Korelace? Kauzalita? Co na tom záleží, když planeta umírá |

Sdílet článek:

„Korelace? Kauzalita? Co na tom záleží, když planeta umírá.“ Přibližně taková věta před časem zazněla ve Studiu Svobodného přístavu; a určitě nejen tam. Zaměňování korelace za kauzalitu je pain in the ass (nejen mé, ale i dnešní doby).

Zrovna jsem slyšel mluvit Jindřicha Vobořila, jak je důležité bránit mladým kouřit cigarety, protože kdo kouří cigarety před dosažením nějakých 15 let věku, má asi 8x vyšší šanci, že v dospělosti bude závislý na nějakých „tvrdých drogách“ (konkrétní data v této větě berte s rezervou, možná jsem si je nezapamatoval úplně správně, což je však pro tento komentář irelevantní).

Vůbec se s nikým nepřu o tom, že kouření škodí zdraví (a umím si i představit, že u dětí ještě víc); takže souhlasím, že by bylo fajn, kdyby děti nekouřily (a vlastně ani dospělí). Mám však problém s tím zdůvodněním.

Řekněme, že platí, že kdo byl před dosažením 15 let věku kuřákem, má 8x větší šanci, že bude v pozdějším věku závislý na něčem horším (nevím, zda to platí přesně takto, možná tam byl třeba jiný věk nebo tak něco, ale klidně vycházejme z tohoto).

Selským rozumem by jeden řekl, že z toho plyne, že když zabráníme těm dětem kouřit v dětství, zachráníme je od dalších závislostí v dospělosti. Správně? Špatně! Může to být pravda, ale v žádném případě to neplyne z těch dat!

Proč? Zkusím napovědět. Vsadil bych se, že kdybychom sesbírali potřebná data, zjistíme také, že kdo si kupuje vždy ojetá auta a nejezdí na dovolenou do zahraničí, bude závislý s vyšší pravděpodobností než ten, kdo si kupuje auta vždy nová a každoročně vycestuje. A myslíte, že když lidem zakážeme kupovat ojetiny a donutíme je cestovat, budou méně fetovat?

To těžko. Jedná se sice o korelaci, ale z té ještě neplyne kauzální vazba (a i když tam je, může být klidně opačná, než předpokládáme). Když z dat vyčteme, že spolu dva jevy nějakým způsobem souvisejí, ještě to neznamená, že se způsobují (a pokud ano, nevíme, který z nich způsobuje který).

Když se vrátíme k našemu příkladu s kouřením cigaret: Jedno vysvětlení sice spočívá v tom, že kdo začne už jako dítě kouřit, něco si tím pojebe v mozku, v důsledku čehož pak bude spíš padat do dalších závislostí; ale máme tu i jiná plausibilní vysvětlení – například: Kdo žije v prostředí, kde už v deseti kouřil, dost možná se v tom stejném prostředí dostane za pár let k piku spíše než dítko z „lepší rodiny“. A těch vysvětlení může existovat ještě daleko víc (například genetická predispozice k závislostem obecně).

Vyhlášením svaté války domnělé příčině pak můžeme vyplývat spoustu zdrojů na potlačení jevu, který vůbec nezpůsoboval to, co jsme si jeho potlačením přáli napravit.

Podobně to bude s těmi auty a dovolenkami: Feťáci budou jezdit spíše v ojetinách a nebudou cestovat, protože na nová auta a dovolené nebudou mít peníze s větší pravděpodobností než zbytek populace (pochopitelně budou výjimky, ale bavíme se o statistice).

Proč na tom záleží? Záleží na tom proto, že když pak chceme měnit svět kolem sebe (třeba hýbat s počty závislých), je nutné rozumět příčinným souvislostem, které se v něm odehrávají. A ty nám prostě statistická data sama o sobě neodhalí.

Ta data samozřejmě nejsou bezcenná; ukazují nám, na co se můžeme zaměřovat a v čem má smysl hledat další souvislosti. Kauzalita totiž korelaci implikuje; jenže předpokládat opak může být nebezpečné či neefektivní.