Cena plynu dál poroste |

Sdílet článek:

Odborníci očekávají další růst ceny plynu, a to v reakci na obavy z postupu Ruska. Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska, obavy jsou z přerušení toku plynu také do dalších zemí Evropy. Dodávky plynu do Česka jsou spojené výhradně s dodávkami do Německa. Pokud Rusko zastaví dodávky do Německa, bude na tom bita i Česká republika.

Cena plynu pro evropský trh se dostala až na 125 eur (3064 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.

Čeští dodavatelé nakupují podle analytika ENA Jiřího Gavora plyn buď na komoditních burzách, nebo, a to je dominantní způsob nákupu, na brokerských platformách. „Jejich smluvními partnery jsou tedy především velké západoevropské energetické firmy. Fyzicky k nám tedy putuje čistě ruský plyn, obchodně jde ale o ‚tržní směsku‘. Bude tedy záležet nikoliv na českých firmách, ale na západoevropských dodavatelích, jestli se s Gazpromem domluví nebo ne,“ řekl ČTK Gavor.

„Tlak na růst ceny pramení z nejistoty. Podle předsedkyně Evropské Komise Ursuly von der Leyenové je EU na situaci připravena, ovšem zatím se neví jakým způsobem. Z dalších kroků bloku bude pramenit budoucí vývoj ceny. Pokud by byly dodávky do EU zcela zastaveny, tak se dá čekat vzestup ceny plynu o 100 a více procent během následujících měsíců,“ řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal očekává růst ceny plynu o další desítky eur za megawatthodinu. Na ruském plynu je podle něj závislé například Finsko, Lotyšsko a Estonsko. „Slovensko je extrémně závislé, a proto připustilo placení v rublech, aby se ochránilo. A také ČR, ale to jen současně s Německem. Dále je na ruském plynu závislé Německo, což se zdá, že Rusko odpojí jako poslední a Itálie, která má LNG (zkapalněný zemní plyn) možnosti,“ uvedl Dohnal.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr vnímá krok Ruska jako zkoušku pro EU. „Reakce trhu bude, ale spíše záleží, jak se Rusko zachová ke klíčovým odběratelům a to směrem do Německa, Nizozemí, Itálie, Francie a podobně. Ohrožení dodávek na tyto trhy by rozpoutalo vřavu,“ uvedl Šnobr. Polsko podle něj chtělo odejít od ruského plynu na konci roku, nepočítalo s novou smlouvou s Gazpromem.

Potvrzuje to také hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. „Polsko i Bulharsko totiž beztak byly na cestě k brzkému ukončení odběru plynu z Ruska a uspíšení tohoto procesu ze strany Ruska tak vnímám hlavně jako varování zbytku Evropy, že Rusko své výhrůžky myslí vážně,“ uvedl Hradil. Pro Evropu i pro Česko bude nyní podle něj klíčové, jak se k situaci postaví ostatní státy EU a hlavně pak Německo.