Starobní důchody a selhání matematické ekonomie a státu |

Sdílet článek:

BAWERK.EU

Nedávné veřejné projednávání valorizace starobních důchodů před Ústavní soudem je velmi zajímavé pro ekonoma. Odhaluje totiž to jak nám rozsáhlá matematizace ekonomie (ne)umožňuje odhadovat budoucí vývoj makroekonomických agregátů, v tomto případě inflace. Z tohoto pohledu stojí za to uložit si vyslechnuté argumenty do podoby tohoto článku. Možná se budou v budoucnosti hodit pro diskusi s příznivci matematické ekonomie.

Nejprve ovšem k samotné sporné změně k valorizaci důchodů. Asi nejlépe ji shrnul Jan Šebelík ve svém facebookovém komentáři dne 25. ledna 2024: „Můj názor (důchodce) je, že zkrácení valorizace bylo s ohledem na vývoj rozpočtu potřebné. Ústavní soud správně konstatuje, že při uskutečňování důchodové politiky (krácení valorizace) nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří. To si myslím i já, důchodce. ALE VŠECHNO TO MĚLO PROBĚHNOUT PODLE ZÁKONA! Neproběhlo. Byl tady nějaký zákon o valorizaci. Podmínky valorizace byly podle zákona naplněny, když ČSÚ 10. února 2023 oznámil lednovou inflaci. A vláda se teprve potom pokusila zákon změnit. A to se jí podařilo. Návrh byl navíc projednán v režimu legislativní nouze. Jenže vláda už od listopadu 2022 musela vědět, že ke skokovému nárůstu inflace v lednu 2023 dojít musí. Legislativní nouze je pak neospravedlnitelná.“ Tolik tedy pan Šebelík. V podstatě z nějaké dlouhodobější perspektivy na lepší důchody česká ekonomika aktuálně prostě nemá a ani neexistuje nějaká ochota spořit v jiných oblastech státních výdajů. V čase se situace bude navíc spíše zhoršovat, třeba díky nepříznivému demografickému vývoji, ale i jiným záležitostem, a je tedy dobré, aby si na starobní důchod čtenář sám přilepšit, pokud má tedy z čeho. Dále je rozhodně dobré se udržovat v dobré kondici.

Zpět, ale k ekonomii. Na celé diskusi je totiž velmi zajímavé to, jak se předním ekonomům a politikům nepodařilo vůbec odhadnout vývoj inflace. Tak třeba Mojmír Hampl, dlouholetý člen bankovní rady a někdejší víceguvernér České národní banky (ČNB), předseda Národní rozpočtové rady, velmi vzdělaný ekonom etc. etc. měl před Ústavním soudem následující vystoupení: „Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla nebylo konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 možné predikovat. ‚Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,‘ uvedl Hampl, který vypovídal jako svědek. Podle něj by se legitimní očekávání ohledně konkrétního navýšení těžce dovozovalo. Důvodem je to, že se dalo těžko předpokládat, v jakém okamžiku dojde k překročení pětiprocentního růstu cen, což je práh pro valorizaci. Upozornil, že obecná inflace a index životních nákladů důchodců jsou dvě různá čísla. Pro valorizaci penzí je klíčové to druhé, tedy takzvaná důchodcovská inflace. V časech prudkého růstu cen jsou konkrétní hodnoty kolísavé a obtížně se predikují. Hampl to popsal tak, že česká ekonomika se obrazně řečeno přesunula z ‚polabských nížin do krkonošských hor‘. ‚Nebylo možné v žádném případě rozumně kalkulovat výši důchodcovské inflace, byla překvapivá úplně pro všechny,‘ řekl Hampl…“ (1). „Byli jsme z toho v šoku, to číslo bylo mimořádně vysoké. Psal jsem tehdy, že ta mimořádná valorizace bude mimořádně velká,“ zavzpomínal jinde Hampl.“ (2). Mimochodem důchodcovská inflace se u nás stejně nesleduje (viz níže).

