Elektromobily odmítá i naprostá většina Nizozemců, snaha vnutit je všem nedává smysl

Zmínili jsme to už v minulosti a dnes to zopakujeme znovu. Snaha o „přepnutí” osobní automobilové dopravy na elektrický pohon v řádu jednotek let je největším technickým a ekonomickým experimentem, který kdy lidstvo zažilo. Historicky se nařizovalo kde co a zejména Evropská unie má s podobnými snahami bohaté zkušenosti, ještě nikdy se ale nikdo nepokusil jít proti přirozenosti v tak významné oblasti lidské činnosti, jejíž fungování či nefungování má dalekosáhlé přímé i nepřímé ekonomické dopady.

Kdybyste se zeptali na náš názor, označíme to za utopii. Považujeme už za technicky nemožné, aby dominantní množství aut poháněl elektrický pohon – neexistuje pro ně elektrická energie, které snadno může být málo i bez nich, neexistuje pro ně infrastruktura, kterou není možné vystavět přes noc. A sama elektrická auta jsou nevhodná pro bezpočet dnes typických využití automobilu. Považujeme to též za ekonomicky sebevražedné, neboť jde bez jakékoli debaty o méně efektivní řešení – jde o citelně dražší auta s citelně horší využitelností a výrazně kratší životností, i za ideálních podmínek. To nemusí nutně znamenat ekonomický problém pro jejich výrobce, ale znamená to ekonomický problém pro jejich uživatele a také pro všechny sektory, které jsou jimi obsluhovány. A těch je opravdu spousta. Hnát se tímto směrem za bující inflace vyvolané mimo jiné snahami obcházet přirozené tržní mechanismy nám přijde naprosto pošetilé.

O všem z toho se dá diskutovat, všechno tohle má nějaké řešení, alespoň teoretické. Pak je tu ale ještě jeden problém, který všechny další obepíná – tahle auta přesně ze zmíněných důvodů málokdo chce. Neznáme věrohodnou statistiku z České republiky, s ohledem na místní realitu bychom se ale nedivili, kdyby je nechtělo více jak 95 % lidí. I v elektrické mobilitě zdánlivě oddaném Německu je nechce 85 % lidí a nyní tu máme obdobnou statistiku z další země, která navenek působí jako elektrický ráj – z Nizozemska.

Než se k ní dostaneme, je třeba říci, že neexistuje země, kde by se elektrická auta stala přirozeně podstatně žádaným zbožím. Všude za to mohou jen dotace a další podpory elektromobilům na straně jedné a znevýhodnění pro konvenční vozy na straně druhé. Opakovaně zmiňujeme, že prodeje a poptávka nemají v tomto případě mnoho společného – elektrická auta se stále lépe prodávají i přes stále malou poptávku z výše zmíněných důvodů. Lze ale dotovat auta všem? Lze zakázat nebo jinak uměle vytlačit z trhu všechno ostatní? Podle nás to není reálné, pokud tedy někdo nechce poznat ony přímé i nepřímé ekonomické dopady na vlastní kůži v celé své odpornosti. A spoléhat se na rostoucí zájem publika skutečně nelze.

Svědčí o tom i zmíněný průzkum veřejného mínění, který pro nizozemskou společnost Zonneplan provedla firma Panel Inzicht. Firma Zonneplan je dodavatel solárních panelů, zastánce „zelené” elektřiny, a tedy i elektrických aut, takže nelze dost dobře předpokládat, že by průzkum manipulovala tak, aby vyšel pro elektromobily špatně. Jenže vyšel a ne jen špatně, vyšel spíše tragicky.

Na vzorku dvou tisíc respondentů Nizozemci odpovídali, jaké chtějí a nechtějí své příští auto. Vzhledem k tamnímu tlaku na elektromobilitu by člověk čekal, že elektrický vůz budou chtít tak dvě třetiny lidí, ale omyl, zájem o něj má pouhých 9,2 % lidí, více jak 90 % je odmítá a preferuje jiná řešení. Navzdory současným cenám paliv je dominantní volbou čistě benzinový pohon (52 %), další v pořadí je hybrid (6,7 %) a pak diesel (5,8 %), který dokonce překonal i dobíjecí hybridy (4,8 %). Plyn by chtělo jen 0,7 % lidí, zbylých 20,7 % pak váhá, ale ví, že elektromobil to nebude.

Co k tomu dodat? I v takto zdeformovaném prostředí, kde základní Škoda Fabia s motorem 1,0 bez turba a téměř nulovou výbavou stojí přes 500 tisíc Kč (skutečně) kvůli umělému zatěžování spalovacích aut daněmi, kde litr benzinu stojí dnes v průměru 2,35 euro (58 Kč) kvůli témuž, kde vám umetou cestičku k čemukoli na elektřinu odpuštěním spousty poplatků a ještě vám přihodí dotaci, chce 52 % lidí pořád benzinové auto. A více jak 90 procent po letech propagace všeho elektrického nestojí o elektromobil. Na tom je vidět, jak nevyhovující řešení pro většinu lidí představuje a ani veškerý vývoj na tomto poli na tom nic nemění. Ostatně, přes veškeré tlaky mají dnes elektrická auta asi jen 3 % podíl na celé nizozemské flotile osobních aut.

Preference lidí ale chápeme, jsou přirozené. Co nechápeme a nepochopíme, je, že si někdo z automobilky sedne před dosavadní prodeje elektromobilů třeba v Česku, podívá se na podobné průzkumy a řekne: Tak to budeme prodávat jen elektromobily. A s čím nepřejdeme na elektrický pohon teď, to uděláme za pár let. Nespadli jsme z Marsu, víme, že politický diktát míří tímto směrem. Ovšem ochota automobilek podřizovat se mu a svými závazky dokonce předhánět úkoly z Bruselu, je pro nás přesto naprosto fascinující. Výrobci místo snahy dále uspokojovat potřeby svých zákazníků investují neskutečné peníze a energii, aby se s nejasnými vyhlídkami pokusili ohnout realitu. A stále agresivněji vystupují proti každému, kdo o císaři bez šatů říká, že je nahý. Je to za hranicí zdravého rozumu.

Neměli bychom v jakémkoli byznysu začít u toho, že se lidí zeptáme, co vlastně chtějí? A ne, že nabídneme něco úplně jiného, pak si necháme udělat průzkum, který naznačuje totální nezájem o zvolenou cestu a stejně si jedeme svou? Jak zaznělo zkraje – jít takto masivně proti vůli trhu v tak obrovském odvětví je bezprecedentní hazard a v tuto chvíli si nedovedeme představit, jak by mohl pro kohokoli z nás dopadnout dobře. Tohle je sázka na nulu – shodou okolností zelenou – v ruletě, nic víc.

 Petr Miler

(2 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...