Deutsche Bank předpovídá, že koncem příštího roku začne v USA „velká recese“

Banka se sídlem ve Frankfurtu vydala toto důrazné varování ve zprávě nazvané „Proč bude nadcházející recese horší, než se očekávalo“, v níž upozornila, že americký Federální rezervní systém musí jednat rychleji a agresivněji, aby zabránil dlouhodobému poškození ekonomiky.

„Dočkáme se velké recese,“ napsali ekonomové Deutsche Bank a poznamenali, že „existují dobré důvody očekávat, že inflace bude svou výší nadále překvapovat a svou vytrvalostí zůstane vysoko nad politickými cíli“.

Ekonomové předpokládají, že recese začne koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024.

„Stručně řečeno, pohroma inflace se vrátila a zůstane zde s námi. I když jsme nyní možná viděli vrchol, bude trvat dlouho, než ustoupí zpět na přijatelnou úroveň blízkou dvouprocentnímu cíli Fedu,“ pokračovali zástupci banky s tím, že centrální banka pravděpodobně výrazně zvýší úrokové sazby, což následně poškodí ekonomiku.

Ekonomové uvedli, že vidí, že Fed bude muset zvýšit sazbu federálních fondů na 5 až 6 %, aby dostal inflaci pod kontrolu. V současné době se sazba federálních fondů pohybuje na úrovni 0,25 až 0,5 %.

„Z hlediska společnosti se zpřísňování měnové politiky týká nás všech; a je velmi lákavé zaujmout pomalý přístup v naději, že americkou ekonomiku lze jemně vysadit na udržitelnou cestu. To se však nestane.”

Podle banky přispívá k raketovému růstu inflace řada faktorů, včetně rostoucích nákladů, spotřebitelské poptávky, napjatého trhu práce a narušení dodavatelského řetězce. Mezitím probíhající rusko-ukrajinský konflikt situaci dále zhoršuje, uvedla banka.

Chmurný výhled společnosti poskytující finanční služby přichází poté, co ekonom Nouriel Roubini varoval, že vyspělé ekonomiky a rozvíjející se trhy čelí „rostoucí stagflační bouři“, kdy rostoucí inflace probíhá současně s rostoucí nezaměstnaností.

Roubini, profesor ekonomie a mezinárodního obchodu na Stern School of Business na New York University, podobně jako Deutsche Bank poukázal na několik událostí, které vedly k současnému propadu ekonomiky, mezi něž patří také narušené globální dodavatelské řetězce, omezená nabídka pracovních sil a „speciální vojenská operace“ ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.

„Existuje mnoho důvodů k obavám, že dnešní stagflační podmínky budou i nadále charakterizovat globální ekonomiku, což povede k vyšší inflaci, nižšímu růstu a možná i recesi v mnoha ekonomikách,“ napsal.