ČT: Nepřehledná situace v Afghánistánu – jak pro koho




Sdílet článek:
ČT pokračuje v mlžení o totálním krachu Západu a USA zvláště v Afghánistánu. Mimo jiné slovy o „chaosu“ a „nepřehledné situaci“. Donald Trump tvrdě kritizuje politiku Joea Bidena v AfghánistánuV posledním videu srovnává porážku USA ve Vietnamu (Saigon 1975) právě se současnou situací v Kábulu. Biden tvrdí, že neexistuje žádná podobnost s odchodem USA z Jižního Vietnamu a jeho hlavního města Saigonu v roce 1975 a současnou situací v Kábulu. Podle Trumpa je současná situace mnohem horší, než byl pád Saigonu v roce 1975. Video zachycuje i u nás publikovaný snímek startu letadla, na kterém visí desítky lidí, kteří se nedostali dovnitř s tím, že na dráze zůstaly krvavé stopy po člověku – pravděpodobně zahynul pod koly letadla.

Trump ještě před koncem svého úřadu oznámil plán na stažení amerických jednotek do května letošního roku. Biden tento termín zrušil a vyhlásil nový, na 20. výročí teroristického útoku Al-Káidy na New York, respektive Světové obchodní centrum. Byl to teroristický čin do té doby nevídaný. Zemřeli teroristé a cestující v unesených letadlech, která narazila postupně do obou věží centra. V budovách zemřely další tisíce lidí. Termín oznámený Bidenem se stal předmětem polemiky zejména ze strany republikánské opozice. Spojení termínu teroristického útoku a odchodu armády USA z Afghánistánu označily i jako pohrdání obětmi teroru. Biden pak termín změnil na konce srpna.

O stažení amerických jednotek vyplynulo v průběhu posledních týdnů na povrch několik základních faktů. Základny NATO, které byly téměř dvacet let přísně střeženy, byly opuštěny během nocí a na místě byla ponechána nepoškozená bojová technika. Základny pak byly vyrabovány, nejprve zřejmě „obyčejnými“ civilisty, poté obsazeny vojáky Tálibánu, kterým se tak do rukou dostala špičková vojenská technika a výzbroj. Tu potom Tálibán mohl využít při svém dalším postupu. Osobně si pod stažením představuji ale něco úplně jiného. Mělo by jít o kompletní stažení jak vojáků, tak i vojenské techniky a výzbroje. Rozhodně si pod termínem stažení nepředstavuji opuštění kasáren pod rouškou tmy a ponechání místa osudu. V té době stále ještě vládnoucí kábulský režim si stěžoval na to, že mu Američané vůbec nesdělili čas odchodu ze základny. Mimo jiné to ukazuje na další zásadní problém celého „stažení“ – žádnou komunikaci s lidmi, které vojáci NATO a USA zvláště drželi téměř dvacet let u moci. Bidenova administrativa žádné stažení nepřipravila, ale odchod její armády lze skutečně přirovnat jen k potupnému úprku.

ČT v Událostech 19.8. podrobně referovala o evakuaci českého personálu a spolupracujících afghánských občanů, tlumočníků a dalšího afghánského personálu včetně rodinných příslušníků. Tyto lidi by s velkou pravděpodobností čekala pomsta bez ohledu na to, že se mluvčí Tálibánu vyjadřuje tak, že se jeho bojovníci nebudou mstít. Zprávy ale také zmiňují zastřelení osob, které pro Západ pracovaly a které nestačily před Tálibánem utéct. Pomoc s jejich odchodem z vlasti byla zřejmě velmi opodstatněná a zachránila jim život. Politická emigrace ale také způsobí Afghánistánu škody, které známe i z naší minulosti – emigrací po roce 1948 a poté 1968 Československo jistě utrpělo, a to nejen v kultuře a sportu.

V ČT zazněla i kritika práce amerických tajných služeb právě v souvislosti s tím, že údajně nesprávně odhadly vývoj v Afghánistánu a předpokládaly, že kábulský režim může přežít odchod jednotek NATO až půl roku. Tato kritika připomíná podobnou kritiku v otázce druhé invaze do Iráku, která následovala po invazi do Afghánistánu. Bylo zjištěno, že zdroj, který americké tajné služby informoval o ohromných zásobách chemických zbraní v Iráku, si to celé vymyslel právě proto, aby přesvědčil americké tajné služby o nutnosti invaze. V Iráku se žádné chemické zbraně nenašly, zato se ukázalo, že je ve velkém množství vlastní Sýrie a vláda Sýrie je použila poté v občanské válce, která v Sýrii vypukla v rámci „Arabského jara“. O práci amerických tajných služeb tak můžeme mít obecně velmi špatné mínění, i když tyto služby například práci BIS údajně velmi oceňují.

Na závěr se zmíním ještě o jednom velmi podstatném fenoménu, a to o surovinovém bohatství Afghánistánu. V Afghánistánu se asi před deseti lety uskutečnil rozsáhlý surovinový průzkum amerických geologů. Pod titulkem Geologové našli v Afghánistánu kovy za bilion dolarů se hovoří o tom, že výsledek průzkumu je ohromující. Vědci narazili na ložiska mědi, kobaltu, železa i zlata. Objevili prý také obrovské zásoby lithia, suroviny nepostradatelné pro výrobu baterií, laptopů a mobilních telefonů. Vládci Afghánistánu, nyní Tálibán, tak mají v rukách možnost nabídnout tyto poklady investorům a zejména Čína je u Tálibánu nejlepším investorem. Západ intervencí v Afghánistánu nedosáhl žádného výsledku – naopak. Vládu Tálibánu v roce 2002 svrhnul a nyní se Tálibán vrací. Pokud by Západ udržel Afghánistán ve sféře svého vlivu, mohl se podílet na využívání nerostného bohatství. Nyní bude Západ jen přihlížet k tomu, jak se surovinového bohatství zmocní Čína a bilion dolarů, který si údajně afghánská anabáze vyžádala a k tomu bezmála dvacet tisíc padlých vojáků NATO, bylo vynaloženo nadarmo. Na tomto popisu není vůbec nic nepřehledného. Vše je naopak velmi dobře patrné a slovník ČT jen zamlčuje jak vážný bude mít ztráta Afghánistánu pro Západ dopad.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*