Miliardáři drze zbohatli místo toho, aby chudli jako slušní lidé. Aktivisté navrhují naprosto funkční řešení situace progresivním zdaněním. Výborný nápad! Všechny problémy světa se řeší dotacemi, regulacemi, pokutami a zdaněním. Inspirovalo mne to a dovolil bych si tento recept použít na problematiku řešení chudoby. Čím lidé budou chudší, tím větší daně budou platit. To je bude motivovat ke zbohatnutí a odstranění chudoby.
Odstranit přežitky v myšlení
Myslím si, že je načase přikročit k tomu, že chudobu přestaneme považovat za nějakou ctnost. Toto zastaralé pojetí chudoby jako žádoucího stavu pro duchovní dokonalost prostou materialistického poblouznění přenecháme minulosti. Nyní už víme, že jediné dobro je posilování příjmové stránky státního rozpočtu. To nechť se stane osou, o kterou budeme opírat naše úvahy o řešení problému. Nebudeme se trápit pravicovým oportunismem, který klade demagogické otázky jako, proč nás trápí, že někteří lidi mají víc peněz? Pokud je získali naprosto férově na volném trhu jako třeba pár firem na povinném, ehm dobrovolném, očkování nebo prodeji testů na bůhvíco, tak je to v pořádku, ne? Pokud v klidu tolerujeme tohle, co je špatného na tom, že jiné firmy bohatnou? Nicméně, soudruzi nás ujišťují, že klíčovým problém je příjmová nerovnost. Napadají mne kacířské otázky, čím mi vzniká škoda, když můj soused vydělává třeba desetkrát tolik? Čím se mi uškodí, když chodím pěšky a můj bližní jezdí v autě? Ach, pardon, zaostal jsem za vývojem ideologie a teprve po této otázce si uvědomuji, že jízda autem nám chudým odebírá čistý vzduch. Takže je škodlivá a je nutno pořádně danit jízdu autem. Jejda, ono už se to děje a pořád to nepomáhá. To je, ale způsobeno tím, že daně z auta jsou příliš malé. Musíme danit víc, protože jinak problémy řešit nelze.
Socialismus přece vždy funguje, ale lidi to kazí
Čím světu ubližuje miliardář, který dokázal vyrobit firmu z ničeho a vytvořit pracovní místa pro méně nápadité? Proč by mělo být řešení mu jeho výdělky odebrat a nechat o nich rozhodovat lidi, co by nikdy nic takového nedokázali? Tento systém se nazývá socialismus a nikdy nikde nefungoval. Teda vlastně fungoval, jenom ho nepřátelé rozvrátili. Zejména mluvíme o hlavních čtyřech nepřátelích a to jaro, léto, podzim a zima. Ať už byl socialismus nasazen do libovolné kultury, vedl jen k úpadku a rovnosti v bídě. Což uznávám je svým způsobem také rovnost. Socialisté samozřejmě argumentují vznikem monopolů, anebo tendencí kapitalismu pohlcovat svoje konkurenty a řídit prostředí tak, aby jim nevyrostla konkurence. Ale co je socialismus? To samé, jen se tím monopolem stane stát, který díky tomu do svých rukou koncentruje moc tak, jak by se žádnému monopolu ani nesnilo. Proto ne nadarmo socialistické diktatury patří k tomu nejhoršímu. Leč pravdou zůstává, že každé lidské konání má v sobě destruktivní prvek, protože nic na světě není dokonalé. Když jsme u toho socialismu a potažmo komunismu. Víte o tom, že v českých městech existují funkční buňky komunistické společnosti? Kde všichni mají stejné jídlo, stejně vstávají, stejně se oblékají, mají stejný režim a v příjmech panuje rovnost. Práce je jim přidělována podle potřeb a jejich schopností. Když nechtějí pracovat, tak nemusí. Kde najdete tuhle vysněnou společnost? Inu v každém vězení.
Máme osvědčené nástroje – použijme je
Pro řešení po našem tu máme velice účinné nástroje odstraňující každý problém. Jsou jimi dotace, regulace, pokuty a daně. Tento recept nikdy neselhává a díky tomu je Evropská unie na čele světového pokroku prakticky ve všech ohledech. Sice se tomu těžko věří, když se porozhlédnete v obchodech a skoro na všem je nápis – vyrobeno v Číně. Asi tu jde zřejmě o nějaký pokročilý region Evropy. Ale to jsou jenom podružnosti. Klíčové je to, že jsme na čelních místech v počtu pohlaví a možnostech jejich volby. U nás v Evropě rozhodně necenzurujeme a svoboda slova je pro nás naprosto nedotknutelná. Cenzura je jasný nástroj totalitních režimů. Když je nám nějaký názor nepohodlný, tak ho prostě nezveřejníme, zrušíme mu blog nebo tak něco a autora budeme honit po soudech. Někdy není zbytí a tak trochu musíme autora zavřít, aby nám nenarušoval demokratický řád. To je prostě historická nutnost vývoje. Když se kácí les, lítají třísky. Ale všichni víme, že to rozhodnutí učinil nezávislý soud, který je stejně nezávislý jako lokomotiva. Jede tam, kam vedou koleje. Rozhodně nemáme systém sociálního kreditu a tvrzení, že covid pas tento nedostatek více než vynahrazuje, musíme odmítnout jako dezinformaci.
Za Evropu ekologičtější, digitálnější a odolnější!
