Atentát: Komu to prospěje? |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Charismatický slovenský lídr naštěstí atentát přežil, atentát na tak významného činitele obvykle vede ke známé Senekově otázce: “Komu to prospěje?” V logice této otázky je dokonce atentátník postavou víc nezbytnou než zbytnou, aby se uchovalo velké západní dobro. Po podzimním Ficově vítězství, které potvrdilo zvolení Pellegriniho prezidentem, pochopil Západ, že Slovensko je filoruskou zemí blízkou k Orbánovi a nebezpečně se vzdálilo západní ose, tedy hypotézy konspirativní nebo nekonspirativní, kdo mohl být v pozadí plánu znehybnění Fica, jsou oprávněné.

Zajímavé reakce českého mediálného mainstreamu a vládnoucích, kteří dovedli česko-slovenské vztahy do animozity období druhé republiky. Fica dlouhodobě prezentovali českému publiku jako hlavu slovenské mafie, a jak známo nad konci takových mafiánů nikdo netruchlí, nedá se vyloučit, že jejich válka s Ficem pachatele povzbudila. Fiala byl šokován a v druhé větě komentáře k atentátu nám naznačil svoji velikost, dostává prý tisíce výhružných dopisů a nebojí se. Ovšem koho ještě zajímají psychické stavy nejslabšího člověka na postu ministerského předsedy, Fiala a spol. stačili za dobu vládnutí zcizit státní instituce a udělat z nich nepřátelskou mašinu proti vlastním občanům.

Od Ficova vítězství ve volbách do atentátu se západní mainstream předháněl ve výčtech smrtelných Ficových hříchů: odmítání účasti Slovenska ve válce s Ruskem, spojenectví s Orbánem, přátelské vztahy s Putinem, likvidátor svobodných médií atd. V Bruselu Fica napadali a vydávali za hrozbu demokracie za jeho pokus omezit zahraniční financování společenských organizací, které s pomocí západních manipulátorů diktují demokratickému systému. Atentát byl evidentně politicky motivován, otázkou je zdali někdo (ne)využil emoční labilitu pachatele. Komentátor atentátu v Asia Times píše, že průměrný Slovák je frustrován z toho, že nemá armádu, protože předchozí liberální vlády všechno předaly Ukrajině. Politici západního světa od Bidena po Zelenského jsou atentátem šokováni, a soucítí s raněným Ficem. Nelžou? Kdyby nelhali museli by proklamovat klid zbraní na všech frontách a začít naslouchat argumentům druhé strany.

Atentátem vrcholí střet dvou stran, na jedné straně je to tábor liberální globalistické ideologie, která je bezobsažná a neuchopitelná a proto velmi nebezpečná, protože má energii zmocnit se jakéhokoliv aspektu života západních společností, na druhé straně stojí antiglobalistický blok, kde pravicový nebo levicový nemá smysl a kam patřil i Fico. Atentátníkův syn na otázku po nenávisti k Ficovi odpověděl: “Mohu říct, že Fica nevolil”. Vzájemná animozita, která polarizuje západní svět musí být strašná, když důvodem k nenávisti jsou i volební sympatie.

Zdroj fanatické nenávisti je prokazatelně na straně globalistů a postliberálů a jejich českých trabantů, evidentně druhou stranu nenávidí zfanatizovaný Fialův tábor a jejich stoupenci v médiích a ve školství, zažili jsme fanatickou nenávist Pavlových apologetů před volbami. Druhý tábor je laxní, např. Babišůvi stoupenci velmi neemočně argumentují vesměs tím, že je menším zlem a Mistr se vyzná v ekonomice. Fanatismus Okamurova tábora nebo stařenek z komunistické strany nikdo ani nevysní. Podobně je to i v jiných zemích.

Fanatismus globalistů a postliberálů, kde už argument a logika nemají smysl je na Západě běžný. Např. v roce 2023 celkový počet násilných činů proti politikům německé AfD převýšil součet násilných činů proti politikům všech ostatních partají dohromady, např. loni velmi nebezpečný atentát na vůdce AfD Chrupally, ale málo logicky politici CDU, SPD a zelených tvrdí, že AfD se musí zakázat, protože iniciuje násilné činy proti politikům. V Německu byl Fico pro svoji antiimigrační politiku a programovou kompatibilitu s programem AfD v centru nenávistných atak médií a mainstreamových politických stran. Ovšem po atentátu na Fica vícekancléř Habeck prohlásil, že pravicová politika (AfD) vedla střelu atentátníka.