Bourání mýtů: Socialismus garantoval práci pro všechny. Každý měl jistotu zaměstnání, nezaměstnanost neexistovala




“Díky plánovanému hospodářství byl za socialismu dostatek užitečné práce pro všechny, a proto neexistovala nezaměstnanost.”

… tvrzení, se kterým se v  průzkumu agentury FOCUS z dubna 2018  ztotožnilo 77% respondentů. 

Fakta a vyvrácení mýtu:

Nezaměstnanost za socialismu sice formálně neexistovala, mít zaměstnání však nebylo právem, ale povinností pod hrozbou vězení. Být zaměstnán bylo pro každého zákonnou povinností a kdo se zaměstnání vyhýbal, byl považován za příživníka, přičemž takto vymezené příživnictví bylo sankcionováno i vězením. Pracující se nemohli zcela svobodně rozhodovat, v jakém povolání, v jakém podniku a na jaké pozici budou pracovat. A vůbec ne ti, co projevili nesouhlas s politikou strany nebo ideologií režimu. Socialistické Československo se tak podobně jako ostatní země východního bloku stalo pomyslným táborem nucených prací, resp. klecí povinně zaměstnaných lidí.  

Po mocenském ukradení majetků v “znárodnění” a “kolektivizaci” a postupné likvidaci živností a jiného drobného podnikání režim zcela znemožnil jakékoliv formy podnikání, přičemž například ještě v roce 1930 tvořily v Československu drobní řemeslníci a živnostníci spolu s podnikateli a pracovníky ve svobodných povoláních bezmála 14 % a drobní a střední rolníci 22% ekonomicky aktivní populace. Cílem režimu bylo vytvořit ze všech ekonomicky aktivních obyvatel námezdní pracující, závislé na státu.

Formální zaměstnání neznamenalo smysluplnou a produktivní práci. Tlak na formální vykazování téměř 100-procentní zaměstnanosti vedl k přezaměstnanosti a umělému udržování pracovních pozic, což znamenalo pro společnost značnou finanční zátěž a jiné negativní důsledky, například v podobě konzervace neproduktivních činností na úkor produktivnějších. 

Důsledkem nesmyslné pracovní povinnosti byla i nízká produktivita práce. Například počátkem 70. let 20. století náš průmysl dosahoval pouze 80% produktivity práce ve francouzském průmyslu, přičemž ani ten nepatřil ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi Západu k nejefektivnějším. Potvrzením přezaměstnanosti a nízké produktivity v socialismu byl i rapidní nárůst nezaměstnanosti po Listopadu 1989.

Bourání mýtů

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 hodnocení, průměr: 3,78 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

2 Comments

  1. kolik dostal autor zaplaceno?at si přečte jakešovy vzpomnky,chce-li psát fakta.ještě že tento web nečtu.

    • Nějak si protiřečíte.
      Jinak na názor má každý právo. I jej vyjádřit. I popřít pravdu smíte. Ale my co jsme realitu zažili ji naštěstí ještě pamatujeme. Pořad můžete ale emigrovat někam kde socialismus “kvete” a užít si jej plnými doušky. Hádám ale, že k tomu se nechystáte.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*