Půjdou pražští drožkářští koně do salámů?




Sdílet článek:

Je mi velice líto: Otázka stojí opravdu tak, jak jsem ji nazval. Soudruzi piráti spolu se soudruhy ochránci zvířat vymysleli zákaz používání koňmi tažených drožek pro turisty a další návštěvníky Prahy a blekotají o tom, jak strašně těm koňům „pomáhají“.

Podstata věci

Drožky tažené koňmi patří běžně k turistice a jejich dostupnost výrazně zvyšuje atraktivitu lokality, kde jsou provozovány. Navíc přinášejí nemalý přímý příjem přímo Praze (poplatky za místa k čekání na zákazníky) i celému státu (daně ze zisků z této činnosti). Lze také očekávat i příjmy nepřímé, dané tím, že turisté touto atrakcí přilákaní utratí část svých prostředků i jinde.

Piráti, spolu se silně pochybnými organizacemi, „chránícími“ zvířata, které za svou existenci v České republice neudělaly nikdy nic užitečného a jen permanentně škodí, se snaží drožky z centra Prahy a dalších atraktivních destinací (např. Stromovka) vytlačit a pokud možno je zcela zlikvidovat.

Pochopitelně, vznikne tím jen a jen škoda pro Prahu jako celek i stát jako celek (zneatraktivněním Prahy), aniž by vzniklo cokoli pozitivního.

Zvířata a práce

Je mi velice líto, ale pro dobře vycvičené a zároveň i pro patřičnou činnost vyšlechtěné zvíře je práce více-méně zábavou. Je dobré o tom něco vědět, česky vyšly např. paměti ruského (posléze sovětského) krotitele Durova, který tyto věci popisuje velmi seriózně.

Zejména tvrdí, že každé zvíře má nějakou oblíbenou činnost, a pokud je krotitel dostatečně kvalifikovaný a dokáže ji vystihnout a umístit do výstupu, je zvíře spíše v pozici někoho, kdo si hraje, případně se i nadšeně „předvádí“.

Durov to popsal na individuální úrovni, zatímco v případě hospodářských zvířat, určených k takovým či makovým činnostem, do toho vstupuje ještě mnohaletý a mnohagenerační proces šlechtění, který zajišťuje, že toto zvíře je nejen fyzicky, ale i psychicky schopno provádět určitou činnost (koně od tahu vozů přes krasojízdu až třeba k Velké Pardubické). A že tato činnost je pro něho přirozená a je jím i jako pozitivní vnímaná. Ostatně naprosto stejné je to i s psími plemeny, které mají rovněž některé z hlediska šlechtitele žádoucí aktivity vrozené, či fixované do genů.

Můžeme se jistě dohadovat, co z těchto dispozic je genetika a co např. epigenetické jevy, ale na podstatě věci výsledek takové debaty (či dokonce vědeckého výzkumu na toto téma) nic nemění.

A je třeba si uvědomit, že u nás jsou na zajištění zvířat mnohdy daleko přísnější podmínky a omezení než v zemích 3. světa, takže operování s týráním zvířat v těchto zemích (často i tak vymyšleným) je jen bezcenným blábolením. Jako ostatně veškerá argumentace ochránců zvířat.

Drožky a koně

Je skutečně otázka, nakolik by se měl kůň, vyšlechtěný k tahu a táhnoucí břemeno (drožku) hluboko pod hranicemi svého fyzického limitu, cítit při této činnosti dyskomfortně. V reálu není na tom nijak hůř než pes, nadšeně táhnoucí svého páníčka na procházce.

Další věcí je, že „ochránci zvířat“ se snaží za každou cenu vychovat veřejnost, a zejména děti, k tomu, že žádná zvířata neexistují, případně jsou bezcenná a není důvod je nějak podporovat. Přesně toto je záměr zákazů cirkusové drezůry a některých dalších zrůdností, které tyto organizace a jednotlivci prosazují. Pokud k tomu přičteme ještě zavádění vysoce nebezpečných vlků a dalších nebezpečných zvířat do naší kulturní krajiny, vyroste nám pod jejich diktátem generace, která nebude mít ke zvířatům rozhodně pozitivní vztah a spíš je bude brát jako překážku, která by měla být odstraněna. Ostatně, v tomto duchu je i tažení ochránců zvířat po 15. 3. 1939, kdy ihned začali ve spolupráci s okupanty pracovat na likvidaci zoologických zahrad na území protektorátu (podařilo se zachránit akorát tu pražskou a pár soukromých chovů).

Drožky jsou jednou z mála příležitostí, kdy se městské dítě setká s tím, že zvíře dělá něco užitečného a obecně přínosného (a nevystupuje čistě jako pet nebo v jiné, v podstatě neužitečné, funkci). Právě proto je patrně nutno tuto atrakci zničit.

Konspirační teorie

Už jsem v internetových diskusích o tomto zákazu nalezl i názor:

„Pospíšil je homosexuál, jako takový je zvrácený a tento zákaz je projevem jeho zvrácenosti, a proto by nebylo od věci obnovit trestnost homosexuality, aby normální lidé měli od těch zvrácenců a jejich zvrácených nápadů pokoj.“

Tento názor nesdílím, jen na něj upozorňuji z toho důvodu, že tato pirátská akce může paradoxně mít i takovéto, na první pohled neočekávatelné, vedlejší účinky.

