Estéká

V tomto článku se zaměříme na fetiš našich dopravních expertů, takzvanou (státní) technickou kontrolu, řečí zákona pouze technickou kontrolu.

Co je technická kontrola? V současné době se jedná především o business case společnosti Dekra, která je vlivově, procesně a personálně prorostlá s odborem provozu motorových vozidel ministerstva dopravy. Tento stav je perzistentní již mnoho let a překonal již mnoho vládních garnitur.

Deklarovaným cílem TK je zajistit, aby se po silnicích pohybovala vozidla bez nebezpečných závad. Zákonem stanovené intervaly mezi TK jsou nesmyslně krátké, například nové osobní auto musí na STK po 4 letech, přičemž ale obvykle pět let trvá jeho záruka. Účinnost této formy dohledu je sporná, není třeba být Sherlock Holmes, abyste v silničním provozu vypátrali vozidlo, které žádnou legální emisní nebo technickou projít nemohlo. Lid je rozpolcen, na jednu stranu se dožaduje zpřísňování všech možných předpisů i kontrol, podívej Máňo, co to jezdí po silnici za vraky, ať s tím ten stát něco dělá a napaří mi pořádnou pokutu, jinak si to auto neopravím! Na druhém straně nemá veřejnost problém pustit chlup mechanikovi, aby jejich oktávku f tédíčku „protáhnul emisema“, přestože to není levné, ale pořád je to levnější než dieselový trojboj (vstřikovače, turbo, DPF). Motivace k pozitivní změně systému je nevelká ze všech stran, navíc kvaziopatření proti korupci technické i emisní prohlídky absurdně prodlužují a prodražují, nicméně systém se průběžně zpřísňuje, prodražuje a kromě výše popsaného deklarativního cíle čím dál zjevněji plní politické zadání vyřazovat stará auta z oběhu tak, aby je mohly nahradit ty nové skvělé elektromobily. Majitel durch prorezlé jedničkové Fobie HTP jistě nebude mít problém vypláznout dvě mega na novou I.D. vier f metle a zpomalit tak německý hospodářský volný pád.

Podle policejní statistiky se roce 2023 se stalo z důvodu technického stavu 117 nehod, tedy asi 0,1% z jejich celkového počtu, a zahynul při nich jeden člověk. V roce 2022 to bylo 293 nehod, 3 úmrtí. V roce 2021 to bylo 349 nehod, 2 úmrtí. V roce 2020 343 nehod a nikdo při nich nezemřel. Přitom, jak je síto děravé a jak zkorumpovaný ten systém je, lze snadno domyslet, že kdyby technické kontroly ze dne na den někdo zrušil, nenastane žádná zkáza ani masové vraždění dětí nebezpečnými vraky, kterou nás příležitostně straší ústřední média národní fronty.

Statistiku jsem uvedl ještě z jiného důvodu. Existují země, kde není technická kontrola osobních vozidel povinná. Samozřejmě se tam nikomu nezakazuje si svoje auto zkontrolovat nebo dát zkontrolovat, jen to není povinné. Jedna by nám mohla být obzvláště blízká, protože má taky v čele státu bývalého rozvědčíka. Ano, správně, je to Ruská federace. Tam byly technické kontroly nedávno zrušeny. Druhá nám také může být blízká, protože tam mají v čele země komedianta. Ta se jmenuje Ukrajina. Tam technické a emisní kontroly nebyly vůbec nikdy zavedeny. Podle oficiálních informací se na území ČR pohybují nižší desítky tisíc ukrajinských vozidel, která nikdy nebyla na TK ani jejich vlastníci neplatí povinné ručení. Logicky byste si řekli, že počet nehod způsobených technickým stavem jednoznačně naroste, ale jak vidíte výše, nestalo se. Možná to bude tím, že vozidla našich ukrajinských přátel, kteří na poslední chvíli uprchli před tou hroznou válkou, nejsou většinou žádné vraky, naopak, mnohdy jsou velice obstojná. Každopádně přijela sem a ukázala nám, že i bez utažených šroubů systému technických kontrol lze bezpečně jezdit.

