Kdo vyhrál válku?

LIBOR ČÍHAL

Bezpochyby Rusi, v pětačtyřicátém pokud by jste se někoho v Čechách zeptali na vítěze války, považoval by vás za provokatéra nebo za blázna. Za války se lidé v Anglii stejně jako v Čechách modlili za vítězství Rudé armády, protože věděli, kde je klíč k válce. Ruský stát každoročně organizuje pompézní oslavy Dne vítězství, můžeme souhlasit s arménským premiérem, který se odmítl účastnit a prohlásil, že každoroční oslavy vítězství nejsou normální. Neslavit nebo i zapomenout na činy bývalé epochy není nepřirozené, ovšem západní mocní a jejich propaganda nezapomněli na vítěze světové války a snaží se Rusku a jeho mrtvým ukrást vítězství ve světové válce pomluvami a deformováním dobových fakt a proto má moskevská paráda velký smysl, svět nemůže existovat bez pravdy.

Dvacet pět let nehorázné vulgární propagandy a režimního ohlupování a pro většinu lidí válku rozhodlo několikaleté americké bombardování Říše korunované invazí v Normandii v 1944. Proč ještě intenzívnější americké bombardování neporazilo mudžahedy v Afghánistánu? Dnes západní propaganda i po dvou tisíci letech rozpoznala barvu Kleopatřiny kůže lépe než její milenci nebo Plutarchova teta, která u ní sloužila, podobně je to se světovou válkou. Ve Francii dohledali průzkum z roku 1945, 60% Francouzů té doby bylo jasné, že vítězem války je SSSR, pro 20% byli vítězi Američané, pro ostatní to byly jiné důvody, kde ovšem Francie hrála klíčovou roli. Po desetiletích hollywoodské propagandy a dezinformací, v roce 2015 jejich potomci považují ve 23% za vítěze války Rusy, v 54% Američany. Hollywood nezfalšuje jen dějiny, ale i volby, morálku, vědu, popř. vyrobí i vakcínu. Režisér Godard řekl: “Američané vždy čekali až se Evropa zabije, než zasáhli, nikdy ne na začátku, ať v 1914 nebo 1940. Jediné, co chtějí je invaze, protože nemají žádnou historii, potřebují napadnout lidi, kteří ji mají.”

Druhou světovou válku vyhrálo Rusko dík nezměrným obětem prostých lidí a dík genialitě vojevůdců. Gigantická bitva u Stalingradu otevřela cestu na Berlín. První velký úder, který Rudá armáda zasadila Wehrmachtu byla bitva pod Moskvou v říjnu 1941. Obrana hrdinného Leningradu nemá v moderní historii obdoby, obklíčený Leningrad měl v září 1941 2,5 milionu obyvatel, z toho 400 000 dětí, po osvobození v lednu 1944 mělo město pouhých 600 000 obyvatel. 872 dnů nacistické blokády stálo město milion mrtvých. U Stalingradu od července 1942 až do kapitulace generála Pauluse v únoru 1943 se střetly dvě milionové armády v kruté bitvě jejíž rozměr jde mimo lidskou představivost. Bitva znamenala rozhodující obrat ve světové válce, zahynulo 470 000 sovětských vojáků a 400 000 Němců. Symbol doby impozantní skulptura Rodina-mať na Mamajevském kurganu od sochaře Vučetiče a inženýra Nikitina evokuje velké události nedávné historie.

Válka stála SSSR životy 27 milionů lidí. Americkou intervenci v červnu 1944 není třeba ani podceňovat, ani přeceňovat, šlo o opožděnou vojenskou operaci, málo významnou pro průběh světové války. V tom čase po vítězné kurské operaci stály sovětské armády na německých hranicích. Američanům v Normandii čelily už zdecimované a vyčerpané zbytky německé armády. Wehrmacht už ztratil 6,3 milionů vojáků a podstatné části svého letectva a těžké techniky v ruských stepích. Vylodění v roce 1944 by nebylo možné bez vítězství Rudé armády. Němci mohli čelit 90 americkým divizím pouze 26 divizemi, 170 německých divizí bojovalo na východní frontě. Vylodění v Normandii je nicotné ve srovnání se stalingradskou bitvou. Američany přišla válka v 1941-45 v Evropě na 182 000 padlých, bitvu o Berlín preferovali nechat na Rudé armádě.

(47 votes, average: 2,74 out of 5)

Loading...