Dva nesmysly jako příklad nesmyslnosti ekologie

Je opravdu velice obtížné najít mezi tím, co prosazují ekologové, něco přínosného. Naopak, je velmi snadné prakticky u veškeré této agendy nalézt nějaké “čertovo kopýtko”, které ji činí nesmyslnou nebo dokonce zvrací její dopad na ekologii na pravý opak deklarovaného.

První “geniální nápad”

Klimatičtí “vědci” dostali naprosto geniální nápad: Budou jímat CO2 ze vzduchu a budou jej následně ukládat do betonu.

Co je na tom špatně?

1. Jímání ze vzduchu, které má naprosto mizernou účinnost vzhledem k nepatrné koncentraci CO2 v ovzduší (kolem 0,04 % – Wikipedie). Je to pitomost, dokud existují komíny, ve skrze něž proháněných emisích jsou koncentrace v procentech až desítkách procent, tedy sto až tisícinásobně vyšší, což, pochopitelně (komukoli, kdo má jakési ponětí o chemii, fyzice či technologiích), znamená zmnohonásobení účinnosti takového jímání. Do vzduchu by mělo smysl jít až když budou všechny komíny obšancovány.
2. Ukládání do betonu. Jednak sám beton při svém tvrdnutí pohlcuje CO2, takže bychom se mohli snadno dostat do situace, kdy injektáží CO2 do čerstvého betonu pouze zamezíme následnému pohlcování CO2 betonem (takže za drahé peníze získáme zcela nulový efekt). Druhá věc je, že pohlcování CO2 betonem přispívá k jeho degradaci časem, čímž do jisté míry padá představa “věkovitého uložení” CO2 do betonu. Naopak, lze očekávat, že se CO2 bude z betonu o to rychleji uvolňovat, o co více ho do něj nacpeme.
3. Smysluplný objem. Uvádím dále:

Podle webu techmania se celková hmotnost atmosféry se odhaduje na 5,157 ∙ 10^18 kg (milionkrát méně než hmotnost Země).
Podle Wikipedie je přízemní koncentrace CO2 0,04 %. Vzhledem k tomu, že koncentrace atmosféry s výškou prudce klesá (už v 5000 mnm. je poloviční) bude přízemní vrstva vzduchu natolik dominovat v celé atmosféře, že neuděláme příliš velkou chybu, když tuto koncentraci vztáhneme na celou atmosféru.
CO2 tedy celkem v atmosféře máme:

5,157*10^18 * 0,0004 = 0,0020628*10^18 = 2,0628*10^15 kg

Podle článku v časopise Sto plus jedna “Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je o 50 % vyšší než v předindustriální době” (některé další zdroje udávají čísla těsně kolem, jako 47 %, 51 % apod. takže můžeme těch 150 % “žádoucí” koncentrace vzít).
Znamená to tedy uložit 1/3 stávajícího množství CO2 v atmosféře.

Tedy:

2,0628*10^15 : 3 = 0,6213*10^15 = 6,213 * 10^14 kg CO2

Řekněme, že nějakým zázrakem uložíme do betonu 10% jeho hmotnosti CO2. Tedy v kile betonu bude 100 g (deset deka) CO2. Kilogram CO2 bude vyžadovat deset kilo betonu. Tedy, na zjímání oněch potřebných 2,0628*10^15 kg bude zapotřebí 2,0628*10^16 kg betonu, tedy 20 628 000 000 000 000 kg. V tunách to bude 20 628 000 000 000.

Hustota betonu 2,4 g/cm³ (toto číslo dává přímo Google), z čehož plyne v každém cm³ betonu 0,24 g CO2. Podělme původní číslo (kilogramy) oním 2,4 (hustotou betonu). Dostaneme 8 595 000 000 000 000 litrů. Tedy 8 595 000 000 000 m³,  8 595 km³.

Podělíme-li tento objem plochou ČR 78 867 km² (Google), dostaneme číslo 0.1089809 [km], tedy požadované množství betonu by pokrylo celou plochu ČR vrstvou vysokou cca 109 m. Mimochodem, pro celou EU (plochu opět zná Google) by to byla vrstva něco málo přes dva metry tlustá.

Jiná představa: Z toho betonu by se dala vytvořit kostka o hraně (okrouhle na stovky m) 20,5 km.