Celý proces TK je absurdní a cílem tohoto článku je poukázat na jeho absurdní rysy, zejména v kombinaci s doktrínou českého silničního fašismu a přísným policejním dohledem. Ponecháme stranou velice zábavnou a interesantní kapitolu korupce na STK.

Jak řečeno, TK platí dva roky (s výjimkou nových aut, kde to jsou čtyři roky). Tato lhůta se počítá ve dnech. Platnost TK je vyznačena na registrační značce formou samolepky, do které na Tk udělají díry, ale ta umožňuje zjistit pouze rok a měsíc platnosti. Donedávna se přesné datum TK zapisovalo do velkého technického průkazu, ale v důsledku probíhající „digitalizace“, což je optimistický název pro plošnou retenci dat o občanech a jejich majetku, je z papírového velkého TP mrtvý dokument a TK se tam už nepíše. Kdo nemá datovou schránku nebo si nerozumí s vládním webem a nepamatuje si VINko služebního auta zpaměti, ten si to musí někam napsat nebo si to pamatovat.

Tohle je zejména zajímavé pro osoby, které jezdí s půjčeným autem, například služebním. Velký technický průkaz nemají k dispozici, protože ho má zpravidla vlastník, a i kdyby ho k dispozici měly, údaje v něm nemusejí být již aktuální. Na registrační značce je uveden pouze měsíc platnosti. Protože všichni vozidlo před jízdou kontrolujeme, i ony provedou kontrolu podle známky na RZ, protože nic jiného nemají k dispozici, a tím se následně vystavují postihu, protože policie má na rozdíl od občana k dispozici přesný datum poslední kontroly a je schopna stanovit konec platnosti TK na den přesně.

Co hrozí za postih tomu, kdo řídí vozidlo bez platné TK? Pokud jen chybí TK a vozidlo nemá nebezpečnou závadu, je to jiný přestupek podle § 125c odst. 1 pís. k) projednatelný na místě za nějakých 1500 – 2500 Kč pokuty. Tento přestupek je postaven pouze na formálním znaku, tedy postačuje nemít platnou TK, není podstatné, zda provozem vozidla byl někdo ohrožen. O úspěšné argumentaci materiální stránkou přestupku mi v tomto případě není nic známo. Pokud vozidlo nebezpečnou závadu má, pak je to přestupek podle § 125c odst. 1 pís. a) bodu 3, za který se udělí zákaz řízení v trvání 6 – 18 měsíců (podle odst. 6 pís. b) téhož paragrafu) a samozřejmě pokuta 4 – 10 tis. Kč (podle odst. 5 pís. b)). Tohle hrozí zejména v případě, že řidič odjede z TK, kde ho vyhodili pro nebezpečnou závadu, protože nelze argumentovat absenci zavinění.

Také musím zmínit, že jízda vozidlem bez platné STK má za jistých okolností za následek postih dvou různých viníků. Stává se to v případě, když je osoba řidiče odlišná od osoby provozovatele. Provozovatel totiž nesmí přikázat ani dovolit řidiči jízdu s vozidlem, které nemá STK nebo které má nebezpečnou závadu. To je také přestupek (§ 83 odst. 1 písm. p) zákonam č. 56/2001 Sb,), mající rysy objektivní odpovědnosti, aktuální výše sankce do 50.000 Kč. Sem tam se najde optimista, který se tomu chce soudně postavit, protože se mu zdá, že je to dvojí postih za totéž a porušení zásady „ne bis in idem“. Jenže tohle není in idem, protože jsou to dva různé přestupky, jak nám již před drahnou dobou vysvětlil Nejvyšší správní oud v rámci utužování pevného svazku policie, úřadů a justice v boji proti občanům. Žijeme v pretotalitní dopravně fašistické zemi, tak si zvykejte. Vše je trestné a pokud něco ještě není, tak brzy bude.

Nyní si tedy představme, že vozidlo absolvovalo technickou kontrolu 20.4.2024. Datum bylo samozřejmě zvoleno zcela náhodně. Až do konce lhůty, tedy do 20.4.2026 smí být legálně provozováno. O půlnoci 20.4. se jeho řízení stane nelegální. Nic jako nouzové dojetí do stanice TK neexistuje, takže to, co bylo 20.4. ve 23:59 legální, je 21.4. ve 0:01 již ilegální. Zákon tedy stanoví nějakou lhůtu, ale současně stanoví takové podmínky, že ji bez porušení zákona nelze vyčerpat do konce. Každá další dvouletá lhůta tak musí o něco kratší, pokud nechcete porušit zákon. Dalo by se to sice celkem snadno legislativně vyřešit, ale lidem to nevadí, nestěžují si a tak kdo by se namáhal.