Jinými slovy, když je dojde k prudkému růstu cen (či jejich prudké změně) tak je to, dle tohoto bezesporu velmi znalého a vzdělaného ekonoma, prostě problém. Pokud je vývoj hospodářství klidnější, tak to takový problém není. To kdysi tvrdil i i pro-keynesovský ekonom Matěj Šuster, který působil před 10 a více lety na Liberálním institutu. Tehdy ho mnozí za to kritizovali s tím, že je přece důležitější znát vývoj v době, kdy nastanou prudší změny v makroekonomických datech než znát vývoj v době drobných změn makroekonomických dat. Na to nedokázal Matěj Šuster řádně odpovědět. Zde je nutné podotknout, že válka na Ukrajině začala už koncem února roku 2022 a tedy do konce roku 2022 zbývalo dost času. Problémy spojené s koronavirem, lock-downy a velkými vládními deficity byly známy a působily po ještě delší dobu, stejně jako to, že ČNB vytvořila ve spolupráci s komerčními bankami velké množství likvidity v desátých letech. Kuriosní je, že Mojmír Hampl byl sám u toho, když se vesele do ekonomiky pumpovaly nové peníze. Sám přece hrdě tvrdil v roce 2019, že: „Zanedlouho to bude šest let, co Česká národní banka oslabila kurz koruny, aby v nejdelší novodobé hospodářské recesi podpořila ekonomiku, když už nemohla snižovat úrokové sazby. Ty byly na nule. Zafungovalo to, do půlroku byla ekonomika z krize pryč, toto ‚nahození‘ jí dovolilo se nadechnout a rozjet. Ta jízda trvá od té doby bez přerušení dodnes.“ (3). Dokládají i to i samotné statistiky ČNB, které jsem nedávno citoval v jednom svém textu: „Peněžní agregát M2 vzrostl z 2 707 985,5 milionů korun ke 31. prosinci 2010 na 3 812 905,5 milionů korun ke 31. prosinci 2016. To jest o nějakých 41 %. Od 1. července 2016 je guvernérem České národní banky Jiří Rusnok. Peněžní agregát M2 vzrostl z 3 812 905,5 milionů korun ke 31. prosinci 2016 na 5 179 738,6 milionů korun ke 31. prosinci 2020. To jest o nějakých 36 %. Velmi podobný byl vývoj u agregátu M3. Naopak u agregátu M1 vítězí M. Singer s růstem skoro o 70 % versus růst o 40 % za J. Rusnoka. Vraťme se však ještě k peněžnímu agregátu M2. Za ‚panování‘ Miroslava Singera bylo dle tohoto agregátu vytvořeno nějakých 1,1 bilionu nových korun a za ‚panování‘ Jiřího Rusnoka 1,37 bilionů korun. Inu, pumpovalo se statečně.“ (4). Všimli si toho i jiní ekonomové. Třeba ekonom Michal Skořepa uvádí, že ČNB vytvořila v té době více likvidity než bylo potřeba (5). Dlouhodobě toto pumpování likvidity v desátých letech kritizovala třeba ekonomka M. Šichtařová.

Podobně jako Hampl vypovídal před slavným ústavním soudem i ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Jeho vystoupení vypadalo takto: „Soudci se ve středu opakovaně ptali odborníků, zda v Česku někdo dlouhodobě sleduje index životních nákladů důchodců, případně jestli vznikají nějaké predikce. Hampl uvedl, že nikoliv, stejně jako další svědek, ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král. Česko totiž mívalo dlouhodobě nízkou inflaci a životní náklady důchodců zpravidla kopírovaly obecnou ekonomickou situaci. ‚Historicky to nebylo potřeba,‘ řekl Král. Na rozdíl od Hampla vyjádřil Král názor, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně. Překvapila jej pouze míra, v jaké prodejci na začátku roku 2023 přecenili zboží, a také to, jak vzrostly ceny potravin.“ (6). Král podle mého přesněji než Hampl odhadl, že inflace bude vyšší. Toto směřování vzhůru (do Krkonoš Hamplovými slovy) se skutečně dalo odhadnout. Ale překvapilo ho to, že inflace byla vyšší výrazněji.