Pochopitelně, pokud by jímání bylo slabší než těch, pravděpodobně “superoptimistických” 10 % hmotnosti betonu, jdou všechny výše uvedená čísla příslušně nahoru.

Vidíme tedy, že ona “geniální idea” není nic jiného než tunel na “ekologické” EUrodotace, které tento projekt naprosto nesmyslně pohltil a dále hltá, protože takto CO2 prostě jímat nelze. Výroba kilometrových krychlí betonu je prostě nesmysl.

Co by zcela jistě šlo

Zcela jistě by šlo přeměňovat biomasu na grafitický uhlík (uměli to už v pravěku), a ten ukládat, v podstatě se zárukou jeho stability na desítky až stovky milionů let. Karbon, během něhož vzniklo černé uhlí – a dočkalo se našich časů, končil před 299 miliony let. Je to tedy dost velký rozdíl oproti tomu betonu.

Dnes se nepoužívají milíře, ale retorty. Při karbonizaci biomasy typu dřeva vzniká kromě grafitického uhlíku ještě dřevoplyn a dřevěný dehet, které by se oba daly pálit za vzniku energie použitelné ke zpracování další biomasy (takže proces by bylo nutné energeticky dotovat jen minimálně, možná jen počáteční iniciací).

Nehledě k tomu, že CO2 takto vzniklý by bylo možné prohánět (i s teplem) soustavou skleníků, protože řada hospodářských rostlin, vč. běžné zeleniny, jako jsou rajčata, papriky apod. preferují vyšší koncentrace CO2 v atmosféře, dokonce až takové, které dělají i zdravým lidem zdravotní potíže.

Biomasa nám vyroste na vhodné ploše sama a využije solární energii pro jímání CO2 z atmosféry daleko smysluplněji než fotovoltaický panel, včetně toho, že ji můžeme dále zpracovávat dle potřeby nezávisle na počasí a denní době, ne pouze za slunečného dne. Smysluplná by byla v použitých rostlinách genetickou manipulací provedená oprava vadného genu v chloroplastech, která by zvedla účinnost fotosyntézy (a odpadlo by její zastavování v době nejsilnější insolace, kdy se právě v důsledku jednoho málo účinného enzymu, který umíme opravit, fotosyntéza zastavuje, protože dílčí metabolity před tímto enzymem, hromadící se v důsledku jeho malé účinnosti, jsou ve vyšší koncentraci pro fotosyntetizující buňku toxické).

Ovšem, tohle všechno je vybádané, jednotlivé kroky celého procesu jsou spolehlivě vyzkoušené, takže není třeba blbnout s betonem nebo podobnými nesmysly. Z tohoto důvodu na to EU peníze nedá. Protože EU na poli “boje za klima” jen předstírá smysluplnou činnost, ale v reálu dělá jen a jen samé nesmysly.

Obávám se, že kdyby někdo navrhl přístroj na způsob perpetua mobile, coby alternativy využívání fosilních paliv, s tím, že když bude dostávat deset milionů euro ročně (s opravou na inflaci), tak to určitě do padesáti let vyřeší, tak by na to nejspíš peníze dostal. Možná by nebylo taktické nazvat ten stroj perpetuum mobile, ale třeba “sběračem rozptýlené energie”, což jsou v principu i FV panely a větrníky, a proto jsou pro praxi tak mizerně použitelné.

Palivo E10, další euronesmysl

Bruselští soudruzi se ve své neskonalé moudrosti rozhodli zvýšit podíl etanolu v palivu pro auta na benzín z 5 na 10 procent. Pochopitelně, tak vysoký obsah etanolu je už pro řadu motorů (respektive jejich komponent, přicházejících do kontaktu s palivem) korozívní. Dále je prokázáno, že v zemích, kde už tuto “genialitu” mají, např. v Německu, drasticky klesá výkon motoru a roste spotřeba na sto km jízdy. Motory na etanol, jaké jezdí např. v Brazílii, musejí mít poněkud odlišnou konstrukci než motory na benzín. Kvalitně vedený stát by zcela jistě zavedl etanol jako další druh paliva (po benzínu a naftě), na který by jezdila speciálně konstruovaná auta. To by ovšem byla demokracie, tedy něco v EU zavrhovaného.

