Černochová jako Hötzendorf




Sdílet článek:

Dopad ukrajinské rakety v Polsku ukázal, jak jsou někteří politici ochotni zavést zemi do války. Připomnělo to začátek první světové války.

V létě 1914 se ocitla Evropa ve velké válce, aniž by to na jaře lidé čekali. To byl rozdíl od začátku druhé světové války, která byla mnohými očekávána v důsledku postupných kroků Německa.

Sarajevský atentát byl mimořádnou událostí, ale bylo více atentátů, aniž vedly k válce. To, že válka nastala, bylo důsledkem využití atentátu lidmi toužícími dostat stát do války. V jejich čele stál náčelník generálního štábu císařské a královské armády Franz Conrad von Hötzendorf, který dlouhodobě požadoval preventivní válku proti Srbsku. Zabití následníka trůnu přijal jako záminku k válce. Proto válečná strana vyhrotila Srbsku dané ultimátum, které předcházelo válce, byť Srbsko z 10 požadavků odmítlo jen jeden a to možnost rakousko-uherských orgánů vyšetřovat účastníky atentátu na srbském území. Válečná strana prezentovala atentát jako nepřátelský akt srbského státu. Avšak Srbsko válku s Rakouskem nechtělo, za atentátem nestála srbská vláda a srbský premiér Nikola Pašić se snažil atentátu zabránit, když se dozvěděl o jeho přípravě srbskou organizací Černá ruka. Nakonec za Pašićovy vlády byl v roce 1917 popraven představitel srbské tajné služby Dragutin Dimitrijević zapletený do přípravy atentátu (roku 1953 jej rehabilitovala komunistická jugoslávská justice).

Zaslepenost Hötzendorfa vedla k válce, která zničila rakouskou válečnickou kliku, monarchii a znamenala i profesní pád samotného Hötzendorfa. Podmínkou války však bylo, že válečnická strana v Rakousku našla podporovatele v silnějším spojenci Německu, kde císař Vilém II. v touze po světovládě rozhodujícím způsobem rakouské válečné štváče podpořil.

Tyto události lze porovnat s rykem po válce, který od naší válečnické strany zazněl po údajném ruském útoku na Polsko. Pražským Hötzendorfem se stala ministryně obrany Jana Černochová, kvůli níž by se měla funkce přejmenovat na ministryni války. Černochová zveřejnila lež o tom, že Rusko zaútočilo na Polsko. Černochová na twitteru 15. 11. 2022, 21.15 h uvedla, že je prokázaný dopad ruských raket na polské území a že to nesmí zůstat bez odezvy. Ovšem raketu vypálila Ukrajina. To, že členové vlády lžou, není překvapivé. Nebezpečné je, že lžou i za cenu zatažení státu do války. O útoku na Rusko naše vláda nerozhoduje, to by musely posvětit USA. A zde Joseph Biden odmítl sehrát roli Viléma II. Naopak popřel zprávu o tom, že raketu vypálilo Rusko, a uvedl, že ji vypálila Ukrajina. Pokud Polsko bude chtít odškodnění, na které má právo, musí jej chtít po Ukrajině.

Při válečném konfliktu nelze vyloučit, že bude zasaženo i území třetího státu či cíl chráněný mezinárodním právem. NATO se při válečném útoku na Jugoslávii na jaře 1999 podařilo zasáhnout raketou dům v bulharské Sofii a vybombardovat čínské velvyslanectví v Bělehradě. Byla to jeho chyba, ale Bulharsko, ani Čína nereagovaly recipročním vojenským útokem. Je nutné odlišit úmyslný útok od neúmyslné chyby, které se může dopustit každá bojující strana. Kvůli chybě neroztočíme požár třetí světové války.

Lež je politický nástroj. Lež o iráckých zbraních hromadného ničení sloužila k odůvodnění útoku USA na Irák za druhé války v Perském zálivu v roce 2003. Ale USA zároveň respektují vojenskou zásadu, že nezaútočí na stát, který má jaderné zbraně. Černochová to nezmění. Je to však poučením pro nás všechny.

Fialova vlád má právo vládnout, protože uspěla v posledních volbách, ale nemá většinovou podporu voličů. Kdyby nás chtěla hnát do války, určitě by neprobíhala nadšená mobilizace jako v září 1938, snad jen voliči ODS, STAN a TOP by rukovali s nadšením, pro značnou část obyvatel by to nebyla jejich válka. Pokud se nechceme dostat do války, stejně jako naši předci v roce 1914, musíme být ostražití, abychom nemuseli, obdobně jako oni, zpívat: „Červený šátečku, kolem se toč, my jdeme na Rusa, nevíme proč.“. Mír má hodnotu a je dobré za něj bojovat a dát vládě najevo, že vést stát do války proti vůli lidu může vést k tomu, že skončí jako Hötzendorf.

 

ZDENĚK KOUDELKA

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. USA má zásadu že nezaůtočí na stát,který má jaderné zbraně-protože z případného odvetného útoku jim pěkně lepí u prdele,proto si zásadně vybírají takové státy(a s nimi i celé NATO včetně našich „hrdinů“),které se nemůžou adekvátně bránit,i když i tak kolikrát dostali ti „supermani“ pěkně na hnědku(Vietnam,Afghanistán,Sýrie)

  2. Černochová si je vědoma toho, že z hlediska svých odborných a intelektových schopností obecně, nic jiného než nenávist k Rusku nabidnout nemůže.

  3. A co by jste nabidl Vy krome nenavisti k utlacovanemu statu a necitlivosti k utrpeni druhych lidi ze sveho tepleho pohodli?

  4. Ano,tyto narody trpely,ale mohly mit i svobodu kdyby si to dokazaly zaridit a nebojovali mezi kmeny navzajem(Irak),a narodnostmi(byvala Jugoslavie).Nikdo jejich uzemi si nenarokoval zmenu hranic silou.To je naprosty rozdil.A kdyby Ukrajina se nevzdala dneska uz vime blahově jadernych zbrani,tak byl v Evrope klid.Jo kdyby.Z toho si svet vezme ponauceni do budoucna.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*