Co týden dal: 12/2025

VÁCLAV KRÁSA

Omylem jsem se dnes chvíli díval na Václava Moravce a pochopil jsem, že skupina „ochotných“ skutečně usiluje o vyslání armády na Ukrajinu. Oni důsledně oddělují mírové jednotky a obranné jednotky. Znamená to, že by se na Ukrajinu neposlalo vojsko až v době uzavření míru, ale ještě dříve, v době, kdy budou probíhat vojenské operace. Znamená to, že se mílovými kroky blížíme k válce, a protože my patříme k „ochotným“, budou naši vojáci účastni války a naše současné elity budou pět oslavné písně, jak bráníme demokracii a Evropu a mrtvé budeme oslavovat, jak byli stateční a chtěli bojovat. Při těchto kecech si vždy vzpomenu na píseň Karla Kryla – „Píseň neznámého vojína“, kde se zpívá „…co o mi to říkáte, že šel by zas a rád? Nasrat, jo nasrat.“ Zdá se, že část evropských zemí, především Anglie, Francie a Německo, nechtějí čekat na mírovou dohodu iniciovanou USA. Rusko jasně řeklo, že nepřipustí na Ukrajině, jako mírové jednotky, vojáky z členských zemí NATO, a pokud opravdu máme mít snahu o ukončení bojů, měli bychom to respektovat. Pobyt vojsk některých zemí NATO na Ukrajině znamená eskalaci války. Ze strany většiny zemí EU, ale i vládě nakloněných médií jsme neustále obelháváni, že Rusko chce část Evropy, lže se o vývoji konfliktu, zcela nesmyslná jsou tvrzení, že Ukrajina bojuje za demokracii a Evropu. Jak může autokrat, který vládne státu v režimu stanného práva, bojovat za demokracii? Překvapuje mě, že většina občanů neprotestuje proti nebezpečí eskalace války. Všichni se bojí vyslovit, že už toho bylo dost. Udržování války devastuje zemi, umírají tisíce lidí a jedině, jak tomu zabránit, pokud mocipáni opravdu chtějí a já jim nevěřím, je neposílat zbraně a začít jednat. Vím, že by to byla prohra západních zemí, ale uchránily by se tisíce životů. Co je víc?

Asi většina z nás si všimla pláče a nadávání na prezidenta Trumpa, který rozhodl, že se rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se sídlem v Praze odmlčí. Je to z rozhodnutí americké vlády, která zastavila její financování a s tím se nedá nic dělat. Hned se od našich progresivistů ozval nářek, jak bude žít Evropa, a hlavně naše země bez Svobodné Evropy a už navrhují, aby rozhlasovou stanici financovala EU, samozřejmě, že za našeho přispění, to znamená, že ji budou financovat občané ze svých daní. Nejedná se o žádnou levnou záležitost, provoz stanice činí téměř jednu miliardu korun. Za sebe to odmítám, protože Rádio Svobodná Evropa se přežilo a hlavně, nikdy to nebyl svobodný vysílač, i když pro nás v komunistickém režimu, to byl zásadní informační zdroj. Rozhlas pro nás už nevysílá více než 22 let a je třeba si uvědomit, že podle amerických zákonů musí RFE jednat způsobem, který je v souladu se širokými zahraničněpolitickými cíli Spojených států. Pokud má tedy Rádio Svobodná Evropa vůbec v jakékoli podobě nadále existovat, bude muset prosazovat zahraničněpolitickou agendu Donalda Trumpa. Nic proti tomu, ale je potřeba, aby si progresivisté všech zemí uvědomili i tuto souvislost. Ještě šílenější je myšlenka na zřízení rozhlasové stanice EU, aby nás masírovali Green dealovými nesmysly, a ještě za naše peníze.

Letos to budou tři roky, co bylo v Evropské unii schváleno takzvané Nařízení o digitálních službách, známější pod zkratkou DSA (Digital Services Act). Podle jeho autorů má chránit spotřebitele a jejich základní práva v on-line prostředí. Podle organizací zabývajících se svobodou slova je ale DSA především prostředkem umožňujícím evropským orgánům prosazovat cenzuru. Vláda, ačkoliv její volební období pomalu končí, spěchá s jeho prosazením. Legislativní návrh zákona o digitální ekonomice je již ve třetím čtení, což značí, že ho vládní poslanci chtějí schválit ještě do voleb. Je zřejmé, že zákon o DSA zapadá do snažení vlády omezit demokracii a svobodu slova, které se tak bojí. Nedávno protlačili parlamentem totalitní pendrekový zákon, teď chystají pendrekový zákon na webu. Oni usilují o návrat k totalitnímu modelu, kdy informace šíří výhradně jejich vládní ČT a ČRo, kterou si za to všichni povinně platí. Vše slouží ke snaze ovlivnit volební výsledek a pokusit se, i přes nepříznivý vývoj preferencí, uchovat si vládu.

Co se to stalo s umělci, které máme rádi a uznáváme jejich umění? Část umělců vydala výzvu k „Posílení obranyschopnosti státu“. Uvádějí, že tento úkol si vyžádá čas a investice, což se může projevit na snížení životní úrovně. Je to však jediné východisko z krize, kterou nyní prožíváme. Ve výzvě občanům to uvedla skupina osobností převážně z politické, diplomatické a kulturní oblasti. Podepsaní jsou například bývalý předseda Sněmovny Milan Uhde, právník Stanislav Balík, diplomaté Mojmír Jeřábek a Michael Žantovský, farář Tomáš Halík či kněz Marek Orko Vácha. Z umělců a literátů připojili podpisy také Michael Kocáb, Boleslav Polívka, Jaroslav Rudiš, Jiří Suchý, Ivan Trojan či Kateřina Tučková. Nerozumím jejich pohnutkám, ale zásadně nesouhlasím s militarizací naší země, ale i dalších evropských zemí. Snižovat důchody, platy, měnit výrobu na válečnou a omezovat práva občanů ve jménu vymyšleného nebezpečí státu, je pouze snaha vládní koalice k vyvolání válečné atmosféry, která by mohla vést ke změně volebních preferencí voličů. Žádné nebezpečí z Ruska nám teď aktuálně určitě nehrozí, proto není potřeba neustále zvyšovat zbrojní výdaje a podepsaní lidé by si skutečně měli důkladně promyslet čemu a komu slouží. Nenávist je nejhorší rádce a vede k fatálním rozhodnutím a bohužel dnes jsme v situaci, kdy řada lidí vyjadřuje nenávist k Rusům, jako etniku, a to je dokonce trestné. Je neuvěřitelné, že dnes máme za přátele Němce, kteří nás chtěli před 85 lety vyhladit a nevadí nám, že Němci opět začali zbrojit a mít válečnou rétoriku.

FB

(13 votes, average: 4,69 out of 5)

Loading...