K porovnání paliv E5 a E10 stačí elementární úvaha:

Při spotřebě paliva E5 v případě spotřeby na 5l na 100 km spálí auto 5*0,95 litrů benzínu, tj. 4,75 l. Při stejné spotřebě spálí benzínu s palivem E10 4,5 l. Provedeme-li nad těmito čísly magický úkon, zvaný trojčlenka, vyjde nám, že stejné množství benzínu, tj. 4,75 l je spáleno v palivu E10 při spotřebě 5,28 l na 100 km (zaokrouhleno).

Pokud tedy spotřeba tohoto paliva na 100 km bude vyšší než 5.28 l, bude to znamenat, že spálí v rámci paliva více benzínu, než kolik by se ho při spotřebě 5 l / 100 km spálilo s palivem E5. A pokud spotřeba vzroste zrovna na tuto hodnotu, je přechod z E5 na E10 naprosto zbytečný.

Pokud dojde k překročení oné kritické spotřeby, pak bude auto jezdící na palivo E10 méně ekologické než auto, jezdící na palivo E5. Pozorování z Německa po nuceném zavedené paliva E10 ukazují “citelně vyšší spotřebu”, což na spotřebu vyšší pouze o 0,28 l/100 km rozhodně nevypadá.

Jsem si vědom toho, že při slévání benzínu a etanolu se, vzhledem k rozdílné velikosti a tvaru jejich molekul, objemy nesčítají, ale výsledný objem směsi je o něco menší. Nicméně princip zůstává zachován.

Takže, jako vždy, ekologové s vysokou pravděpodobností (spočtěte si to každý sám pro své auto) zvyšují “fosilní emise” a dělají tudíž pravý opak toho, za co údajně bojují.

Můžeme se jen dohadovat, o co těmto lidem jde:

Buď jsou placeni výrobci bioetanolu, pro který není na trhu uplatnění, nebo chtějí zlikvidovat část aut, protože motorům cca třetiny českého motorového parku palivo E10 škodí oficiálně a zkušenosti z Německa jednoznačně ukazují, že palivo E10 škodí i autům, kterým by podle lží propagátorů ekologie škodit nemělo.

Ostatně, tento nesmysl zavádí vedení EU, o jehož negativním vztahu k pravdivým informacím už dávno nelze pochybovat.

V uvedeném příkladu navíc pomíjím silnou fosilní stopu samotného “bioetanolu” (a pro zjednodušení jsem ho výše bral jako 100% ekologický). Pokud započteme i tu, tak argumenty ke zpochybnění představy, že by přidávání této substance do benzínu mělo jakýkoli dopad na celkové “fosilní emise”, ještě narostou. Ona fosilní stopa je zde, protože suroviny na bioetanol je nutno vypěstovat (pojíždění zemědělskými stroji, orání, postřiky, sklizeň), dovézt do továrny (opět palivo alespoň zčásti “fosilní”) a zpracovat, od kvašení po destilaci (opět spotřeba neekologické energie).

Trochu šířeji

Není divu, že ekologové zuřivě brání návrhům zákonů (např. v USA), podle nichž by měly veškeré skutečně “alternativní” zdroje být vyrobeny jen za použití energie z alternativních zdrojů a žádné jiné. Ve skutečnosti by to vedlo k tomu, že by žádný “alternativní” zdroj energie nebylo možné vyrobit, protože uvedené zdroje si na sebe energeticky “nevydělají” (myšleno prakticky použitelnou formou energie, kreativním výkaznictvím jsou jejich energetické nároky jistě pokryty, pouze to v praxi nefunguje). Prakticky i fotovoltaika a větrná energie jsou do jisté míry dovozem fosilní energie z Číny. A vzhledem k tomu, že ani neznáme energetické nároky bezpečné likvidace dovážených komponent, zejména vrtulí a FV panelů, je velmi problematické brát energii z těchto zdrojů za “čistou”, když víme, že je špinavá alespoň zčásti, pouze neznáme konečný podíl oné špinavé energie v jejich finální bilanci.

Takže, uvedené příklady jasně ukazují, že “ekologické” technologie, které jsou nám vnucovány, vůbec nejsou ekologické a řadí se k těm, které naopak “fosilní emise”, potažmo emise skleníkových plynů obecně spíše zvyšují, v nejpříznivějším případě mají na klima nulový efekt a představují jen nesmyslné mrhání prostředky a zhoršování životní úrovně obyvatelstva.