Nejen události v Kanadě jasně odkryly, že liberální demokracie je jen jiný název pro korporátní fašismus (videa) |

Sdílet článek:

Jen blázen věří na to, že zde máme nějakou demokracii. Tedy ano, do jisté míry ji zde samozřejmě máme. Politici jsou totiž demokraticky voleni. Ovšem demokraticky byl zvolen i Hitler, k němuž má dnes většina politiků ve vládách mnohem blíž než k demokratovi.

Díky korporátním médiím, kterým je dopřáváno velké propagace a sluchu, zde prakticky nemůže veřejně zaznívat jiný názor než ten jediný správný. Cenzuře se říká „boj proti dezinformacím“ a to bez ohledu na to, že mnoho údajných „dezinformací“ bylo později potvrzeno jako pravda, zatímco mnoho informací, které nám prezentovali ti správní – tedy vládní – politici a korporátní média byly jasné lži. Pokud ovšem lže ten „správný“ politik či to „správné“ médium, tak je to zcela v pořádku.

Systém je nastaven tak, že se do vlády dostanou vždy jen ti, kdo se tam dostat mají. Všimněte si, že po celém světě protestují proti covidfašismu jedině ti politici či strany, které ostatní nazývají „extremisty“. Tato nálepka zapůsobila natolik, že právě kvůli ní mají tyto strany tak malé preference. Hloupým voličům však nedochází, že skuteční extremisté se ze zákona politické soutěže ani nesmí účastnit.

Podobné nálepky za extremisty však ve většině zemí zajistí, že se taková strana do parlamentu buď nedostane vůbec nebo v něm má jen marginální zastoupení. Tímto způsobem si tak loutky globalistů zajišťují, že jsou plošně – po celém západním světě – stále dokola voleny. Jejich voličům stačí, když jim občas hodí „ohlodanou kost“.

Lehce tak uvěří i tomu, že korporátní fašismus je liberální demokracie. Nelze než zkonstatovat, že od skutečného významu pojmu „liberální demokracie“ je současný systém na hony vzdálen. Jedinou správnou definicí současného systému je korporátní fašismus. A to se zejména poslední dva roky ukazuje v plném rozsahu, nyní pak zejména v Kanadě…

Trudeau patřil – a mezi jeho fašistickými soukmenovci stále patří – k jakýmsi obdivovaným vzorům ostatních údajných „liberálních demokratů“. Poslušně plní notičky, které získal jako mladý globální lídr ve Schwabově WEF. Zatímco s davy BLM, které rabovaly obchody a na ulicích napadaly bělochy, poklekával, proti pokojným demonstrantům – kamioňákům a jejich příznivcům – se neštítí využívat té největší brutality.

Po výzvách k vyhlášení stanného práva v Kanadě jsou zatýkány řady demonstrantů a jejich příznivců, policejní násilníci zasahují s narůstající brutalitou a v poslední době přijíždějí „důstojníci zákona“ na koních a nemilosrdně vjíždějí do davu. Systémoví zločinci a jejich uniformovaní zástupní agenti očividně akceptují, že i mírumilovní demonstranti se jim dostávají pod kopyta.

na zemi leží koněm „převálcovaná“ stará paní, vedle ní leží zdemolované chodítko

To vše, co se nyní děje v Kanadě, je možná jen předzvěst toho, čemu bychom mohli čelit, kdyby vize budoucnosti byly postupně určitými kruhy realizovány. Obrana naší demokracie a občanských svobod je nyní pravděpodobně důležitější než kdy jindy.

V Evropě nyní lidem povolují otěže, ale lze předpokládat, že se tak děje jen proto, aby se příště utáhly mnohem silněji. To je metoda cukru a biče.

Všimněte si, že evropští fašisté mlčí k tomu, co se děje v Kanadě. A pokud už mají nějaké výhrady, tak proti demonstrantům (viz především korporátní média), ne proti zcela nedemokratickým krokům Trudeaua. Většina z nich totiž jeho kroky schvaluje. A vlastně čekají na to, jak to v Kanadě dopadne, aby si ujasnili, jak daleko mohou sami zajít. Pokud to Trudeauovi vyjde, tak ani oni sami se v budoucnu nebudou štítit takřka ničeho…