Jak tedy zákonným způsobem dopravit na TK vozidlo, kterému propadla STK, byť jen o pár hodin? Jedinou legální cestou, jak modelové vozidlo dopravit počínaje 21.4. 0:01 do stanice TK je dopravit ho tam jako náklad, tedy například odtahovou službou. Na tuto odtahovou službu však nesmí najet vlastní silou (protože to je pokládáno za řízení vozidla) a ten, kdo by ho tam tímto způsobem dopravil, riskuje postih. Stejně tak není striktně vzato dovoleno s ním pomocí jeho vlastního pohonu z tohoto dopravního prostředku sjet a pomocí jeho vlastního pohonu s ním uvnitř stanice TK manipulovat, protože to je rovněž řízení vozidla a zákon pro tyto účely neobsahuje žádnou výjimku. Nicméně řízení vozidla se jak na emisní, tak na technické kontrole předpokládá, vzhledem k technickému provedení zkušebních zařízení. Jak tedy dopravit do stanice TK vozidlo, jemuž s úderem půlnoci skončila platnost TK? Nejčastější způsob řešení tohoto úkolu, který před řidiče stát postavil, je to prostě risknout a doufat, že ho nikdo nechytne. Vzhledem k čím dál většímu rozšíření automatických kamer namontovaných jak kolem silnice, tak v policejních vozidlech však klesá pravděpodobnost, že by tento druh státem vytvořeného deliktu prošel nepovšimnut, a tak neustále roste počet nešťastníků, které někdo nachytá cestou na TK a kteří pak marně na svou obhajobu pronášejí zcela logické věty jako „nějak jsem tam přece dojet musel“, což jim ovšem z právního hlediska v defenzívě příliš nepomáhá. Do budoucna nepochybně dojde k propojení údajů ze šmírovacího systému Policie ČR Automatická kontrola vozidel s dat z TK, což umožní potrestat víceméně každého provozovatele a většinu řidičů vozidel, která vyrazí do provozu bez platné STK.

Ještě lépe to vynikne v případě vozidla, které bylo před provedením TK například poškozeno nebo vyžadovalo opravu, například neprošlo na kontrole emisí, která TK předchází. TK se samozřejmě před dokončením opravy nemohla provést, protože vozidlo mělo závadu, a konec platnosti TK nastal, když vozidlo bylo ještě v opravě. Servisy si v poslední době oblíbily přehodit jakékoli jízdy s autem, kterému během opravy propadla TK na jeho vlastníka, aby neriskovaly postih jeho vlastního personálu. Vlastník vozidla je pak v nezáviděníhodné situaci. S nejlepším vědomím i svědomím dal vozidlo před TK zkontrolovat a opravit, což je vlastně to, co po nás vlastnících vozidel stát chce, ale nemůže tam s ním legálně dojet ani legálně vyzkoušet zkušební jízdou, zda se oprava vydařila. Zejména v případě různých oprav emisních systémů to dobře vyniká, protože ověření jejich funkce a tím také ověření účinnosti opravy vyžaduje ujet nějakou vzdálenost, někdy až desítky kilometrů.

Ještě větší kovbojka však je, když se řidič dostaví na TK a tam se najde nebezpečná závada. Opět nic jako nouzové dojetí z TK do místa opravy neexistuje, protože to zákon nepředpokládá. Cestou na TK bylo vozidlo legálně v provozu, protože o závadě nikdo nevěděl, ale po TK se už legálně provozu účastnit nesmí. Překvapivě i posouvání vozidla po kontrolní lince je řízení vozidla, byť ne na pozemní komunikaci. Každopádně riskantní je s takovým vozidlem odjet po ose po veřejné pozemní komunikaci, protože za to hrozí výše popsaný trest včetně zákazu činnosti na 6 až 18 měsíců. Také nelze podceňovat riziko občanského bonzu zvláště u některých mimořádně zkurvených stanic TK, kde bonzují fízlům, protože mají máslo na hlavě v nějaké jiné věci. Současně ale většina TK nenabízí jako službu parkování vyřazených vozidel ani jejich odtah, takže vzniká dokonale absurdní situace. S vozidlem nemůžete legálně vyjet na jakoukoli pozemní komunikaci, ale současně s ním nemůžete legálně nijak jinak naložit. Možná požádat Aštara Šerana, aby ho odvezl přímo z linky svou kosmickou lodí.