Nuže nyní budeme aplikovat tyto neselhávající nástroje na problém příjmové nerovnosti. Stanovíme si ambiciózní cíle v souladu se strategií Next Generation EU. Necháme se povzbudit hesly, že je potřeba chopit se práce a učinit Evropu ekologičtější, digitálnější a odolnější. Kde budeme rádi žít. Jen nevím proč jako logo je zvolena utíkající osoba? Že by to byl jasný vzkaz? Jak vidíte, zcela zodpovědně se vyhýbám pojmenování osoby podle pohlaví, možná totiž jde o transženu. Ale konec konspiračních teorií, kdo by nechtěl žít ve státě, kde není chudoba? V regionu, kde byl problém chudoby vyřešen. Teda ne tak zcela vyřešen, ale být chudý bude zakázáno od roku 2035. Takže nyní jsme v přechodovém období přijetí této velké výzvy. Po vzoru všech pokrokářů začneme řešit problém chudoby a příjmové nerovnosti. Zavedeme progresivní daň z chudoby, která povede k jejímu naprostému vymýcení a rozhodně to nebude tím, že by někdo něco švindloval. Státní rozpočet si přijde na své, protože chudých je víc než bohatých. Udělal jsem si koláčový graf a opravdu je to tak. Bohatých je 10% a chudých 90%, takže je jich opravdu více. To, že bohatí mají víc peněz a výši výběru nedoženeme ani větším počtem chudých, je klasický projev rasistického pojetí matematiky nehodný současného světa. Matematika je prostě zastaralá a neodpovídá duchu doby. Odstranění chudoby je výzva a nesmíme své ambice nechávat spoutat nějakým reakčním pojetím poznání světa. Matematické bláboly jsou jen technikálie, které se dořeší po cestě vzhůru k lepším zítřkům. Kdo bude na ně i nadále poukazovat, okusí autoritu demokracie. Navíc je přece jasné, že daň z chudoby nebude znamenat žádnou zvláštní zátěž. Když jste chudí, tak je jedno, jestli stokorunu máte nebo ne. Pořád budete chudí, ať už se stokorunou nebo bez ní. Takže to ani nepoznáte. Ale u bohatého člověka to je jiné. Tam když z vydělaných peněz máte odevzdat půlku, to už je cítit.
Akční řešení chudoby
Začneme tedy problém akčně řešit. Nikdo přece nechce být chudý. Tak toho využijeme a posílíme státní rozpočet onou daní z chudoby. Dále regulací zakážeme být chudý a pod neustálými pokutami budeme lidi motivovat mít více peněz a majetku. Když bude člověk stále tvrdošíjně chudý, budeme pokuty stupňovat. Máme však vysoce humánní společnost založenou na kritickém racionalismu, a proto bude nutné zkoumat tvrdá data pomocí datové vědy, proč někteří lidé stále odmítají zbohatnout i pod hrozbami vysokých daní a pokut. Speciální úřad s pracovním názvem Příjmová inspekce česká optimalizující valuaci implementace národní autarkie, ve zkratce pičovina, bude zkoumat, proč dotyčný nemá dost vysoký příjem a není finančně soběstačný. Podezřelý z chudoby bude muset podrobně zdůvodnit, proč nemá vyšší příjem a předložit projekt, který by vedl k jeho zbohatnutí. Na tento projekt mu bude přidělena dotace. Aby tito lidé bohatli, tak budeme dotovat jejich zbohatnutí. To se mi zdá mimořádně rozumné, protože v případě soudruha Babiše to fungovalo výborně. Případně může být pilotní projekt i s rodinnými příslušníky jako měl taťka Prymula s dcerkou. Tím pádem je vše zalité sluncem a problém příjmové nerovnosti se vyřeší. To by bylo, abychom ráj na zemi nevybudovali! Co zase? Jaká zase ekonomika a otázky, kde na to vezmeme? Mě už unavuje neustále řešit a odpovídat na otázku, kde na to vezmeme prostředky. Zdroje jsou a tečka.
Projekty místních akčních skupin s komunitně vedeným rozvojem
S nějakými odpírači příjmu a antidivitiaeny si snadno poradíme. Jejich dezinformace budeme neohroženě blokovat, aby nedostávaly prostor v médiích. Takže budeme mít i nepřítele, na kterého hodíme neúspěchy v boji s chudobou. Totiž chtěl jsem říct, že pokud dojde k jistém zbrzdění v žádoucím posunu společenského konsensu, tak to bude projevem silné dezinformační kampaně nepřátelských mocností. V rámci komunitně vedeného rozvoje budeme chudé lidi na ulici danit, aby byli odškodněni bohatí lidé sdružení ve hnutí „Na bohatství záleží“. Projevy voluntarismu při danění v řešení příjmové nerovnosti však nenaruší vytýčenou generální linii, ale bude to taková veselá aplikace principu subsidiarity v praxi. Prostě výběr pokut posuneme do rukou místních akčních skupin, což výrazně posílí demokratické prvky v Nové Evropě.
Závěry eurostrategie splníme!
Mé srdce plesá, plní se nadšením a nadějí v lepší zítřky. To jen vy škarohlídi, co říkáte, že je to blbost a šermujete čísly, matematikou a jinou veteší, jste brzdou pokroku, ale jste nám jen k smíchu. My máme rádi výzvy, ambiciózní plány a lidi, kteří pořád jenom upozorňují na chyby a problémy, budou již brzy zírat, jak jsme vše vyřešili. Zítřek je náš! Až do další ambice.
Buďte první kdo přidá komentář