Seznam „ruských bakterií”

Jistě jste již i na mainstreamu zaznamenali existenci dalšího z bezpočtu seznamů, které si na Ukrajině vyrábí snad jak na běžícím pásu. Mimo otevřeně výhružných seznamů, jimž se také říká „seznamy smrti,“ je zde další údajný seznam „ruských bakterií,“ který podle všeho nemá žádný zásadnější význam.

Jak si vysvětlit, že jsou na seznamu například členové strany SD (Švédští demokraté), která je sice silně protimigrační, ale také protiruská? Patřila dokonce ke stranám, které v EP organizovaly debatu o nutnosti rozprášit Rusko a rozdělit jej na malé státečky.

Strana je jinak protibruselská, ale to se týká spíš odporu proti islamizaci, muslimské invazi, LGBTQ agendě a Green Dealu. Že by tedy byli na seznamu „ruských bakterií“ kvůli tomu?

Nicméně to byl jen jeden extrémní případ ze zahraničí, u kterého skutečně nenacházím oporu pro jakoukoli sebenepatrnější známku „proruskosti,“ dalších podobných příkladů ze zahraničí by se našlo mnohem víc.

Ovšem dnes se podíváme na domácí politiku.

Zaujalo mne totiž, že na tomtéž seznamu byl i otevřený rusofob Babiš, který navíc vždy velmi podporoval „jestřábí“ politiku USA.

Pro zapomnětlivé jen pár připomínek.

Pokud se vrátíme do minulého volebního období, tak v roce 2018 byl prvním, kdo zareagoval na trapnou frašku kolem agenta Skripala a novičoku. Tehdy jsme byli dokonce první zemí (mimo Velkou Británii), která vyhostila ruské diplomaty.

A co víc: vyhostili jsme jich nejvíc v přepočtu na počet obyvatel. Byli celkem 4 a víc než my jich vyhostily jen Velká Británie a USA (6). Většina evropských zemí vyhostila 1 – 2 diplomaty, některé nikoho.

Velkou  podporou politice USA byl v témže roce oddaný souhlas s bombardováním Sýrie. Tehdejší ministr obrany Stropnický, věren své původní profesi, sepsal dopis, v němž vyjádřil neutuchající podporu tomuto bombardování suverénní země.

Záhy obdržel od jeho protějšku z USA velké díky, neboť se jako jeden z mála projevil jako velmi oddaný patolízal.

Dále by bylo dobré připomenout kauzu tzv. „ricinového kufříku.“ Šlo o absolutní výmysl, na jehož základě byli opět vypovězeni diplomaté. Zde sice figuroval zejména tehdejší ministr zahraničí Petříček, nicméně za Babišovy vlády a s jeho souhlasem.

V neposlední řadě – a to je asi největší důkaz, že Babiš na seznam rozhodně nepatří – zde byla kauza Vrbětice. Její pozadí bylo tak šílené, že uvěřit představené verzi mohl jen jedinec chudý duchem.

Ani se nenamáhali vymyslet si něco nového, použili  již „recyklované“ špiony, kteří se údajně měli pokusit v Británii zavraždit Skripala, ale údajný atentát totálně zpackali.

Každopádně byli v okamžité reakci vypovězeni další ruští diplomaté a lze dokonce tvrdit, že byla vyvolána diplomatická válka.

Záhy po této kauze nás Rusko vyhlásilo 2. nejvíce nepřátelskou zemí – hned po USA. Pokud by tak mohl někde Babiš figurovat, tak spíš na seznamu „nepřátel Ruska“ a ne „ruských bakterií.“

Pomineme-li uvedené, tak ANO v tomto volebním období vždy hlasovalo v souladu s vládou pro posílání zbraní Ukrajině, pro umístění vojsk USA na našem území a v minulosti i pro všechny možné zahraniční mise NATO.

Když ve Sněmovně online vystoupil Zelenský, tleskali mu poslanci ANO stejně nadšeně jako poslanci pětislepence.

Skutečně marně tedy hledám cokoli, co by ospravedlnilo umístění Babiše, ale i Schillerové, na seznam „ruských bakterií.“

Nicméně vše výše je jen taková omáčka, nyní přichází to hlavní:

Za Babiše se postavila Černochová.Zde vlastně právem, nicméně mohla klidně mlčet a nechat to být, zcela by to zapadlo do opoziční politiky, díky níž pětidemolice vyhrála – a to je program Antibabiš.

Konkrétně prohlásila:

„Jsem citlivá na lidské seznamy všeho druhu, a toto není od ukrajinských přátel fér. Neeskalujte ještě víc napětí v naší společnosti, prosím. Můžou se mi hodně nelíbit některé výroky Andreje Babiše a Aleny Schillerové, ale nepovažuji je za proruské politiky a bakterie. Na ten odporný ‚seznam‘, vedle Konečné s Okamurou a Rajchlem, nepatří,“

Tolik její vyjádření. Pokud by mlčela, nic by se nestalo a nebylo by vlastně co komentovat. Jenže zde za jejím komentářem vidím jasný účel: příští rok na podzim jsou volby a ODS má jedinou šanci se udržel u koryt – a to v koalici s ANO.

Je to vlastně zároveň i jediný možný koaliční partner pro ANO. Toto spojení jsem předpovídala i v roce 2021, pokud by se stávající strany „pětikolky“ nedostaly v dostatečném počtu do Sněmovny.

Ze stávajících parlamentních stran by si ANO mohlo vybrat za partnera jedině ODS nebo KDU (případně obojí, s KDU již mají v koalici zkušenost).

Nebude to samozřejmě hned. ODS zahraje menší divadlo pro své voliče (možná to potrvá pár měsíců), že „musí zachránit demokracii“ a bude tvrdit, že jde do koalice jen proto, aby nevznikla koalice ANO a SPD.

ANO nikdy nepůjde do koalice s SPD, to je celkem jasné. Nepovolila by to ani europarlamentní Macronova frakce, ve které je hnutí ANO, neboť podobné koalice zásadně zakazuje. Pro ANO by to znamenalo okamžité vyloučení z frakce a to Babiš, závislý na EU, nikdy nepřipustí.

O praktikách této velmi silně eurohujerské frakce jsem již v minulosti opakovaně psala. Tato frakce dokonce rozhodovala například i o složení stávající švédské vlády. Právě zde jsem detailně tuto – v Macronově frakci běžnou – praxi popsala.

Je tedy naprosto jasné, že příští vládní koalice bude ANO a ODS nebo ANO, ODS a KDU.

A Černochová se ozvala právě i proto, že ODS již s touto koalicí najisto počítá. Potřebují dát zejména svým vlastním voličům najevo, že v ANO není žádný rusofil.

Pokud by to nechala „vyhnít,“ tak by se to mohlo ODS po volbách pěkně vymstít, protože voliči ODS by se mohli odvolávat právě i na tento „bakteriální“ seznam ve snaze podobné koalici zabránit.

Černochová tak každopádně uklidnila voliče ODS a zároveň i „bohatou nevěstu“ v podobě sílícího hnutí ANO. Nevěstu, se kterou již její partaj příští rok čekají skutečné námluvy…