Politici patří k těm, kteří o sobě rádi tvrdí, že ví lépe než druzí, co je pro druhé dobré, a že si mohou najmout spoustu skutečných odborníků, kteří správně posoudí situaci. Jak v tomto tedy obstál současný ministr financí Zbyněk Stanjura a jeho ministerský tým od(p)orníků? Moc dobře ne. Při dotazech před Ústavním soudem Stanjura uvedl: „Na otázku soudce Jirsy, jakou čekal na podzim roku 2022 inflaci směrem k začátku roku, odpověděl pak, že okolo pěti procent. ‚Jaká byla vaše reakce, když jste se 10. února 2023 dozvěděl o míře inflace za leden?‘ (meziměsíční byla 6 procent, meziroční 17,5 %, pozn. red.) zajímalo pak Jirsu. Stanjura řekl, že si uvědomil, že mimořádná valorizace by představovala obrovský zásah do stability veřejných financí.“ Pár minut před tímto prohlášením pak Stanjura uvedl, že: „My jsme nikdy neříkali, že nikdy nenastanou okolnosti mimořádné valorizace důchodů, jen jsme nečekali tak mimořádné navýšení…“ (7). Mimořádné navýšení penzí z důvodu velkého zvýšení inflace. Někdo sice namítne, že Stanjura je jen elektroinženýr, ale je to elektroinženýr, který disponuje týmem ekonomických a statistických odborníků a rozsáhlým ministerským aparátem.

Co tu tedy vidíme? Destilováním ekonomických teorií z minulosti čili minulých dat v případě větších změn moc nefunguje. V případě malých změn to asi může fungovat dočasně o něco lépe, ale v tom případě nejsou vyzkoumané výsledky až tak zajímavé a jejich přínos není až tak moc významný. Zjevně ani důkladná znalost a studium ekonomie a ekonomické historie (statistiky) ani odborné týmy ekonomů a statistiků nevedou k tomu, že by výsledky byly lepší, a to ani v případě událostí, které na ekonomiku působí již řadu měsíců nebo nějaký ten rok. Případ inflace a projednávání starobních důchodů toto velmi dobře ilustruje. Matematická ekonomie není schopná dobře ve zlomových okamžicích budoucí vývoj odhadnout, a tím pádem nemůže být využita vládou a státem pro řešení budoucích problémů. Vláda a stát pak po ruce místo ekonomie nemají jinou vědu, která by jim mohla poradit.

(1) Ústavní soud projednával valorizaci penzí, verdikt odročil na neurčito [online, 2024]. Dostupný z (přístup II/2024): https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ustavni-soud-verejne-projedna-valorizaci-penzi-svedcit-budou-stanjura-i-jurecka-344803.
(2) Prostě to nejsou počty ke kávě, zarazil Baxa úředníka popisujícího systém penzí [online, 2024]. Dostupný z (přístup II/2024): https://www.novinky.cz/clanek/domaci-on-line-bitva-o-valorizaci-duchodu-pred-ustavnim-soudem-40456730.
(3) Hampl, M. Trump a naši zoufalí ‚analytici‘. Podle nich platí v americké ekonomice úplně jiné zákony [online, 2019]. Dostupný z (přístup II/2024): https://www.lidovky.cz/nazory/hampl-trump-a-nasi-zoufali-analytici.A190824_180359_ln_nazory_ele.
(4) Viz ZDE.
(5) Skořepa, M. Ekonomické jednohubky: odpovědi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí. Praha: Grada 2023, str. 109.
(6) Ústavní soud projednával valorizaci penzí, verdikt odročil na neurčito [online, 2024]. Dostupný z (přístup II/2024): https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ustavni-soud-verejne-projedna-valorizaci-penzi-svedcit-budou-stanjura-i-jurecka-344803.
(7) Prostě to nejsou počty ke kávě, zarazil Baxa úředníka popisujícího systém penzí [online, 2024]. Dostupný z (přístup II/2024): https://www.novinky.cz/clanek/domaci-on-line-bitva-o-valorizaci-duchodu-pred-ustavnim-soudem-40456730