Tak jsme se konečně dočkali. V neděli večer z obrazovky televize NOVA zazněl hlas bývalého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který ukončil nekonečné dny plné nervozity a hysterie. „Budu kandidovat!“, oznámil nám s neodolatelným slovenským akcentem tu radostnou zvěst, na kterou celé Česko dlouho čekalo a jíž se ostatní prezidentští kandidáti tolik báli. Je přitom úplně lhostejné, že popřel řadu svých vyjádření o tom, že mu výrazně více sluší pravá exekutiva a že své manažerské vlohy je schopen úspěšně naplnit jen ve funkci premiéra. Ujišťoval nás o tom ještě krátce před komunálními volbami. Co se tedy změnilo a má vůbec šanci uspět?
Odpověď na první otázku je jednoduchá a nápadně připomíná deklarované důvody Babišovy účasti v politice obecně. „Vy jste mě zrodili!“, pravil kdysi Babiš ve Sněmovně rozhořčeným poslancům české pravice, aby jim následně vysvětlil, že kdyby nekradli a dělali něco pro lidi, nestál by tu nyní ani on, ani hnutí ANO. Zdá se, že definitivním spouštěčem rozhodnutí kandidovat byla opětovná vlna “antibabiš”, která se zvedla po několika soudních přelíčeních kauzy Čapí hnízdo a mnoha českým politikům opět umožnila „zazářit“ na antibabišovské vlně. Jakoby zejména česká pravice ani jinou programovou prioritu neměla, což je velmi tristní zjištění, zvláště v době několikanásobné ekonomické a bezpečnostní krize. A tak se opět stalo nechtěné – místo aby kauza Čapí hnízdo Babiše zdeptala a donutila ho opustit ring, stal se pravý opak. Urputný zápasník Babiš se jako rozzuřený býk pustil do zápasu proti všem. A to navzdory faktu, že mu nepřála ani média, ani – a to především – agentury pro výzkum veřejného mínění. Ty sice připouštěly, že se dostane do druhého kola, ale naprosto jednoznačně konstatovaly (a to i v průzkumech, které si nechalo dělat ANO), že se nestane jeho vítězem. Ani to však Andreje B. nepřesvědčilo. Srdce, emoce a vzdor jako by byly v tu chvíli silnější. Anebo si Andrej Babiš přečetl přesně 10 let starý průzkum veřejného mínění agentury STEM o favoritech prezidentské volby z prosince roku 2012. Jednoznačným favoritem byl jistý Jan Fišer – statistik a úřednický premiér, vzor konsensuality, který ale už v prvním kole pohořel, ačkoliv byl přijatelný úplně pro každého. Daleko za ním byl v průzkumu na druhém místě s odstupem 8,4 % (sic!) Miloš Zeman s pouhopouhými 17,2 %. Třetí se umístil Jiří Dienstbier, a až jako pátý (s 6,1 %) Karel Schwarzenberg, kterého ještě předhonil český vlastenec Tomio Okamura. Navzdory všem agenturám a prognózám tehdy do druhého kola postoupili Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, přičemž prvně jmenovaný „outsider“ si odnesl vavřínový věnec pro vítěze.
Druhý racionální argument pro Babišovu kandidaturu mají na triku opět vládní poslanci, ba celá vláda. O propouštění dnes uvažuje kvůli nezvládnuté energetické a inflační krizi minimálně 20 % firem. Podle zaměstnavatelských svazů ale to nejhorší teprve přijde. Až dvěma třetinám firem skončí k poslednímu prosinci fixace cen energií, což si vyžádá další vlnu propouštění. To vše tváří v tvář rostoucím cenám paliv, potravin, bydlení atp. atp., které dál živí už tak vysokou inflaci. Sociálně ekonomická situace v zemi se stává horší a horší – společnost se radikalizuje. A kdyže se budou konat prezidentské volby? V polovině ledna první kolo, to druhé o 14 dní později – dost času na to, aby reflektovaly rostoucí nespokojenost Čechů se současnou vládou a její ekonomickou politikou. A najednou se zjeví – již podruhé – „spasitel“, který dá lidem naději, že on by to dělal líp a pro ně. A protože vypjatá doba přímo volá po spasiteli, tak mu to tam hodíme. Z outsidera, který nemá šanci uspět, se stává možný vítěz. Jak prezidentská volba skutečně dopadne, zatím nevíme. Že ale existuje dost přesvědčivých argumentů, aby se jí Andrej Babiš zúčastnil a měl reálnou šanci uspět, je jasné již nyní.
Be the first to comment