PETR MILER
Nemusíte být zase tak bohatí, abyste si mohli koupit drahé auto, ale musíte být opravdu hodně bohatí, abyste si mohli dovolit vůz, který masivně ztrácí na ceně. Elektromobily patří mezi ně. Očekávalo se, že to tak bude, teď už je to ale statistický fakt.
Většině lidí dělá problém vnímat správně náklady vlastnictví té či oné věci. Za drahé tak považují primárně to, co hodně peněz stojí, za levné pak to, co koupí za málo. Tento koncept je ale principiálně chybný – může být platný u rohlíků, i když také v jejich případě má svá úskalí, u dlouhodobě využitelných věcí je naprosto nesmyslný. Náklady je třeba vnímat optikou dlouhodobé perspektivy a v jejich případě se téměř vždy stane rozhodující ztráta hodnoty.
Tu lidé prostě nevnímají, neboť neprobíhá okamžitě, ale v delším časovém horizontu a pro mnohé předem nevyzpytatelným způsobem. Realitou se tak může stát, že auto koupené za 5 milionů korun bude ve výsledku levnější než to, které stojí 1 milion, protože to první je sběratelskou záležitostí, za kterou někdo za pět let dá stejné nebo i větší peníze. A obyčejný vůz za milion za stejných pět let s obtížemi prodáte za 300 tisíc. První vás tedy nestálo nic, druhé 700 tisíc.
Proto občas říkáme, že majitelé některých Ferrari nebo Porsche nejsou zase takoví boháči, jak se může zdát – ano, musí mít miliony na koupi drahého auta, ale pokud s ním moc nejezdí (což obvykle nedělají), provoz ani ztráta hodnoty je nemusí stát moc. „Kanóni” – možná neúmyslně a nevědomě – jsou ti, kteří si pořídí třeba pro většinu lidí neznámou asijskou prémiovku, která z podstatně nižší pořizovací ceny ztratí relativně i absolutně mnohem víc.
Proto je třeba při koupi vozu sledovat nakonec hlavně údaj o tom, za kolik ho prodáte. Museli byste jezdit opravdu hodně, řekneme třeba 100 tisíc kilometrů za rok, aby amortizace zapadla vedle nákladů na palivo, servis, pneumatiky… Při normálním ježdění mezi 10 a 15 tisíci km za rok se tyto náklady stanou bagatelními vedle propadu hodnoty. A pro elektrická auta je dalším smutným problémem, že je trápí právě ten.
Je to vlastně smutné dvojnásob, neboť s elektromobilem dostáváte drahý vůz s omezenou využitelností a ještě se musíte smířit s tím, že jej mizerně prodáte. Že se to bude dít, se čekalo už před lety, tehdy to ale byl jen odhad. Důvody byly jasné – rychlá evoluce těchto aut, pokračující dotace na nové vozy, omezená životnost baterek a cena náhradních akumulátorů měly patřit mezi hlavní faktory. A zjevně se stalo přesně to.
Informuje o tom analýza vývoje reálných prodejních cen ojetých vozů z dílen společnosti Autovista, podle níž ceny ojetých benzinových, naftových, ale i hybridních vozů zůstávají na trhu ojetin stále vysoké. Elektrické modely ale na ceně přesto hrozivě ztrácí. Tzv. Glass’s Guide zmíněné firmy, který sleduje zůstatkové hodnoty aut po 3 letech provozu a 58 tisících najetých km, hovoří o tom, že z pořizovacích cen elektrických aut zbývá i po tak omezeném zápřahu v průměru jen 47,6 procenta, tedy méně než polovina.
To je v ostrém kontrastu se zůstatkovou hodnotou čehokoli jiného – běžné hybridy si drží 72,8 procenta původní ceny, benziny 67,1 procenta a dokonce i diesely se pohybují mezi 60 a 70 procenty. Jde o data z Velké Británie, není ale důvod se domnívat, že by situace jinde byla dramaticky odlišná, analytici totéž sledují třeba i v Německu.
Elektrická auta tak své kupce doslova ruinují, neboť za jejich pořízení musí dát nominálně mnohem víc peněz, snadno dvojnásobek ceny srovnatelného spalovacího vozu. A ještě musí počítat s dramaticky vyšší ztrátou hodnoty. Důvody jsme zmínili výše a Autovista uklidňuje snad jen tím, že co je znepokojivé pro první majitele, je lepší zprávou pro kupce ojetin. Ale o kolik? Uvážíme-li, co kupcům ojetých elektromobilů někdy zbude v ruce během pár týdnů, může být koupě levné elektrické ojetiny Pyrrhovým vítězstvím par excellence.
Dalším mínusem elektrik je to, že když někdo jezdí málo a jeho před měsícem nabitý vůz stojí v lednu na ulici tak rozhodně nemůže očekávat tzv. “plnou nádrž” jako třeba soused, který taky jezdí málo, ale do svého benzínu (dieselu) natankoval před měsícem a když vyrazí na cestu tak ví, kolik ujede kilometrů.
To ten s tou elektrikou si ho musí znovu dobít aby měl max. dojezd a to jsou náklady navíc !