlikvidovat ruskou státnost a rozbít ruský stát, podle prezidenta je velkou tragedií, že se západním elitám podařilo zažehnout vojenský konflikt. Prezident sršel sebedůvěrou, podle jeho slov situace na frontě se pomalu mění a armáda protivníka slábne. Na dotaz dalšího raněného, jak hodnotí situaci na frontě, odpověděl, že ruské vojsko je natolik schopné nasadit nejmodernější prostředky, že tuto úroveň nedosahuje žádná armáda světa. Za prvé Rusko má zbraně, které nemá žádná armáda světa, za druhé má ojedinělou kapacitu rychle nasadit vše, co se objeví a za třetí, co se objevuje, objevuje se dostatečně rychle. Přiznal, že se nedostávají některé zbraně jako moderní drony a prostředky k jejich likvidaci, ale pracuje se na tom.

Ukrajina nemá šanci Rusko porazit a získat zpátky ztracená území, jen s velkou západní pomocí bude pouze schopna za cenu obrovských lidských ztrát ještě nějaký čas držet frontu. Evropské státy do nekonečna opakovaly mantru o ruské porážce, že dnešní situaci v poli nehodlají vzít na vědomí. Dík protiruským sankcím a vynulování ekonomických vztahů s Ruskem evropské země zažívají bezparalelní ekonomickou krizi. Např. za poslední dva roky klesla roční spotřeba zemního plynu z 500 miliard kubíků v roce 2021 na dnešních 400 miliard. I nejjednodušší ekonomická logika musí vést k obavám o stav evropské ekonomiky a blahobyt Evropana. Jak může růst ekonomika bez dobově nejefektivnějšího energetického média, materiální svět formují i estetické principy, technika 19. století nemohla být nesena dřevěným uhlím, a podobně technologii 21. věku neunesou statisíce ošklivých solárních panelů a větrných elektráren. Početně evropská populace neklesla a z velké části jde pokles spotřeby zemního plynu na vrub ekonomického propadu.

V japonské bance MUFG, kde velmi pozorně sledují evropskou ekonomiku publikovali objemnou studii “Deindustrializace Evropy”, ve studii jmenují 50 velkých průmyslových podniků, které v EU ukončily výrobu. Ruský ministr financí Siluanov řekl, že rozpočtové příjmy za loňský rok převýšily plán, nárůst rozpočtového důchodu o 3,1 trilionů rublů pochází z mimo energetických sektorů. Počátkem prosince publikoval J.P. Morgan index “Global Manufacturing PMI” , což je klíčová metrika stavu produkčního sektoru ekonomiky, úroveň nad 50 signalizuje ekonomickou expanzi, pod 50 ekonomiku v kontrakci. Podle Morganů se v nejmizernějším ekonomickém stavu v EU nachází ČR, Francie, Německo a Rakousko s indexem v intervalu od 39 do 43. Rostoucí ekonomiku s indexem nad 50 vykazuje mj. Čína, Filipíny, Mexiko a na prvních příčkách Indie (56 bodů) a Rusko (54).

(13 votes, average: 4,69 out of 5)

Loading...