Běžná česká domácnost bude v roce 2023 platit za energie 12 300 korun měsíčně, prognózuje americká banka Goldman Sachs |

Sdílet článek:

Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.

Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Napříč EU mají účty za energie počátkem příštího roku dosahovat právě v případě běžné domácnosti zhruba 500 euro měsíčně. Samozřejmě, číslo je třeba brát orientačně. Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a kupní síle obyvatelstva. Nicméně například ceny elektřiny v České republice patří v rámci EU k těm citelně nadprůměrným i absolutně, tj. bez zohlednění parity kupní síly měny. Při srovnání s uplatněním parity kupní síly měny mají české domácnosti jednu z vůbec nejvyšších cen elektřiny v EU.

Evropská komise proto nyní navrhuje opatření, v jehož důsledku by prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým byla „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad stanovenou kritickou hranicí čili stropem. Největší část tržeb by v rámci tohoto opatření třeba v Německu, které jej podporuje, byla „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.

Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.

Z takto získaných peněz by pak „erár“, tedy vlády jednotlivých členských zemí, hradil programy úlevy od drahých energií domácnostem a firmám, ideálně samozřejmě hlavně těm nejzranitelnějším. To by pomohlo utlumit neblahý sociální dopad dramaticky navýšených cen energií pro domácnosti, meziročně vyšších v průměru EU o zhruba 200 procent, které ve výše uvedené zprávě pro rok 2023 prognózuje banka Goldman Sachs.