Ekonomické vědy infikoval smrtelný virus zdánlivé vědeckosti

Ekonom Jesús Huerta de Soto je profesorem na univerzitě v Madridu. Patří k zastáncům rakouské ekonomické školy a ve svých přednáškách nebo textech si příliš nebere servítky.

V roce 2024 na konferenci v Madridu přednesl přednášku, na které hovořil o smrtelných virech, které napadly ekonomické vědy a slouží jedinému účelu: ospravedlnit násilné zasahování státu do vztahů svobodných lidí.

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Nejmladší věda

Ekonomika je nejmladší ze všech vědních oborů. Jako první ukázala, jak může dobrovolná spolupráce mezi lidmi nespoutaná institucionálním a systematickým donucením vytvořit spontánní prosperující řád a civilizaci, kterou nikdo neplánoval ani neorganizoval.

Ekonomika je podle rakouské školy postavena na životně důležitých institucích, které ekonomiku zpětně podporují a stimulují. Těmi institucemi jsou vláda zákona, zejména toho, který chrání soukromý majetek, rodina jako základní instituce humanity, morální principy předávané z generace na generaci za pomoci rodiny a další občanské instituce.

Pseudovědecké síly

Pro budoucnost lidstva je důležité, aby dokázalo naplno využít poznatků, které jim ekonomika přináší na téma lidské svobody. To ale bude možné jen tehdy, když budou lidé schopni rozpoznat a analyzovat mocné pseudovědecké síly, které se spojily, aby zabránily rozvoji teorie svobodné společnosti.

Společným cílem všech pseudovědeckých myšlenkových škol je pokusit se ospravedlnit za pomoci zdánlivě vědeckých poznatků pokračování státních zásahů. Tyto školy jsou postaveny na osudné domýšlivosti mnoha vizionářů a „expertů”, kteří se domnívají, že jsou sami natolik inteligentní, že mohou vylepšit výsledky svobodné interakce mezi lidmi samozřejmě za pomoci donucovacích sil státu.

Pozn. autora: Nejvýznamnější představitel rakouské školy, Friedrich Hayek, pojmenoval svoji poslední knihu, která měla shrnout jeho kritiku socialistických myšlenek, právě „Osudná domýšlivost”.

Mimo jiné v ní psal o osudné domýšlivosti sociálních inženýrů: „Řada inteligentních lidí má sklon být socialisty. Inteligentní lidé budou samosebou náchylní nadhodnocovat inteligenci a předpokládat, že za všechny výhody a příležitosti, jež skýtá naše civilizace, vděčíme spíše promyšlenému plánu než dodržování pravidel nějakého náhodně vzniklého uspořádání.” Více zde.

Pseudovědeckých myšlenkových škol, které infikovaly ekonomiku jako smrtelný virus, je podle Huerta de Soty několik:

Zdánlivá vědeckost

Zdánlivou vědeckostí se míní nesprávná aplikace metod, které jsou používané v přírodních vědách, na ekonomiku. Přírodní vědy se zabývají výzkumem externích a měřitelných faktorů, zatímco ekonomika se zabývá důsledky dobrovolné spolupráce mezi lidmi. Vzhledem ke kreativní podstatě lidských bytostí mohou mít takzvané empirické důkazy v nejlepším případě povrchní, ale vždy časově omezenou platnost.

V nejhorším případě vedou empirické důkazy k závěru, že lidskými bytostmi může být manipulováno se stejnou lehkostí jako s poměrem vstupních materiálů v případě chemických pokusů. To vede trvale k přesvědčení, že stát je schopen detekovat každý problém a za pomoci své donucovací mašinérie stav vylepšit.

Pozn. autora: Friedrich Hayek, hovořil na podobné téma ve svém projevu po obdržení Nobelovy ceny za ekonomiku. Jeho projev nesl název „Předstírání znalostí”.

Matematické vzorce

Neoklasická ekonomika je charakterizována matematickými vzorci. Ale matematický jazyk je nekompatibilní s konceptem času a lidské tvořivosti, která je neoddělitelná od svobodné vůle každé lidské bytosti. Neoklasická ekonomika staví svoje zdánlivě vědecké teorie o ekonomickém ekvilibriu na ideálních lidech, kteří reagují na státní podněty jako robotičtí tučňáci ve videohře.

Neoklasická ekonomická teorie není schopna zachytit komplexitu reálného světa a staví se proti myšlence svobodného trhu dvěma způsoby, které jsou stejně škodlivé. Za prvé propaguje násilné sociální inženýrství s cílem „poštelovat” realitu tak, aby se blížila k výsledkům matematických modelů, a za druhé tím, že všechny odchylky od svých modelů označuje za selhání trhu.

Trhy musí být neustále hlídány, a pokud neodpovídají výstupům matematických modelů, opravňuje to státní zásahy. Pokud státní intervence nepřinesou výsledky, nepřiznají, že mají limity. Uchýlí se místo toho k prohlášením, podle kterých je pět set proměnných v modelu americké centrální banky zjevně nedostatečných k tomu, aby popsaly složitou realitu.

Keynesiánství

Keynesiánský „makro” přístup sám o sobě představuje zaujatost, která ospravedlňuje státní intervence a násilné vstupy do svobodného trhu.

Pozn. autora:

Existují dva základní způsoby, jak rozhýbat ekonomiku.

První způsob se zabývá poptávkovou stranou ekonomiky. Jeho duchovním autorem je slavný John Maynard Keynes. Když lidé nemají peníze nebo je nechtějí utrácet, protože se třeba bojí budoucnosti, podpoří vláda poptávku. Místo lidí a firem začne utrácet vláda. Peníze získá zvýšením daní nebo si peníze půjčí nebo je natiskne.

Státní investice podpoří ekonomiku zvýšenou poptávkou.

Druhým způsobem na rozhýbání ekonomiky jsou ekonomická opatření na straně nabídky. Jejich propagátorem byl například Ronald Reagan. Popsal je ve svém slavném projevu „Je čas si vybrat”.

Pro jeho politiku se vžil název „reagonomics” a zjednodušeně zní: Méně daní, méně vládních výdajů, snížení regulací.

Logika reaganomics je taková, že vláda nemá peníze na utrácení, firmy bez regulací vyrábějí levněji a lidem po snížení daní zbyde více peněz na utrácení.

Marxismus

Přestože byla marxistická teorie intelektuálně vyvrácena téměř ještě předtím, než přišla na svět, je stále vyučována na mnoha univerzitách, zejména v Latinské Americe.

Tolik Jesús Huerta de Soto na přednášce v Madridu na podzim minulého roku.

Post scriptum

Pozn. autora:

Má pravdu v tom, že vyučovat na univerzitách teorii marxismu, která stála desítky milionů lidí život, je minimálně zvláštní.