Co znamená Trumpův prezidentský comeback pro Putina, NATO a Ukrajinu?




Sdílet článek:

SM

Možnost druhého prezidentského období Donalda Trumpa přináší napětí do západní aliance. Trumpova kritika NATO a hrozby ohledně obranných výdajů ostatních členů vyvolávají pochybnosti o budoucnosti. Putin možná vidí v tomto napětí a nejistotě možnost posílení ruského vlivu v Evropě.

 

Vladimir Putin a Donald Trump – dva muži, kteří  na první pohled mohou být neslučitelní, ale jejich rozhodnutí a postoje mají obrovský vliv na geopolitické dění. Zatímco Putin svými zkušenostmi z minulosti, především z působení v KGB, čeká na chaos ve Washingtonu, Trump kritizuje NATO a vyhrožuje neochotou bránit své spojence. Ve světle těchto informací se proto nabízí podstatná otázka, jak se tato dvě dramatická stanoviska mohou promítnout do budoucnosti nejen NATO, ale především také konfliktu na Ukrajině.

Americký prezident Joe Biden nedávno oznámil odstoupení od svého záměru kandidovat za demokratickou stranu znovu na amerického prezidenta. V odborných amerických i zahraničních kruzích se proto hovoří o zvýšení šancí, že se novým prezidentem stane právě Donald TrumpJeho opětovné prezidentsví může znamenat významné změny nejen pro obranný sektor, ale především také budoucnost celé Severoatlantické aliance a jeho partnerů.

Putinova tichá Moskva

Podle Financial Times Putinova cesta k moci a jeho zkušenosti z minulosti hrají klíčovou roli ve formování jeho současné politiky. Jako bývalý agent KGB ve Východním Německu byl Putin svědkem pádu Berlínské zdi a symbolického konce studené války. Jeho memoáry „First Person” nám poskytují hluboký vhled do jeho myšlení. Jedna z jeho klíčových zkušeností pochází z doby, kdy se snažil zajistit ochranu sídla KGB v Drážďanech a dostal odpověď: „Bez příkazů z Moskvy nemůžeme jednat.” Toto mlčení z Kremlu bylo pro Putina signálem, že svět, jak ho znal, se změnil.

Zlomový okamžik, kdy Moskva ztratila kontrolu nad východní Evropou a sovětská říše se rozpadla, byl pro něj klíčovým momentem v utváření jeho politického myšlení. Tato zkušenost mu poskytla důležité vhledy a dovedl pochopit to, jak paralyzující efekt může mít absence řádu a instrukcí „ze shora”. Právě z tohoto důvodu proto Putin čeká na podobné ticho na chodbách Washingtonu po prezidentských volbách. V kontextu možného druhého období Donalda Trumpa se Putinovi otevírá možnost využít případného politického vakua ve Spojených státech k posílení ruského vlivu.

Ruský prezident Vladimir Putin a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan

Autor: Kremlin.ru, / CC BY 4.0. / Wikimedia Commons | Popis: Ruský prezident Vladimir Putin a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan

Trump a NATO

Na druhé straně Atlantiku se nachází Donald Trump, který podle CNN svými kontroverzními názory na NATO vyvolává rozpaky mezi spojenci. Během svého prvního prezidentského mandátu často kritizoval spojenecké země za nedostatečné finanční příspěvky na obranu a vyhrožoval, že Spojené státy nebudou ochotny bránit ty, kteří nesplní stanovené cíle. Tímto postojem vytváří napětí a nejistotu mezi spojenci, což může ohrozit jednotu celé aliance.

Pokud by Trump získal druhé prezidentské období, jeho politika by mohla ještě více zvýšit globální nejistotu. Jeho nekonvenční přístup k mezinárodním aliancím a hrozbám vůči NATO mohou oslabit pozici Spojených států jako globálního lídra a poskytnout Putinovi ideální příležitost k posílení ruského vlivu v Evropě.

Donald J. Trump se setkává s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem během osobního setkání v úterý 3. prosince 2019 ve Winfield House v Londýně.

Autor: Bílý Dům / Public Domain / Wikimedia Commons | Popis: Donald J. Trump se setkává s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem během osobního setkání v úterý 3. prosince 2019 ve Winfield House v Londýně.

Putin a východní fronta

V současné situaci by si proto Putin mohl vybavit slova z knihy Na Západní Frontě klid od Ericha Maria Remarqueho: „Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele.“ Tato slova totiž mohou mít hlubší význam v kontextu současných událostí. Putin se nejspíš snaží najít způsob, jak obrátit své potenciální nepřátele ve prospěch Ruska. Evropské země by se mohly ocitnout v obtížné situaci, pokud by jejich hlavní spojenec, Spojené státy, nebyl schopen poskytnout dostatečnou podporu v případě konfliktu.

Jak informuje DW, ale také evropská média, USA patří k největším dodavatelům vojenské techniky na napadenou Ukrajinu. Jejich ztráta by znamenala tlustou čáru přes rozpočet prezidenta Zelenského. V současné době není jasné, jaké kroky přijme Putin v reakci na politický vývoj ve Spojených státech. Nicméně je zřejmé, že se bude snažit využít každé příležitosti k posílení ruského vlivu a oslabení pozice Západu.

Duch doby v podání Putina

Potenciál oslabené Ameriky láká Putina k obnovení ruského vlivu v Evropě. Nicméně, Putinova představa toho, co se stalo v roce 1989, a tedy i jeho ambice pro rok 2025, trpí velkým slepým místem. Příčiny pádu sovětské říše nebyly pouze zmatením a selháním vůle v Moskvě. Hlubší důvod byl v tom, že sovětská nadvláda byla východní Evropou opovrhována. SSSR poslal tanky do Maďarska v roce 1956 a do Československa v roce 1968, aby potlačil nesouhlas. Rok 1989 byl rozhodnutím Michaila Gorbačova nezadržovat východoevropská přání potřetí. Jednalo se proto o morální volbu, ne slabost, jak to vidí Putin.

Byla to stará brutální sovětská modelová dominance, kterou Putin hledal v roce 2022, když zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Ale svět se změnil způsoby, kterým nerozuměl. Ukrajinci se brání a západ jim dodává zbraně — na rozdíl od roku 1956 a 1968, kdy USA a jejich spojenci stáli stranou a nepostavili se proti moskevské intervenci.

Společná tisková konference s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem a italským premiérem Silviem Berlusconim.

Autor: kremlin.ru / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons | Popis: Společná tisková konference s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem a italským premiérem Silviem Berlusconim.

Spojenectví Ameriky v Evropě, na rozdíl od sovětského bloku v roce 1989, spočívá na souhlasu. Jedná se o „říši na pozvání”, jak to vyjádřil politolog Geir Lundestad. Zatímco Poláci a Češi toužili, aby se sovětské vojsko v roce 1989 stáhlo, evropské země by byly překvapeny, kdyby americké jednotky svou podporu kontinentu v dnešní době odepřeli. Od roku 1989 se situace hodně změnila V Moskvě, Washingtonu, Berlíně i ve Varšavě. Ale jedna věc, která zůstává nezměněna, je odhodlání Evropanů odolávat ruské agresi. Země EU si trpce uvědomují, jak jsou závislé na americké vojenské síle, ale jsou odhodlané s tím něco udělat.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 2,20 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*