SM
Experti z Institutu pro studium války (ISW) avizují, že situace ukrajinské armády je velmi vážná, což je kulantně řečeno poslední stupeň před úprkem z obranných pozic. Jednotkám se nedostává munice ani lidí a morálka leží na dně. Přesto, nebo snad právě proto, začal v posledních týdnech dodávat Ukrajině vzpruhu francouzský prezident Emannuel Macron. Je na místě se ptát, zda hraje vabank nebo jsou jeho kroky dokonale promyšlené?
„Dnes neexistuje konsenzus na oficiálním vyslání pozemních jednotek, ale… nic není vyloučeno,“ nechal se slyšet Macron minulý v televizním rozhovoru. Jeho slova jsou naprosto jasným signálem pro Vladimira Putina. Macron má několik dobrých důvodů, proč lavíruje nad vysláním jednotek, a dokonce se nechává fotit u boxovacího pytle, aby ukázal svaly.
Blíží se rozdělení Ukrajiny?
Rusko od začátku svého vpádu jevilo oficiálně zájem jen o východní oblasti Ukrajiny se „smíšeným“ obyvatelstvem a částí jihu. Stranou nechme Krym, který je anektován už od roku 2014 a 70% obyvatelstva tvořili reálně Rusové. Ti dnes drží ve spárech podstatně větší kus území a jednotky mohou bohužel pochodovat dál, a v polovině března se dostali už i za Dněpr. Ačkoli to tak nevypadá, s velkou pravděpodobností v tuto chvíli probíhají tajná jednání, kde se fronta zastaví a kde dojde k vytvoření nárazníkového pásma. Macron svým prohlášením vyslal jasný signál Rusku, že nemusí chtít zbytečně víc a neměl by záborem ohrožovat kupříkladu další evropské, resp. francouzské firmy v podnikání na Ukrajině.
Na Ukrajině jde především o peníze, Němci nemůžou reprezentovat
Přestože nejvíc poškozenou zemí, která není přímým aktérem bojů, je z hlediska ekonomiky Německo a jeho 4700 firem podnikajících před válkou v Rusku, německý kancléř se nemůže stát hlavní tváří vzdoru. A to i z historického hlediska. Stále totiž žijí v Rusku pamětníci druhé světové války, kteří viděli německé tygry a pantery válcovat matičku Rus. Druhé největší ztráty z hlediska evropské konomiky po Německu zaznamenala právě země Galského kohouta a řada francouzských společností byla nucena přemístit své podnikání z Ruska, pokud o něj tedy vůbec nepřišla, na Ukrajinu. Řeč je třeba o automobilce Renault, která podle Citibank generovala 8 % svých celosvětových tržebprávě v Rusku. Renault před válkou stejně jako dnes patří na Ukrajině k nejpopulárnějším značkám vozidel, a ještě před invazí oživil výrobu osobních vozů v AvtoVaZ v Záporoží. Renault sice v květnu 2022 „nuceně“ prodal pod cenou podíl v AvtoVAZu Rusku, má ale opci na zpětný odkup. Zbytečná klauzule? Podívejme se, kolik německých vozů jezdí dnes po celé Evropě, a to Němci zažehli druhou světovou. Čas léčí a Macron umí počítat.
Stejně tak se musel poroučet směrem z Ruska na Ukrajinu kupříkladu francouzský gigant Danone. Ten zde držel 16 závodů a jednu farmu a i přes nucený prodej synovci čečenského vůdce Kadirova, inkasoval jen 44% tržní hodnoty, celkově tedy firma odepsala kolem 700 milionů eur. Danone se nyní o to více snaží investovat na Ukrajině a začal s přejmenováváním tradičních mléčných výrobků, které se nesly v duchu ruského brandu. Mezi dalších významné francouzské firmy působících na Ukrajině patří bezesporu banka Societe General nebo energetický koncern Veolia.
