Korektní pomlázka |

Sdílet článek:

VOJTĚCH LIBICKÝ

Tak to máme šťastně za sebou. Ve zdraví jsme přečkali den, kdy hordy barbarů vyrážejí do ulic, aby rozsévaly zoufalství, bolest a zmar. Za sebou zanechávají spálenou zemi, zpustošená pole, vypleněné sýpky a zbyté, objektivizované ženy. Alespoň tak nám to média už dobré dva týdny líčí a ještě dnes ráno vydaly své tradičně noblesní velikonoční poselství také dvě největší žijící postavy evangelické virtuální teologie, Pastoral Brothes: „Pánové, nebuďte dneska kreténi a respektujte dámské NE. Píše se to i v Bibli. Díky.“

Vyzbrojen touto pravdou víry vyšel jsem dnes zdvořilostně navštívit ženy ze svého nejbližšího sociálního okruhu, abych je (přísně konsensuálně) pomladil tak, jak to moji předkové dělali alespoň tři staletí.

Většina jich nebyla doma, neboť byla na pomlázce. Ukázalo se totiž, že holčičkám a mladým dívkám je líto, že jejich chlapečtí kamarádi chodí koledovat – a ony ne. Dozvěděl jsem se tak, že je to dnes zcela běžná praxe, neboť jestliže dívkám odepřete účast na folklorní aktivitě jen na základě pohlaví či genderu, může je to nevratně poškodit. Reálně to znamená, že pokud je ve vsi o 800 obyvatelích 400 obyvatel mužského pohlaví a 400 obyvatel ženského pohlaví, jediné genderově spravedlivé rozložení je, že se ráno na Velikonoční pondělí objeví v ulicích 800 koledníků s pomlázkou.

Ti bystřejší z vás už začínají chápat úskalí, které to může přinést. Vše se ale dá vyřešit, nechybí-li dobrá vůle. Stačí na to 800 blanketů čestných prohlášení s vyjádřením souhlasu s narušením osobní zóny, 800 propisek a notář a koledníci se mohou při setkání v ulicích vyplácet vzájemně. Kluci dívky, dívky kluky, kluci kluky, dívky dívky, nebinární osoby kluky, arodové bytosti dívky, transženy nebinární osoby a tak dále, kombinací je 18, pokud nezáleží na pořadí. Což asi nezáleží, neboť v této situaci už nezáleží na ničem.

Tuto idylu maličko kazí fakt, že pomlázka coby relikt pohanských dob je falickým symbolem plodnosti. Musí být upletena z mladých, živých a mízou překypujících proutků a žen se musí dotýkat v oblasti pánve, tedy lůna. Jde o symbolické oplodňování, které má právě plodnost implikovat a zaručit. Některé kombinace (dívky kluky, dívky dívky, nebinární osoby arodové bytosti atd.) se tak stávají poněkud bizarními, což by nás ovšem od genderově nestereotypní koledy nemělo odradit. Ostatně také vajíčko, které dívky chlapcům v temných předkorektních dobách za vyšlehání dávaly a které animálně a prvoplánově odpovídalo na mízu pomlázky, lze od jeho původního temného významu osvobodit vhodnou interpretací. Např. že jde o symbol genderové nejistoty, neboť nikdo netuší, co se z něj vylíhne a navíc není vůbec jasné, zda bylo dřív vejce nebo nebinární drůbež.

Současně je však třeba nezůstat stát v půli cesty. Přesně za měsíc bude první máj, zatížený nejen odpudivým patriarchálním líbáním pod stromem, což je jasný výraz zotročení ženy (úplně se tu symboliku ještě nepodařilo rozklíčovat, Brothers na tom ovšem usilovně pracují), ale také nedůstojným stavěním májky.

Májka je totiž stigmatizující znak toho, že v daném stavení bydlí bytost, jíž její okolí stereotypně označuje za ženu, aniž by její genderovou identitu jakkoli hlouběji zkoumalo. Navíc je neudržitelné, aby májky směli stavět jen chlapci, když dívky se chtějí na folklorní aktivitě podílet stejnou měrou, stejnou formou a se stejným respektem. Je proto důležité stavět májky nejen u domů svobodných dívek, ale také svobodných chlapců, vdaných dívek, vdaných žen, ženatých chlapců, registrovaných nebinárních osob a osob v polyamorických svazcích. Čili pokud je ve vsi o 800 obyvatelích 400 obyvatel mužského pohlaví a 400 obyvatel ženského pohlaví, jediné genderově spravedlivé rozložení je, aby bylo před zdejšími domy 800 májek.

Taky není možné, aby s osobami, jimž byla postavena májka, tančili jen svobodní muži. Stejné právo na rituální tanec mají i dívky a dalších 18 kombinací. Je proto nutné, aby v průvodu tanečníků šlo všech 800 obyvatel. Bystřejší čtenáři začínají tušit drobné úskalí tohoto řešení, ta by nás ale neměla odradit od boje za genderově spravedlivý folklor. V průvodu přece mohou tančit všichni se všemi, jako v těch Werichových filmech z padesátých let, což navíc bude i tak nějak ideologicky poctivé.

Zatím o tom přemýšlejte a příště pojednáme MDŽ, Den matek a všechny ty nedůstojnosti kolem adventního čekání na to, až rozkvetou barborky. Počítám že Pastoral Brothers už k tomu v té době budou mít příručku.