Co týden dal 6/2025 |

Sdílet článek:

VÁCLAV KRÁSA

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona lex Ukrajina VII, která prodlužuje ochranu ukrajinských uprchlíků v Česku a zároveň zavádí nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Toto ustanovení bylo do zákona vloženo jako přílepek koaličních poslanců, což vzbudilo u řady politiků a odborníků silnou kontroverzi. Někteří zákon označují dokonce za „pendrekový zákon“, protože může vést k omezení svobody projevu a je možné jej zneužít proti nepohodlným názorům. Na podpisu pana prezidenta je několik podivností. Prezident se vůbec k předloženému zákonu nevyjádřil a ani nereagoval na nesouhlas Nejvyššího soudu a pochybnosti budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové a nesouhlasu nejen celé opozice, ale také velké části občanů.

Zdá se, že pan prezident velmi dobře ví, co dělá, a proto mlčí. Na venek vystupuje velmi vstřícně k čemuž mu pomáhá i jeho zevnějšek, vystupuje jako chlap, tu na motorce, jindy výšlap po horách, navštěvuje školy, a má další aktivity, ale cíleně schvaluje všechny návrhy koalice. Řekl bych, že mu velmi pomáhá jeho kvalifikace z mládí, kdy se učil hrát různé mimikry. Kdyby pan prezident skutečný chlap a byl skutečně nadstranický musel k zákonu veřejně vyjádřit a zákon vrátit do Poslanecké sněmovny. Je jisté, že skupina poslanců, nebo senátorů, pošle schválený zákon k posouzení Ústavnímu soudu a já si nedovedu představit, že by Ústavní soud, a to kvůli přílepku, onu pasáž nezrušil. Ostatně ministr spravedlnosti už připravuje novelu kontroverzního ustanovení, což jasně ukazuje na problematické a nepřijatelné ustanovení. Je zvláštní podepisovat se pod něco, co je i pro laika pochybné, a co ani neprošlo standardním legislativním procesem a od pana prezidenta je to těžko pochopitelné. Vláda si vůbec lebedí s přílepkami k zákonům, kdy koaliční poslanci navrhnou rozsáhlý pozměňovací návrh (zpravidla vytvořeném přímo příslušným ministerstvem), který zásadním způsobem mění projednávaný návrh zákona, nebo mění jiný zákon, který s původním návrhem nemá co do činění. Teď aktuálně je to novela školského zákona, kdy koaliční poslanci podali rozsáhlý návrh na změnu financování nepedagogických pracovníků. Je to nepřijatelné takto obcházet Legislativní pravidla vlády, nedat občanům možnost se k věci vyjádřit a nedat možnost, aby návrhy posoudili odborníci. Je to cílená snaha prosadit svoje, většinou podivné, nápady, a to „potichu“. To samo o sobě svědčí o nedobrých úmyslech a nečestném chování.

I u nás vzbudil velkou pozornost jeden z prvních exekutivních příkazů Donalda Trumpa, a to pozastavení financování USAID – Agentura USA pro mezinárodní rozvoj. Řada našich tzv. lidskoprávních neziskovek byla financována touto agenturou a najednou zjistily, že mají smůlu. Agentury hospodaří s obrovskými prostředky a postupně se zvrhla ve financování podivných progresivistických programů v celém světě. Peníze tekly přes jednotlivá vyslanectví USA. Je dobré se začíst do seznamu projektů, které byly financované z USAID, abychom si uvědomili, jak Agentury ovlivňovala dění v jednotlivých zemích.

Náhodné příklady:

– pravidelný příjem pro přední evropské listy jako Politico, aby psaly články proti některým evropským politikům podobným Trumpovi jako je třeba Viktor Orbán
– finance pro proamericky orientovaná média v Gruzii, Bělorusku, Ukrajině a Střední Asii
– finance pro LGBT neziskový sektor v Ugandě
– podpora inkluze třetího pohlaví při sčítání lidu v Bangladéši
– inkluzivní programy na diverzitu pro firmy v Srbsku
– financování letního sídla Chelsea Clinton
– doprava ukrajinských politiků na pařížský Fashion week
– dotace na transgender muzikál v Irsku
– dotace na podporu klinik změny pohlaví v Guatemale
– dotace na vznik transgender komiksové knihy v Peru
– výzkum ve Wuhanského institutu virologie v Číně a další.

Z pohledu normálního člověka jsou některé podporované projekty nesmyslné, některé přesně cílí na ovlivňování veřejného mínění. U nás byly financovány např. Milion chvilek, Člověk v tísni, Prague Pride, různé genderové spolky apod. Jejich představitelé byli častými návštěvníky ambasády USA, ale i např. GB, která se obdobně snaží ovlivňovat společenské a politické dění v naší zemi. V této souvislosti je asi dobré se zmínit, že v Poslanecké sněmovně byl předložen návrh, který by umožnil, že kampaně v České republice mohou být financovány i ze zahraničí, jestliže by se jednalo o členskou zemi EU, ačkoliv současný zákon neumožňuje financovat volebních kampaní ze zahraničí. Je to další snaha o ovlivňování voleb ze zahraničí. Jen připomínám, že členskou zemí EU je například i Kypr, kde mělo provádět pochybné transakce hnutí STAN a některé další strany. V USA se rozkrývá rozsáhlá síť úplatků a financování médií, politiků a neziskovek, která měla ovlivňovat politické strany a někteří naši politici už vymýšlí, jak obdobnou síť na ovlivňování voleb implantovat k nám.

Zdá se, že Visegrádská skupina je definitivně mrtvá. Další hřebíček do jejího konce zatlouklo české ministerstvo zahraničí, které 30. ledna zaslalo Soudnímu dvoru EU žádost o vstup do řízení, jako vedlejší účastník, na podporu EK. Komise žaluje Maďarsko ve věci zákona na ochranu národní suverenity, který schválil Maďarský parlament předloni v prosinci. Podle Maďarska, je zákon nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy. Naše vláda se opět zachovala, jako patolízal, který se neustále lísá k EU a rozbíjí vztahy s okolními státy. Dnes, až snad na Polsko, máme se svými sousedy špatné, nebo neutrální vztahy, a to i s Polskem máme řadu nevyřešených problémů. O Německu se nemá cenu zmiňovat, protože nás více méně ovládá. Je to zásadní chyba úplně bourat přátelské vztahy se zeměmi, se kterými sousedíme tisíc let, se zeměmi, se kterými jsme občas měli rozbroje, ale často jsme tvořili společenství, se zeměmi, se kterými nás pojí historické události, stejná víra, velmi podobná kultura a způsob života. Jsme přirozenými spojenci a mohli bychom tvořit most mezi západem a východem. Místo toho z ideologické zatemnělosti a patolízalství, jsme vše rozbili. Naštěstí dějiny nekončí a doufejme, že příští vlády se vrátí k normálnímu pragmatickému uvažování a hledání spojenců.