Osud Záporoží nejasný
Právě energie může Ukrajině při obnově chybět. V současnosti to nevypadá, že by se Rusové chtěli odstěhovat z ovládané Záporožské jaderné elektrárny. Její tok elektřiny se už v minulosti pokusili připojit do ruské sítě. Ztráta Záporožských dodávek by znamenala 20 % minus z celkové spotřeby země. Logicky se nabízí otázka, zda nebudou Ukrajinci v rámci válečné obnovy potřebovat novou jadernou elektrárnu. Tu, jako jeden z mála na světě umí postavit francouzský energetický koncern EDF.
Drony a těžba na Ukrajině
Francie pomáhá Ukrajině stále ale i ve válečném, resp. obranném úsilí. Tři francouzské společnosti navážou partnerství s ukrajinskými společnostmi. „Jedná se zejména o spolupráci v sektoru dronů a pozemního vybavení, aby na ukrajinské půdě vyráběly náhradní díly a v budoucnu možná i munici,“ uvedl na tiskové konferenci minulý týden francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francie má zájem na zvýšení přítomnosti svého podnikání na Ukrajině, ale i v dalších oblastech, zejména v energetice a těžbě kritických materiálů, a je připravena podpořit opatření k pojištění vývozu francouzských společností na Ukrajinu. Informovala o tom tisková služba ukrajinského ministerstva hospodářství po schůzce náměstka ministra hospodářství Ukrajiny Oleksije Soboleva s generálním ředitelem pro globální záležitosti na ministerstvu pro Evropu a zahraničí.
Ne nepodstatný fakt voleb na Ukrajině
Od prezidenta Zelenského se poslední dobou odvracejí poslanci jeho vlastní strany Sluha národa a podle serveru Ukrajinskaja pravda dokonce desítky z nich chtějí rezignovat na své mandáty. Mimo to Zelenskému končí posledním březnem prezidentský mandát. Protože se ale volby se velkou pravděpodobností neuskuteční a Zelenský bude chtít vládnout i nadále, jeho setrvání ve funkci tak ponese lehkou pachuť nelegitimity. Případným odchodem Zelenského ze scény se může změnit mnohé, hlavně vůle Ukrajiny bojovat. Jistéje, že ať už Zelenskému či jeho nástupci bude stát Macron po boku.
Francii jde o Oděsu – po první válce ji sto dní okupovala. A potažmo o přístup k moři. Rusku stačí obsadit posledních sto kilometrů jižní Ukrajiny a pobřeží včetně Oděsy až po Podněstří a Ukrajina bez přístupu k moři přestane Západ zajímat. Přestane mít loďstvo a přestane být účastníkem dohody z Montreaux, limitující pobyt válečných lodí v Černém moři. Moldavsko si bude moci vybrat mezi prezidentkou a realitou. Tím padne hlavní nebezpečí pro Sevastopol a Krym jako nástupní prostor pro invazi do Ruska. Dohodu bude střežit Turecko, kterému nyní Putin postoupil prostřednictvím Ázerbájdžánu Arménii, jejíž prezident Pašinjan se zbláznil a touží se stát členskou zemí EU. Dostatečná odměna pro velké Turecko v budoucnu… Turecku jde nejen o Arménii, ale i o pás území od Aleppa v Sýrii po Mosul a Kirkúk v Iráku. Turecko touží být znovu mocností. Za to stojí zradit i NATO.
Už i tady citují propagandistickou neziskovku,placenou zbrojaři,která si říká vznešeně „institut“a od začátku blábolí a lže.
Běžte,“svobodný světe“do prněkam.
Takže Nekrofil bude stát po boku buď zeleniny nebo nového prezidenta? No na to bych si dával veliký pozor, žabožrouti byli vždy jen zrádci, pokud šlo o jejich prospěch. Jednou zrádce vždycky zrádce.
Maronovi nejde o těch pár drobných, konec konců nejsou jeho. Nejde mu ani o znovuzvolení. Je ještě docela mladý, jde mu o pověst, o jméno resp. o přezdívku, kterou nechce dostat. Daladier..