Alternativní pohled na rozhodnutí amerického soudu na téma potratů




Sdílet článek:

Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu je spíše než čímkoli jiným hodinou občanské nauky na téma rozdělení moci v demokratické společnosti. Co by měli rozhodovat volení zástupci lidu a co lidem nevolení soudci. A proč. Text soudního rozhodnutí se tématu obsáhle věnuje.

V roce 1973 rozhodl americký Nejvyšší soud v kauze známé pod názvem Roe versus Wade, že právo ženy na potrat je zakotveno v americké Ústavě a rozhodnutím soudu stanovil jednotná pravidla potratů. Tento rok se Nejvyšší soud k otázce potratů vrátil. Rozhodoval, zda je zákon státu Mississippi v rozporu s Ústavou, když říká, že s výjimkou ochrany zdraví matky nebo závažné abnormality plodu je potrat zakázán po 15 týdnu věku nenarozeného plodu.

Minulý týden Nejvyšší soud rozhodl, že ruší předchozí rozhodnutí soudu z roku 1973 a jím stanovená pravidla pro potraty. Nic více ani méně.

V rozsudku, který má 79 stránek, uvádí soud důvody, které vedly šest soudců z devíti k jejich rozhodnutí:

Výběr, zkrácení, překlad, mezititulky autor.

Od doby založení USA do roku 1973 rozhodoval každý stát podle vůle svých občanů, jakým způsobem se bude k otázce potratů stavět. V roce 1973 dospěl Nejvyšší soud při posuzování kauzy Roe vs. Wade k závěru, že právo na potraty je v textu Ústavy skryto, přestože Ústava slovo potrat nikde nezmiňuje.

Absence tradice

I zastánci potratů uznávají, že ústavní právo na potrat nemá žádný základ v historii USA nebo národních tradicích. Neexistuje ustanovení na federální nebo státní úrovni, které by ústavní právo ženy na potrat zmiňovalo. Naopak je faktem, že potraty byly v USA nezákonné po většinu 19. století a v roce 1868 rozhodlo 26 států ze 37 o zákazu potratů ve všech fázích těhotenství.

Podle zavedených pravidel analýzy musí být právo, které není výslovně zmíněno v textu Ústavy, hluboce zakořeněno v národní historii a tradici. Jedině tehdy může být takové právo chráněno Ústavou, byť v jejím textu není výslovně zmíněno.

Soud nemá pravomoc práva vytvářet

Soud nemá jednostrannou moc přepisovat Ústavu a vytvářet nová práva a svobody na základě morálních nebo politických postojů soudců. Soud si nemůže osobovat právo zasahovat do záležitostí, které mu nepřísluší.

Rozhodnutí soudu z roku 1973 představovalo z tohoto důvodu ukázku hrubého prosazování soudní moci.

Otázka potratů je nesmírně složitá a kontroverzní záležitost, neboť proti sobě staví zájem ženy, která nechce svoje dítě donosit, a zájem společnosti na ochraně nenarozeného života. Ale otázkou, kterou řeší tento soud, není moralita potratů nebo jaká mají být potratová pravidla. Tento soud odpovídá na otázku, co říká Ústava o potratech.

Ústava je neutrální

Ústava není v záležitosti potratů ani pro potraty, ani proti. Ústava je neutrální, a proto musí být i tento soud striktně neutrální. Z tohoto důvodu vrací soud otázku potratů do rukou lidu a jejich volených zástupců, aby tento složitý problém vyřešili prostřednictvím demokratického procesu v parlamentu. V jeho průběhu mohou lidé a jejich volení zástupci rozhodnout, zda potraty povolí nebo je omezí.

Rozhodnutí tohoto soudu nezabraňuje mnoha státům, které potraty povolují, aby je dále povolovaly.

Tolik text soudního rozhodnutí.

Rozdílná pravidla

Jednotlivé státy USA se staví k tématu potratů různě podle toho, která strana ve státě vládne. Například Kalifornie vedená demokraty umožňuje potraty bez omezení do 24 týdne těhotenství. Státy vedené republikány v mnoha případech zakazují potraty poté, co je možné detekovat tlukot srdce plodu, tedy zhruba po šesti týdnech těhotenství.

Po úniku informací z Nejvyššího soudu, na základě kterého bylo možné předvídat jeho rozhodnutí, představila Demokratická strana v květnu tohoto roku federální zákon, který povoloval potraty bez omezení do okamžiku „životnosti plodu mimo dělohu”, tedy zhruba do 24 týdne těhotenství, a po tomto okamžiku, pokud lékař v „dobré víře rozhodne, že pokračování těhotenství představuje riziko pro zdraví nebo život matky”.

Kritici zákona argumentovali, že navrhovaný zákon svojí vágní definicí v podstatě umožňuje potraty do devátého měsíce těhotenství. Zákon v Senátu neprošel o jediný hlas demokratického senátora Joe Manchina, který odmítl hlasovat se svými kolegy.

Nejstriktnější potratový zákon zavádí Alabama, která zakazuje potraty v jakémkoli stadiu těhotenství.

Na druhé straně spektra stojí demokratické státy Colorado, Vermont a další, které umožňují potrat kdykoliv během těhotenství bez omezení.

Podle průzkumu agentury Rasmussen z tohoto týdne 50% potenciálních voličů rozhodnutí soudu schvaluje, 45% je proti.

V České republice je potrat na přání matky možný do 12 týdne těhotenství. Po tomto termínu pouze při těžkém poškození plodu nebo při ohrožení života matky.

 

Zdroje:

(1) Rozsudek Nejvyššího soudu

(2) Senátní návrh, sekce 4, odst. 8 a 9

(3) Colorado a Vermont

(4) Průzkum

(5) Zákon ČR a vyhláška

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*