Granáty pro Ukrajinu. Proč byl plán zveřejněn?

Dle Druláka se „dá ukázat“, že se na provedení útoku podíleli radikální islamisté. „Ale tam úplně není jasné, kdo všechno se na tom podílel dál,“ řekl hned vzápětí. Kromě zapojení zpravodajců nějaké třetí země jmenoval exdiplomat i možnost, že Rusko takovýto útok „může chtít využít“ k vystupňování tlaku na Ukrajinu. Vzhledem k nedostatku zpravodajských informací dle něj nelze zároveň vyloučit ani verzi hovořící o zapojení Ukrajinců.

Možné ruské sblížení s afghánským Tálibánem, který chce Moskva dle mluvčího Kremlu Dmitriej Peskova odebrat ze svého seznamu zakázaných teroristických organizací, by pak podle Druláka mohlo naznačovat, že je pravdivá západní verze, tvrdící, že za útokem skutečně stojí Islámský stát-Chorásán.

„Znamenalo by to, že Rusko má s Tálibánem společného nepřítele. Islámský stát v Chorásánu je nepřítelem Tálibánu a v Afghánistánu bojují proti sobě,“ vysvětlil v pořadu K Věci na CNN Prima NEWS Drulák s tím, že by za těchto okolností dávala koordinace Moskvy a Kábulu v boji se společným nepřítelem smysl.

Peskov dle agentury Reuters poukázal, že s Tálibánem potřebuje Moskva řešit závažné záležitosti. „Potřebujeme vyřešit závažné záležitosti, a to také vyžaduje dialog, takže v tomto smyslu s nimi komunikujeme jako prakticky s kýmkoliv jiným. V Afghánistánu jsou de facto autoritou,“ uvedl.

Dle Druláka by v případě, že společná komunikace mezi Moskvou a Kábulem dospěje až do bodu navázání společných diplomatických vztahů, mohlo dojít ke konci izolace Afghánistánu, jelikož by šlo předpokládat, že Rusko budou následovat i další země. Připojil též, že Tálibán pro Západ nikdy nebyl mimo území Afghánistánu ohrožením, jelikož se zaměřoval na teroristické útoky pouze uvnitř země.

Že by Rusko chtělo spolupracovat s islámskými teroristy, dle politologa není nic nepředstavitelného, a to ani v rámci optiky, že jde de facto o dvě dříve znepřátelené strany. Podotkl, že podobnou taktiku již v minulosti zvolil také Západ v rámci konfliktu v Sýrii.

Drulák se vyjádřil také k slovům Putina týkajícím se „mezináboženské a mezietnické jednoty“. Konflikty, do nichž by byli zapojeni islamisté, se v Rusku, jehož populace je již pětinově muslimská, daří v posledních letech podle něj tlumit.

Poukázal, že si Rusové dali pozor na to, aby proti Tádžikům, zapojeným do útoku, zasahovali Čečenci. „Aby to nemělo charakter, že bílí nemuslimští Rusové zatýkají a mučí islamisty,“ upozornil. Kromě bídy v postsovětských zemích má být dle něj živnou půdou pro islámský terorismus taktéž šíření radikální ideologie. Islamisté dle něj mají pocit, že jim západní či ruská společnost „nemá co nabídnout, tak se přiklánějí k radikálnímu islámu.

Bývalý český velvyslanec ve Francii se také vyjádřil k české iniciativě, jež se snaží sehnat munici pro Ukrajinu. Dle něj jej překvapuje, jakou má tato iniciativa publicitu a že neprobíhá spíše v utajení. „Je potřeba si uvážit, co tedy děláme: sháníme reálně munici, nebo chceme mást Rusko? A jedno jde proti druhému. Pokud sháníme reálně munici, měli bychom to dělat v utajení a až pak se pochlubit výsledkem. Pokud chceme mást Rusko, tak je vlastně jedno, jestli tam nakonec nějaká munice dojde, nebo nedojde,“ zhodnotil.

Není prý nemožné, že se konflikt brzy dostane k jednacímu stolu. Drulák míní, že je možné, že Ukrajinci „nahlédnou, že ten konflikt přestává mít smysl a že už budou jenom krvácet“.