Mě osobně stačí, že je Pospíšil pirátský progresivista, a že tato ideologie je jednoznačně škodlivá a měla by být postavena mimo zákon, podobně jako nacismus. Je také důkazem škodlivosti EU, protože odtamtud mají tito lidé ve všech svých zvrácenostech (čímž explicitně nemyslím sexualitu, ale ideologii a politiku) získávají bezvýhradnou podporu (či spíše podporu ve stylu „čím víc budou škodit, tím víc budou podporováni“).

Za daleko důležitější v souvislosti s nějakým širším kontextem považuji fakt, že první zákony na „ochranu zvířat“ přijalo hitlerovské Německo a spolky na ochranu zvířat byly prvními organizacemi ve vzniklém protektorátu, které začaly s okupanty velmi silně kolaborovat. Výsledkem byl poválečný zákaz těchto organizací, který udržovali po únoru 1948 i komunisté, až do svého pádu. Bylo to jedno z mála rozumných opatření z éry vlády komunistů. Podpora ochránců zvířat ze strany EU je tedy v podstatě pokračováním politiky A. Hitlera.

Finální otázka

Tato otázka zní, co s těmi koňmi, kterým bude zabráněno si na sebe vydělat? K jízdě vhodní nejsou, pokud se dostanou k tahu, tak zcela jistě prováděného za horších podmínek než tahání lehké luxusní drožky. Někteří se mohou uplatnit v zemědělství, jiní mohou v lesích stahovat poražené kmeny na plochách, nedostupných technice. Nic dalšího mě asi nenapadne.

Obávám se ovšem, že pro naprostou většinu bude onou finální destinací koňský řezník a masné výrobky, jak naznačuje nadpis tohoto postu.

Zákaz turistických drožek v Praze je jen ukázka škůdcovství pirátů a progresivistů. I EU, kterou užívají tito škůdci jako podporu k prosazování podobných škodlivin. Nepřinese naprosto nic pozitivního. Rozhodně nedojde k „zachránění“ těchto koní před prací. Ti z nich, kteří budou mít štěstí, skončí u práce výrazně namáhavější a nebezpečnější, a v chovu s výrazně horšími podmínkami. Ti, kteří štěstí mít nebudou, se časem objeví na pultech v podobě masných výrobků.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

6 Comments

  1. Budou všechno chránit až do úplného zničení. Vsadím se, že ta banda kreténů nikdy neviděla třeba stádo koní na louce…jak ti spolu rádi závodí….nádherný pohled….a hlavně, zvíře nebude dělat něco, co nechce. Jenže tihle kreténi nerozumí zvířatům, o přírodě ví kulové, ale budou do toho kecat a všechno jenom ničit…..

    • Zvíře nebude dělat něco co nechce???Třeba zrovna ta cirkusová drezůra je zářným příkladem,čeho lze bitím a mučením dosáhnout a které se autor tak zastává-něco si o tom zjistěte(a když Vám zbyte troška času,můžete si zjistit,jak se třeba krotí takový slon,aby dělal činnosti,které ho „baví“)…Stejně tak nemám sebemenší problém se zákazem kožešinových farem nebo pokusy na zvířatech,které jsou z 99,9% úplně na hovno,ale motají se v tom miliardy dolarů…
      Tím nechci říct,že zákaz nějakých drožek je zase klasická pirátská idiocie,ale autor tam plete hrušky z jablkama

      • S drezůrou slonů zkušenosti nemám, kolem koní jsem se pohybovala dlouho…a ano, najdou se tyrani, to nezpochybňuji….jenže zakazovat všechno a všechny je prostě nesmysl. Bohužel násilní jedinci mlátí třeba i svoje ženy a děti….chci tím říci, že se vyskytují v každé společnosti a je jen otázka, jak se s tím společnost vypořádá…každopádně ochránci, kteří přírodě nerozumí jen způsobí další škody….

      • Četl jsem paměti krotitele Durova, který drezůru dělal geniálně a pro zvířata šetrně. Jistě, zprasit se dá vše.
        „Alternativy“ za pokusy na zvířatech jsou jednak řádově dražší, jednak (tkáňové kultury) se při nich zabije daleko více zvířat („párají“ se březí samice a z živých plodů se berou příslušné orgány, důležitou součástí kultivačního média je sérum z krve nenarozeného telete, získaného stejným způsobem), jednak mají vesměs nižší výpovědní hodnotu. Když vám chcípnou (nebo mají toxickou reakci) myši, tak víte, že ten vzorek je jedovatý. Přitom to může být látka, na kterou nejsou standardy, takže vám ji žádná HiTech metoda nenajde (opakovaně jsem se s tím v praxi setkal, poprvé to bylo shodou okolností v rámci mé první práce po návratu do civilu z vojny. Dokonce to nemusí zachytit ani tkáňová kultura, protože jsou jedy, které se v jednom orgánu aktivují a toxicky působí v těle jinde. A to tkáňovkou nechytnete.
        A v řadě případů je ono „netestování na zvířatech“ (hlavně kosmetické firmy) podvod, protože se sice výrobek sám netestuje, ale testují se tak jeho jednotlivé složky (nebo už byly takto otestovány dříve). Nicméně i tak je to netestování rizikové, protože se může stát, že dvě netoxické látky „ve vzájemné spolupráci“ vyrobí toxický efekt.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*