Balíček vláda zazdí půjčkou z Bruselu

Tak moment, to je hned několik témat a otázek v jedné. Nejprve ona ČNB a její boj s inflací:

Je snadné kritizovat, těžší je říci, jak to udělat lépe. A podle mne to ČNB nemůže dělat o moc lépe. A to přitom já se nerozpakuju občas ČNB opravdu hodně kritizovat. Ale ti, kdo tvrdí, že by ČNB měla ještě více zvýšit úrokové sazby, nevědí nic o monetární politice. Mělo by to jediný efekt: Uvrhlo by to zemi do recese, aniž by to ovšem mělo vliv na inflaci. Ono to nefunguje jako přímá úměra – o kolik zvýšíme úrokové sazby, o tolik klesne inflace – to je velmi naivní pohled. V tuto chvíli jsou již úroky tak vysoko, že jejich další zvýšení by mělo minimální efekt. To, co v tuto chvíli funguje, je silný kurz koruny. Ten dělá práci za úrokové sazby.

A pokud jde o euro, je to taktéž velmi naivní pohled. Neexistuje ani jediný důkaz, že by nás koruna znevýhodňovala, naopak. Myslíte, že Slováci s eurem chodí častěji pracovat do Česka, anebo Češi s korunou na Slovensko? Myslíte, že Slovensku se zrychlil hospodářský růst po přijetí eura, že se zlepšila životní úroveň lidí? Žádný skok dohledat nelze. Naopak co perfektně doložit můžeme, je to, že země, které platí eurem, se po jeho přijetí začaly více zadlužovat, což dlouhodobě podlamuje jejich konkurenceschopnost a hospodářský potenciál.

U inflace zůstaneme ještě jednou otázkou. Druhá největší švýcarská banka, Julius Bär, prognózuje už pro příští rok Česku inflaci dokonce jen 1,1 procenta. Z čeho vychází ten optimismus, že v příštím roce se inflace v tuzemsku bude pohybovat poblíž cíle České národní banky ve výši 2 % nebo jako v tomto případě výrazně pod ním?

Moc nevím, jak na to banka přišla. Já s tím nesouhlasím. Banka svou předpověď opírá o tvrzení, že tak silný vliv na inflaci budou mít klesající ceny energií. Jenomže banka úplně opomněla, že fakt, že zrovna nyní klesají ceny energií z historických maxim, vůbec neznamená, že dlouhodobě nezůstanou drahé. Banka opomíjí, že fakt, že Evropa razí Green Deal, činí pomalu, ale jistě z Evropy technologický skanzen, v němž energie budou dlouhodobě nedostatkové, takže také budou drahé.

Fialova vláda schválila aktualizovaný Národní plán obnovy, jehož významnou částí je půjčka z Nástroje pro oživení a odolnost. Proč na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, když se na druhé straně chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

Protože vláda neví, co činí, anebo jí to je jedno. Vůbec tu nejde o žádné ozdravení. My víme, můžeme to statisticky doložit, že hospodářský růst Číny za posledních 30 let je tažen tím, že Čína po ekonomické (nikoliv politické!) stránce pouští do ekonomiky stále více trhu a stát se ekonomicky zmenšuje. Máme statistiky na to, že země, která má nejsilnější soukromý sektor, také registruje největší počet inovací. A jsou to právě inovace, co táhne ekonomiku, co živí prosperitu. Nikdy to není rostoucí zadlužení posilující roli státu. To je zcela kontraproduktivní. A hlavně přesně, jak říkáte: K čemu je nám bolestivý konsolidační balíček, když ho vláda okamžitě zazdí jinou půjčkou?! Nedokážu dohlédnout myšlenkových pochodů vlády, která něco takové vymyslí. Skoro si říkám, zda jsou v tom vůbec nějaké myšlenkové pochody.

Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan podepsal za Českou republiku unijní pakt o migraci, jehož součástí je pokuta půl milionu korun ročně za každého nepřijatého migranta. Zatímco Polsko a Maďarsko setrvalo na svém odmítavém postoji, Česko ho opustilo. Premiér Petr Fiala tento krok hájil tvrzením, že kdyby se členské země nedohodly na změně migrační a azylové politiky, bylo by ohroženo fungování EU i volný pohyb osob. I když to opozice hodnotí jako zradu občanů, nebyl to ve světle premiérových argumentů nakonec jediný možný krok?

Premiér měl stejně jako Poláci a Maďaři trvat na postoji, že se k přerozdělování migrantů nepřipojíme. Protože koncept přerozdělování migrantů je ve skutečnosti jen jedním dílkem celé skládačky, které chtějí environmentalisté dosáhnout: Nezajímá je lidský rozkvět, jejich cílem je minimalizovat dopad člověka na Zemi a obnovit biosféru do podoby, která tu hypoteticky byla před tím, než na svět přišli první lidé. To, co prosazují a nazývají „zelené“, je ve skutečnosti anti-humanitní nebo anti-průmyslové. A k tomu dokonale slouží i zpomalení ekonomik docílené krom jiné také tím, že do ekonomiky umístíme velký počet migrantů, kteří nepřišli za prací, ale za sociálními dávkami.

Novým ministrem zemědělství se od 1. července stane Marek Výborný. Zaujalo mě, že vystudoval historii a teologii a na gymnáziu učil dějepis, základy společenských věd a latinu. A to proto, že premiér Petr Fiala vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis a později stál u zrodu katedry politologie. No a do třetice ministr vnitra Vít Rakušan vystudoval historii a germanistiku a později učil na gymnáziu němčinu, dějepis a politologii. Proč právě toto vzdělání, které mají všichni tři hodně podobné, spolu s pedagogickou průpravou jsou tou nejsprávnější kvalifikací pro členství ve vládě?

Protože dnešní politické garnituře nejde o blaho lidstva, ale o přesný opak, jak jsem výše vysvětlila. K tomu, abychom ekonomiku nastartovali, potřebujeme ekonomické odborníky, jako byli třeba ordoliberalisté v poválečném Německu, nebo Friedmanovci za Reaganovy vlády v USA. K tomu, abychom ji zničili, ekonomické odborníky nepotřebujeme, k tomu nám stačí dostatečně progresivističtí jazykovědci a teologové.

Zaznamenal jsem, že jste znovu zvítězila v tradiční anketě blogerů iDNES.cz. Vybavíte si, který váš blog vzbudil největší pozornost, ať už počtem čtenářů nebo diskusních příspěvků? Nebo který měl největší kladný ohlas či naopak který byl čtenáři přijat negativně?

Ach ano, vyhrála jsem anketu o blogerku roku, letos je to již moje sedmá výhra v této anketě. Do Karla Gotta a slavíků mám pořád hodně daleko… Nicméně udělalo mi to obrovskou radost, takže jsem ráda, že jste mi tímto vlastně nahrál na možnost poděkovat všem těm, kdo pro mě hlasovali, moc si toho vážím.

Jedním z nejúspěšnějších blogů z poslední doby byl blog s názvem „Tak už ty lidi konečně vyhoďte“, který vysvětloval, proč je potřebné zmenšit počet státních úředníků, anebo „Proč léky nejsou a nebudou“, který zase vysvětloval, že nedostatek léků je systémovým problémem, zlepšení výpadků léků je v nedohlednu a mohou za ně především různé typy státní regulace na evropském trhu s léčivy.