Ekonomika Ukrajiny je katastrofálně poškozena

Válka na Ukrajině už podle médií vyhnala ze svých domovů přes 10 milionů Ukrajinců, z toho 4 miliony odešly za hranice. Poválečná obnova rozbombardované Ukrajiny vyjde nejméně na 565 miliard amerických dolarů (12,7 bilionu korun). Částku zveřejnil ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal. „Předběžné výpočty říkají, že přímé jednorázové ztráty Ukrajiny činí 565 miliard dolarů. Jinými slovy, takové prostředky budeme potřebovat, abychom obnovili náš stát. Jak z peněz zabavených Ruské federaci, tak z prostředků od našich partnerů,“ řekl Šmyhal. Ukrajinská vláda podle něj bude usilovat o to, aby finance a majetek Ruské federace v zahraničí byly zabaveny. „Věříme, že se partnerské státy k tomuto rozsáhlému plánu připojí,“ dodal.

Vzhledem k tomu, že v roce 2020 byl HDP Ukrajiny asi 142 miliard dolarů, jsou ztráty způsobené ruskou invazí téměř čtyřnásobkem ročního HDP Ukrajiny. Kromě toho bude Ukrajina počítat i územní ztráty, protože Rusko zcela jistě neodejde z té části východní Ukrajiny, kterou se mu podařilo obsadit. Zřetelným cílem ruské invaze bylo kromě obsazení Luhanska a Doněcka podle dosavadních správních hranic Ukrajiny i propojení území Krymu s Donbasem. Ruský ministr obrany se vyjádřil naprosto jasně, že hlavním cílem ruské operace je právě Donbas a jeho propojení s Krymem po souši.

Je možné, že Západ některé finanční prostředky Rusku zkonfiskuje a umožní jejich využití na Ukrajině. Nicméně, stále to bude zřejmě jenom malá část a na pokrytí tak vysokých nákladů nebude stačit. V následující tabulce uvedu HDP několika vybraných států světa

Některé přepočty z tabulky nesouhlasí, ale je to dáno různými zdroji dat. Lze konstatovat, že HDP Ukrajiny bylo velmi nízké už před ruskou invazí a HDP Ukrajny byl o něco větší než polovina HDP Česka. I z těchto čísel je jasné, že Ukrajina není absolutně srovnatelná ekonomicky se státy EU a její přijetí do EU ihned – jak požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – by si vynutilo zásadním způsobem změnit dotační politiku EU směrem na Ukrajinu, což zcela jistě nepřipadá v úvahu. I úvahy o členství Ukrajiny v EU do dvaceti let jsou na hraně reality.

Ještě je zapotřebí komentovat západní sankce na ruskou ekonomiku. Čísla hovoří jasně o tom, že ruské HDP je srovnatelné s Brazílií a z hlediska porovnání Ruska a Ukrajiny je na tom Rusko řádově lépe. Propagandistické řeči některých „expertů“ o katastrofální budoucnosti Ruska – jako například Lukáše Kovandy zde – jsou mimo realitu. Jak poznamenává Jan Macháček v eseji Sankční bublina praskla. Rubl posiluje na předválečnou úroveň, což je docela šokující vývoj: Ruská měna už se pomalu dostává na předválečnou úroveň. Je to opravdu docela spektakulární a šokující vývoj. Na serveru eurointelligence.com konstatují, že jsme svědky prasknutí sankční bubliny. Když byly sankce s velkými fanfárami ohlášeny, západní komentátoři a trhy psaly, že Západ zmrazením rezerv ruské centrální banky učinil více, než se čekalo, a že to bylo odvážné. A nyní se sebe oslavná bublina potkává s komerční a politickou realitou.

A v jiné své poznámce píše Macháček i toto: Pokrokáři v západním světě slaví uvalení sankcí na Rusko. Jenže ochota západních mocností udělat z mezinárodního ekonomického a finančního systému zbraň dosti děsí lídry mnoha zemí, které si myslí, že Západ je už tak dost silný i bez toho. Mnoho Brazilců se například obává toho, že západní klimatičtí aktivisté chtějí Brazílii zakázat a znemožnit ekonomický rozvoj v povodí Amazonky. Brazilci jsou přesvědčení, že klimatičtí aktivisté přinutí centrální banky a západní komerční banky, aby uvrhly sankce na Brazílii a tím zachránily planetu. Podobně to vidí v Indii, kde se také stále více obávají environmentálních aktivistů a toho, jaký vliv mají na globální ekonomické a finanční instituce, které stále drsněji prosazují agendu i vůči těm, kdo mají jiné zájmy a priority.

A konkrétně Indie ze současné sankční politiky Západu profituje, neboť dostává na dodávky ropy od Ruska výraznou slevu oproti světovým cenám na burzách.

Dostáváme se tak k závěru, který pro současné vedení Ukrajiny na čele se Zelenským nevychází dobře. Západ nechal Zelenského řečnit o vstupu do NATO a místo toho nyní už i Západ konstatuje, že členství Ukrajiny v NATO je iluzorní. Pokud si uvědomíme, jak katastrofální ekonomické dopady má ruská invaze na ukrajinskou ekonomiku nemluvě o ztrátách na životech a rozvrácené společnosti, je zcela legitimní položit si otázku, zda obětování Ukrajiny za cenu „jednoty Západu proti Rusku“ není příliš velkou cenou. Rusko se zcela jistě nestáhne ze všech okupovaných míst Ukrajiny, zcela jistě lze očekávat, že si bude své územní zisky chtít prosadit na východě Ukrajiny v Donbasu a v pozemním propojení Krymu s Donbasem. Dle mého soudu je to krutá daň pro Ukrajinu i s vědomím toho, že pokud bude Ukrajina pokračovat v protiruské politice, může přijít další ruská ofenzíva. Nebylo tedy z pohledu výsledku, který se jeví jako velmi pravděpodobný, lepší s Ruskem vyjednat jistou formou neutrality Ukrajiny před zahájením ruské ofenzívy? Jeví se mi to přesně tak – Západ se na Ukrajině těžce přepočítal, a to nejen Německo, ale zejména administrativa Joea Bidena. Již několik komentářů, které jsem četl i od amerických komentátorů, naznačuje, že Vladimir Putin se rozhodl pro vojenské řešení i proto, že považuje Bidena za nejslabšího amerického prezidenta za dobu jeho aktivní účasti v ruské politice. A dosavadní vývoj tomu dává bohužel plně za pravdu.

Jan Bartoň