V minulém volebním období si zástupci daných stran opakovaně a hlasitě stěžovali, že jsou při obsazování funkcí v Poslanecké sněmovně, ale i dalších poslanci volených orgánech opakovaně „válcováni“ hlasující většinou ANO, ČSSD a KSČM, která navíc ani nerespektuje principy poměrného zastoupení. Tyto strany kritizovaly vedle obsazování orgánů Poslanecké sněmovny zejména obsazování mediálních rad, při kterých nebyla dle jejich mínění respektována pluralita názorů a zájmů ve společnosti a dokonce pomocí obstrukcí blokovaly řádného zvolení kandidátů na neobsazená místa v Radě České televize.
Apolitičtí úředníci?
Na druhou stranu to však v případě funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a předsedy komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů Zdeňka Ondráčka byli právě zástupci uvedených stran, kdo princip poměrného zastoupení sám nechtěl respektovat. Stejně tak se mezi pěticí stran nachází jedna, která měla za Sobotkovy vlády místopředsedu Poslanecké sněmovny, ač by na něj podle výsledků voleb při respektování principů poměrného zastoupení neměla nárok.
Zejména lidovcům za obou vlád Andreje Babiše vadilo, že jsou díky účelovému využívání institutu systemizace služebních a pracovních podle zákona o státní službě míst z důležitých míst náměstků a představených odvoláni lidé spjatí s jejich stranou. Někteří z nich jako Tom Philipp či Ondřej Závodský se o nezákonnost svého odvolání dodnes soudí.
Jistě se lze oprávněně smát tomu, když dotyční lidovci či s lidovci spjatí lidé tvrdí, jak zvítězili ve výběrových řízeních na daná úřednická jako nestraničtí odborníci, stejně jako není žádným tajemstvím, že právě zrovna lidovci byli díky masovému charakteru členské základy strany a intenzitě vnitrostranických vazeb v obsazování míst služebních na ministerstvech opravdu důslední, a to i na nižších úrovních řízení, na kterých služební místa třeba ANO jako shora vytvořenou stranu obvykle ani nezajímala. Pravdu však lidovci nesporně měli v tom, že k odvolávání jejich lidí a zařazování jich mimo výkon služby docházelo v důsledku toho, že KDU-ČSL nepokračovala v koalici s ANO a ČSSD, tj. na základě důvodů čistě politického charakteru, byť by na obsazení daných služebních míst mělo být i vládnoucí většinou nahlíženo apoliticky.
Kdo je tady extrémista?
Neřešme nyní pozici předsedy Poslanecké sněmovny, která je vzhledem k současné politické situaci a pravomocem předsedy Poslanecké sněmovny při jmenování předsedy vlády specifická. Bude však velkou otázkou, zda ze strany budoucí vládní koalice dojde k respektování principu poměrného zastoupení i respektování zákonem nastavené apolitičnosti státní správy.
S napětím budu očekávat, zda při ustavování orgánů Poslanecké sněmovny bude rámcově respektováno poměrné zastoupení, zda bude docházet k respektování personálních voleb opozice či kádrování jejích kandidátů, zda nebude docházet k neproporční diskriminaci na základě ideových kritérií a vylučování z poměrného zastoupené těch, které v duchu progresivní rétoriky hanlivě označí za „extremisty“, zda zvolení kandidáti do mediálních rad budou reprezentovat v české společnosti zastoupené názory či budou fakticky jen kandidáty vládnoucí koalice, zda nebude proporční zastoupení nahrazeno nefinančním plněním ve prospěch Pirátů za jejich vykroužkování a zda po jmenování vlády nedojde k systemizaci služebních míst na ministerstvech a jiných úřadech, jejímž hlavním účelem bude opět odstranění politicky nepohodlných náměstků a dalších úředníků a utvoření prostoru pro jmenování vlastních politických nominantů.
Důvěry v instituce
Bylo by velkou vzprouhou pro politickou kulturu naší země a důvěru v instituce, kdyby v tomto už konečně nějaká z vládnoucích většin nebyla jako ty předchozí, jasně řekla, že některé věci se prostě nedělají, a razila kulturu férovosti, respektu a dodržování zákonů a nedělala ve výsledku to samé, na co si dříve sama stěžovala.
Uvidíme, šance tu je.
Buďte první kdo přidá komentář