To však ještě není konec, protože i auto s nebezpečnou závadou může být jednoho dne opraveno. Představme si například, že nefungují správně zadní brzdy, protože jsou zarezlé nebo netěsné brzdové válečky, což je poměrně častá a snadno opravitelná závada. Driveři boomeři tohle uměli upravit vkleče před panelákem, ale všechny ty generace X, Y a Z a loseři a nemakačenkové vůbec nechápou, o co go, takže potřebují „pomoc“ „profesionála“, tedy servis. Veškerá doprava do servisu a ze servisu se musí stát samozřejmě odtahovkou. Jinak riskujete postih. Jenže jet ihned po opravě brzd na TK není dobrý nápad ještě z jiného důvodu. Je třeba to párkrát probrzdit, aby si ten mechanismus sednul a vymezily se v něm vůle, jinak vás zase vyrazí, například pro nesouměrnost brzdného účinku, a vznikne circulus diaboli. Na vstřícnost rozumného zkušebního technika, který to „rozchodí“ opakovaným testem přímo na válcích, nelze spoléhat. Jenže legálně nemůžete projet vůbec nic, protože opět v zákoně neexistuje nic jako legální cesta z místa opravy do místa kontroly.

Většina osob zainteresovaných na tomto systému, včetně řidičů, dobře ví o těchto situacích, z nichž některé jsou jako vystřižené z románu Hlava XXII. Jejich náprava by znamenala několik snadno proveditelných změn zákona s využitím právních institutů, které jsou většinou již k dispozici. Například zmíněná problematika jízdy do a ze stanice TK by se dala řešit obdobně jako jízda s dočasnou „převozní“ registrační značkou, stejně jako by se zcela snadno změnit skutkovou podstatu přestupků tak, aby bylo postižitelné řídit či provozovat vozidlo, pokud platnost technické kontroly byla překročena například o 30 dnů a více. Nic podobného však nelze očekávat od současné šestikoalice, tedy současné politické garnitury skládající se z Pětikoalice a ANO. Všechny tyto politické subjekty občané nezajímají, slouží především úředníkům a jejich represivním záměrům. Dále jsou stižení nedůvěrou a nepřátelstvím k občanům, takže velmi rychle a nedbale sahají po argumentech, že „by se to zneužívalo“ a podobně. A tak pokud nechcete hrát tuhle hru, zbavte se těch zmrdů.

Vlastně je ještě jedna možnost, a to sice bránit se soudně a vyrobit precedens, který pak budou v rámci předvídatelnosti práva moci využít i ostatní. Je nabíledni a je zcela legální, že vlastník vozidla je oprávněn využívat lhůty platnosti TK až do konce, a je rovněž pochopitelné, že vozidlo se musí nějak do stanice TK dostat, a konečně z materiálního hlediska nedošlo k ohrožení zájmu společnosti na bezpečném silničním provozu, když mělo platnou TK ještě několik hodin či dnů předtím a také potom, nehledě na těch zhruba 40 tisíc ukrajinských vozidel, které se zcela legálně pohybují po našich silnicích bez TK. Mohl by se na krajské úrovni najít nějaký soudce, který by na to slyšel a nemusel pak na převýchovu, tedy na stáž k NSS. Zde je zase ten problém, že se motoristé nedovedou zorganizovat k této formě odporu, takže zase ten delší konec necháme fízlům a úředníkům.

To jen tak pro ochutnání, jak absurdní je proces, ve kterém se každý nejméně jednou za dva roky pohybujeme. Je svým způsobem dobře, že většina veřejnosti o těchto věcech nepřemýšlí a přizpůsobila se tomuto zlodějskému systému, jinak by defenestrace nebyla jen pojmem z dějepisu.