LIBOR ČÍHAL
Stránky tzv. Evropského parlamentu (EP) vzbuzují dojem zmrtvýchvstání oddělení propagandy okresního výboru strany typu NSDAP nebo VKP (b). Když už si tato organizace říká parlament, minimálně by se měla tvářit, že se zabývá něčím smysluplným a ne dusit publikum ideologickými pověrami a kýči. Tato organizace řadu let propaguje snížení volebního věku na šestnáct let, pořádá na to téma konference a přesvědčuje národní politiky, nejen EP, ale celý unijní byrokratický a propagandistický aparát staví na podivném apriori, že evropská mládež zůstane navěky omámená evropskounijním ideologickým balastem. V článku typického totalitního rámování na stránkách EP se píše o nových zkušenostech ze snížení volebního věku v některých unijních státech. Tzv. Evropský parlament někdo zvolil a někoho zastupuje, kde je vůbec důvod, aby se toto těleso zabývalo obměnou skupiny lidí, která si je vybrala. Absurdní to není pouze v tom případě, že ti, kteří vybírali, jsou zbyteční nebo přídavné voličské kádry pojistí podporu těm, kteří skutečně vládnou. Ukazuje se, že předpoklad věčné loajality dlouhé roky ideologicky intoxikované mládeže se nepotvrzuje. Na stránkách EP hořekuje rakouská poslankyně Karin Resetarits, snížení volebního věku v Rakousku znamenalo velký úder evropskounijnímu pokroku, každý druhý mladý dal hlas pravicovým extrémistům, podobně německá socanka Groenerová snížení volebního věku odmítá, prý se musí hledat jiné metody. K čemu? K hlubšímu vymývání mozku mladých. Pravděpodobně tyto trendy ještě nedorazily do ČR, před dvěma lety ve volebním testování mládeže Pavel porazil Babiše v poměru 86:14, pouze učňovská mládež prokázala jistou volební inteligenci, Pavlovo skóre činilo pouze 2:1. U mládeže Babiš prohrál i s Nerudovou. České mládeži unikají důležité souvislosti, protože Babiš je určitě z hlediska její budoucnosti perspektivnější než Pavel a Nerudová. Je možné, že v posledních dvou letech došlo k názorovým posunům i u české mládeže, mluví proto fakt, že režimní propaganda se politickým preferencím české mládeže přestala věnovat.
Trend k vyššímu stupni politického uvědomování evropské mládeže potvrdily parlamentní i evropské volby ve Francii, parlamentní volby v Rakousku a nedávné zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku. V Německu se dá mluvit o kolosálním propadu mainstreamové politiky u mládeže, AfD spolu s hnutím BSW Sahry Wagenknechtové zdaleka vítězí u mládeže těchto tří spolkových zemí, především AfD získala u mladých vysoké volební procento.
Německá režimní propaganda, stejně jako česká, tvrdí, že mladí představují nejliberálnější generace v historii, které se zasnoubily s woke ideologií, ztotožňují se s globalismem, jsou proimigrantští a definitivně zamilovaní do Evropské unie. Jde to tak daleko, že poslední generace se uvozují v nesmyslných amerických termínech Generace X, Generace Z, Millenials atd. Poslední volby ve Francii, v Německu, Rakousku ukázaly, že pro tamní mládež tyto anglosaské termínové i obsahové kategorie nemají smysl. Ví se, že vnucené terminologické kategorie mají unifikační dosah a glajchšaltují i obsah. Lepení etiket na generace je velmi specifickou propagandistickou mainstreamovou strategií: pokud patříte do určitého věkového segmentu, patříte do určité kategorie a proto musíte mít určité chování. Jinak jste nic nebo dokonce ničemná nula pokud jste mladý a jste v AfD nebo u Okamurovců. Ve Francii a v Německu, o Česku se to zatím neví, tento propagandistický trik narazil. Např. v Durunsku jsou mladí na globalizaci přímo alergičtí, zatímco jejich rodiče se nechali svést západní propagandou, nové generace se vrací k tradičním společenským a ekonomickým hodnotám a režimní ideologové žasnou, jak je to možné.
Buďte první kdo přidá komentář