VLADIMÍR PIKORA
Spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Tento vývoj byl podle ČSÚ ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,3 %, což bylo o 4,6procentního bodu méně než v prosinci. Inflace se tak vrátila na úroveň března 2021. To je překvapivé. Většina ekonomů čekala růst cen kolem 2,9 %.
V meziměsíčním vyjádření se zvýšily především ceny elektřiny, a to o 12,1 %. Víno zdražilo o 10,0 % a pivo o 6,6 %.
V meziročním srovnání většina položek zpomalila svůj růst. Zatímco v prosinci rostla cena elektřiny o 142 %, v lednu už jen o 13 %. Ceny potravin meziročně klesaly. Mouka je o 24 % levnější, maso o 7 %, cukr o 22 %.
Zajímavé je rozdělit ceny na ceny zboží a na ceny služeb. Ceny zboží zdražily o 0,7 %, ceny služeb o 5,1 %. To ukazuje, jak zdražuje naše práce a dále konvergujeme k Německu (nicméně tento proces je velmi pomalý a minimálně na desítky let).
Mezinárodní porovnání – argumenty o přijetí eura neplatí
Pro mezinárodní porovnání je třeba vzít jinou metodiku výpočtu. Podle Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) rostou ceny v ČR meziročně o 2,7 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla přitom meziroční změna HICP v lednu 2024 za Eurozónu 2,8 %.
Ukazuje se tak, že s korunou máme nižší inflaci než s eurem. To byl přitom argument mnohých, kteří v poslední době volali po zavedení eura. Argument inflace byl lichý a zneužitý. Teď se určitě začne používat jiný. Nejde tady totiž o ekonomické argumenty, ale jen o politiku. Do ekonomických argumentů je to jen zabaleno.
Očekávám, že inflace během letošního roku ještě mírně poklesne, ale jen velmi mírně. To, že inflace je pod prognózou mnohých včetně ČNB, je jasné, že bude ČNB snižovat úrokové sazby. Předpokládám, že se v bankovní radě povede diskuse, zda v březnu snížit sazby o 0,75 nebo o 1,0procentní bod. Snížení jen o 0,5procentního bodu podle mě nedává smysl a snížení o více jak 1,0procentní bod je moc radikální. Banka se přitom v posledních letech snažila využívat spíše politiku menších kroků, aby testovala, jak ekonomika na sazby reaguje. Snižovaní sazeb přitom bude trvat několik kvartálů.
Dopady na korunu, investice a hypotéky
Výsledkem výrazně nižších úrokových sazeb bude další oslabení koruny k euru v řádu desítek haléřů. Výrazné oslabení třeba až k 27 korunám je podle mě ale nepravděpodobné. ČNB by nejspíš bránila korunu. Nicméně pro běžné lidi to znamená, že je na dovolenou nejspíš lepší nakoupit eura teď než později. Riziko dalšího oslabení koruny je velmi vysoké.
Z pohledu hypoték je jasné, že jim nižší sazby nahrají. Očekávám proto v příštím měsíci další snížení hypotečních sazeb v řádu několika desetin procentního bodu. Hypoteční úvěry budou růst. To se s časovým zpoždění několika kvartálu projeví na trhu nemovitostí, který ožije.
Pro investory to znamená další pokles výnosů dluhopisů. Ten bude do budoucna pokračovat. Potvrzuje se tak mé očekávání z loňského a předloňského roku, že dluhopisy budou zajímavější investicí, než bývaly.
(12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář