V České republice jsou obnovitelné zdroje efektivní v podobě decentralizovaných zdrojů zapojených do místních sítí. Zrak našich politiků a občanů se proto upíná k využívání jaderné energie i do budoucna. Hlasitě se totiž debatuje o zařazení jádra do skupiny tzv. čistých zdrojů.
Komise v rámci své strategie velmi jednostranně spoléhala na obnovitelné zdroje a naprosto ignorovala příležitosti, které přináší jádro coby čistý zdroj energie. Poslední vývoj však nasvědčuje tomu, že se situace začíná pomalu měnit. Nepochybně i vlivem hrozby výrazného zvyšování cen energií, které už nyní pociťují lidé v celé Evropě, nastává v postoji k jádru obrat o 180 stupňů.
Uniklý dokument počítá s jádrem a zemním plynem
Podle uniklého dokumentu by Evropská unie mohla do Green Dealu zařadit mezi čisté zdroje i jadernou energii a zemní plyn, s nimiž se doteď vůbec nepočítalo. V případě plynu se bude jednat o zelený zdroj, pokud se nevypouští více než 100 gramů CO2 na kWh. O tom, že Komise s jádrem vážně počítá, svědčí i nedávné vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta zmínila 22. října ve svém vyjádření na Twitteru, že potřebujeme obnovitelné zdroje a zároveň stabilní zdroje. Konkrétně uvedla jádro a pro přechodné období také plyn.
V klasifikačním systému by sice jádro a plyn neměly úplně nejvyšší zelené hodnocení, jaké mají obnovitelné zdroje energií, ale i přesto jde o úspěch. Jak napsal bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, zařazení jádra a plynu do taxonomie otevírá cestu k levnějšímu financování nových jaderných bloků a plynových elektráren.
Francie silným spojencem
Jedná se o nepochybně dobrou zprávu pro Česko, které dlouhodobě prosazuje zařazení jádra mezi čisté zdroje. A to není všechno. Velkou naději představuje v této věci politika Francie, ve které Česko našlo nečekaného spojence. Tato země produkuje 70 % elektřiny v jaderných elektrárnách, což je nejvyšší podíl na světě. Jak navíc nedávno oznámil prezident Macron, země galského kohouta opět plánuje stavět další reaktory.
Dominantní postavení si jaderná energie ve druhém nejlidnatějším státě EU získala od 70. let, kdy se Francie po ropných šocích snažila zbavit se přílišné závislosti na fosilních palivech, především ropě. V minulých letech se nicméně i ve Francii projevil celosvětový trend zvyšovat v rámci boje se změnou klimatu podíl energie z obnovitelných zdrojů, a naopak alespoň zčásti roli jádra upozadit.
Prezident Emmanuel Macron dříve sliboval snížit do roku 2035 podíl jaderné energie na pokrytí spotřeby elektřiny ve Francii na 50 procent ze 75 procent. To se ale změnilo. Nynější energetická krize v Evropě, kdy prudce zdražuje elektřina i plyn, přiměla francouzskou vládu k přehodnocení dosavadní politiky.
Macron zdůvodňuje podporu výstavby nových jaderných reaktorů třemi důvody. První z nich je zajistit podobně jako v 70. letech energetickou nezávislost. Další dva důvody jsou naproti tomu přímou reakcí na výzvy současné doby. Roli samozřejmě hraje i dosažení klimatických cílů, protože bez jádra jich prostě nepůjde dosáhnout.
Veliký vliv na přehodnocení francouzského přístupu mělo i současné zdražování – cílem je udržení cen elektřiny na přijatelné úrovni, aby zelená opatření nejvíce nepocítili sociálně nejslabší. Má se za to, že francouzská vláda během příštích týdnů oznámí výstavbu až šesti nových jaderných reaktorů. Mimochodem, už nyní se Francie díky vysokému podílu jaderné energie může pyšnit mnohem nižší průměrnou emisní zátěží CO2 při výrobě jednoho kWh, než má Německo.
Osm států EU podporuje jádro
Pomoc druhé největší země EU přijde nyní Česku vhod dvojnásob. V červenci přebíráme předsednictví v Radě EU na další půlrok právě po Francii.
Dobrou zprávou tedy je, že Česko není ve svém projaderném postoji zdaleka osamoceno a získalo v této věci neobvyklého a velmi silného spojence. K podpoře jaderné energie se navíc ve společném prohlášení z října přihlásilo i dalších osm členských zemí EU. Konkrétně se jedná o Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. V prohlášení se přímo říká, že jde o hodně. Hraje se o to, zda chceme skutečně bojovat proti klimatické změně a dosáhnout energetické nezávislosti a zda se budeme při dekarbonizaci naší ekonomiky spoléhat na nejlepší prostředky, které máme k dispozici.
Pozornost se v prohlášení věnuje všem současným problémům týkající se energetiky, které je nutné řešit. Jako hlavní výzva je zmíněná klimatická změna. Opomenutý není ani problém vzestupu cen energie a skutečnosti, že dekarbonizace vyžaduje i elektrifikaci a rozvoj nízkouhlíkových zdrojů energie, které by dokázaly produkovat energii na konstantní úrovni. Řešení má představovat právě jádro coby „klíčový, cenově dostupný, stabilní a nezávislý zdroj energie.“
Chabá reakce odmítačů jádra
Každá akce pochopitelně vyvolá i reakci. Nejinak tomu bylo i v případě prohlášení na podporu jádra. Pět zemí odmítajících jádro, Německo, Rakousko, Lucembursko, Dánsko a Portugalsko přišlo s prohlášením, které se naopak staví rezolutně proti zařazení jádra mezi čisté zdroje.
Svůj odmítavý postoj zdůvodňují tím, že zařazení nukleární energie do taxonomie by prý trvale poškodilo její integritu, důvěryhodnost a její užitečnost. Mimo jiné se v dokumentu také dočteme, že „mnoho střadatelů a investorů by ztratilo důvěru ve finanční produkty označované jako “udržitelné”, kdyby se museli obávat, že nákupem těchto produktů financují aktivity v oblasti jaderné energetiky. Několik renomovaných institucionálních investorů se vyjádřilo proti zahrnutí jaderné energie. Tyto hlasy trhu by měly být vyslyšeny.“
Jinými slovy, důležité je pro ně trvat pouze na takových zdrojích, jako jsou slunce vítr nebo voda, a nebrat při tom v úvahu například stabilitu zdroje či vliv na cenu energie pro spotřebitele. Sečteno a podtrženo: Odpůrci jádra předvedli vlastní argumentační slabost. Nenabízí žádnou novou alternativu vůči jaderné energii ani žádná použitelná řešení.
Posun u německé veřejnosti
V tradičně protijaderném sousedním Německu nastal v poslední době jistý posun. Německo se po jaderné havárii v japonské Fukušime v roce 2011 rozhodlo pro úplný odchod od jaderné energie. Podle dosavadních plánů Berlína by zbývající německé jaderné elektrárny měly skončit už v příštím roce.
Začínají ovšem sílit hlasy, že by Německo mělo v jádru alespoň nějakou dobu pokračovat. Svědčí o tom i otevřený dopis 25 světových vědců, který 13. října publikoval přední německý list Die Welt. Jeho signatáři v něm naléhají na německou vládu, aby od jádra alespoň prozatím neustupovala.
Odvolávají se při tom na koncept vládní zprávy, podle níž Německo nebude při zachování své politiky z roku 2020 schopné splnit svůj klimatický cíl snížit emise do roku 2030 o 65 % oproti roku 1990, nýbrž pouze o 49 %. Náš západní soused je kritizovaný i za to, že nevyužívá všech možností, které má k dispozici, když odchodem od jádra navyšuje emise oxidu uhličitého ve své energetice v době, kdy hlavní strategií k dosažení nulových čistých emisí má být právě dekarbonizace výroby elektřiny.
V otevřeném dopise se také píše, že klimatických cílů pro rok 2030 by v Německu stále ještě mohli dosáhnout. K tomu ale musí změnit kurz a priority tak, aby opustili uhlí dříve než jádro. K tomu je zapotřebí prodloužení provozu jaderných elektráren až na roky 2030-2036. V Německu nyní vzniká vůbec poprvé v historii vláda semaforové koalice „rudých“ sociálních demokratů, „žlutých“ liberálů a také Zelených. Za současné politické konstelace nemůžeme zejména kvůli třetí zmíněné koaliční straně žádnou zásadní změnu dosavadní německé energetické politiky očekávat.
Při tom německé veřejné mínění se výrazně posunulo a tamní veřejnosti je k jádru mnohem více nakloněná než dříve. Například podpora úplného opuštění jádra plánovaného v příštím roce znatelně poklesla. Ukazuje to alespoň nedávný průzkum agentury YouGov pro deník Berliner Zeitung.
50 % Němců se podle něho přiklání ke zrušení odstavení jaderných elektráren plánovaného na příští rok. Pro odpojení zbývajících jaderných reaktorů v původním termínu se naopak vyslovilo jen 36 % lidí, což je výrazně méně ve srovnání s 60 % z posledního průzkumu ze září roku 2019. A co je ještě překvapivější, 44 % dotázaných by dokonce uvítalo stavbu nových reaktorů v případě, že to povede k redukci emisí CO2 a jen 42 % bylo proti. Na přesvědčení lidí má nepochybně velký vliv současné zdražování elektřiny a plynu společně s tlakem na odklon od fosilních paliv.
S jádrem se v budoucnu počítá
Řeči o tom, jak je jádro na ústupu, nejsou na místě. Globálně platí, že na světě naopak najdeme celou řadu zemí bez jakékoli předchozí zkušenosti s jadernou energií, které jaderné elektrárny naopak buďto stavějí, což je případ Turecka a Bangladéše, anebo jejich stavbu plánují. Jedná se konkrétně o Estonsko, Polsko, všech pět zemí na severu Afriky, Kazachstán, Mongolsko, Indonésii, Vietnam a mnoho dalších. Zvláště menší a středně velké reaktory, jejichž pořizovací náklady jsou mnohem nižší než u těch větších, rozhodně budoucnost mají.
Stavět další reaktory chtějí i na Ukrajině navzdory tomu, že se v roce 1986 stala dějištěm černobylské havárie, nejhorší jaderné katastrofy, kterou lidstvo dosud zažilo. Za zmínku také stojí, že polovina veškeré vyrobené elektřiny se zde vyrábí právě v jaderných elektrárnách. Jádro úplně nezavrhuje ani Japonsko, které bylo v roce 2011 důsledkem tsunami postiženo už zmíněnou jadernou havárii ve Fukušimě. V reakci na to byly v zemi vycházejícího slunce uzavřeny i všechny ostatní jaderné elektrárny. Některé reaktory už ale opět fungují. I tady se v budoucnu opět počítá s jadernými elektrárnami. Návrh japonské vlády z roku 2015 volá po dosažení 20 % podílu jaderné energie do roku 2030.
Ano, existují země jako Dánsko, Rakousko, Itálie a Uruguay, které mají stavbu jaderných elektráren přímo zakázané, a odstavit se je chystají Belgie, Německo a Švýcarsko. Ústup od jádra je tedy s výjimkou Uruguaye především specifikem pár evropských států.
Vraťme se ale na úplný závěr zpět k rozhodnutí Evropské komise. Na definitivní rozhodnutí si budeme muset ještě počkat. Návrh Komise, který má otázku postavení jaderné energie i plynu mezi „čistými“ zdroji vyřešit, se očekává v nadcházejících týdnech..
Lidé si v Evropě začínají čím dál více uvědomovat, že jádro by i v budoucnu mělo mít své místo v celkovém energetickém mixu. Už proto, že lepší možnost v současné době prostě nemáme, pokud chceme v Evropě vyrábět dostatek elektřiny, která bude zároveň čistá. Nedávný vývoj představuje obrovský posun od ideologie ke zdravému rozumu.
Přeji hezký den a veselou mysl!
(6 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář