Eurovolby v roce 2024: Možná poslední šance na zastavení zničující bruselské politiky

Již za rok nás čekají eurovolby, konkrétně u nás budou probíhat 7.- 8.6.2024, což jste již možná zjistili z mainstreamu, který o tom samozřejmě informoval.

Vzhledem k tomu, že 90% zvolených europoslanců hlasuje proti zájmům svých vlastních zemí, Brusel může i nadále nerušeně pokračovat ve svojí podvratné činnosti.

Zásadním problémem je, že skuteční odpůrci EU na protest nechodí k volbám, čímž vlastně pomáhají získat víc postů pro ty, kteří Evropu soustavně ničí.

Většina toho, co prochází parlamenty evropských zemí (dnes již víc než 70%), jsou různé zákony, normy a nařízení předtím přijaté v EU. Parlamenty pak fungují jen jako schvalovací mašinérie, která schválí jakýkoli nesmysl, protože zatím nikde v EU nebyla u kormidla vláda, která by byla striktně proti EU.

Suverenita zemí je odevzdávána EU a nyní jsme již v situaci, kdy – i díky Lisabonské smlouvě – máme vůči Bruselu mnohem méně suverenity než například jednotlivé státy USA vůči Washingtonu.

Jediným způsobem jak toto vše zastavit, by bylo navolit do europarlamentu maximum odpůrců EU. O to by se samozřejmě musely postarat všechny evropské země, přičemž nejvíc se musíme spoléhat na ty velké, které mají největší zastoupení.

Nicméně každý hlas se počítá. Již několikrát se stalo, že nějaká šílenost unikla jen o vlásek a nebyla schválena, což se týkalo například hlasování, které mělo nařídit postupné vyřazení jaderných elektráren na území EU z provozu. Hlasování k tomuto návrhu poměrně těsně neprošlo.

A podobných hlasování bylo několik, ovšem drtivá většina šíleností nakonec projde. A to právě díky faktu, že přece jen většina EP sestává z kolaborantů, mnohdy – jak jsme mohli vidět na nedávném skandálu – značně zkorumpovaných.

Zásadním problémem na úrovni národních států je fakt, že před eurovolbami se vždy vyrojí řada protestních stran, aby odsály hlasy odpůrců. A děje se to po celé Evropě. Až se zdá, že jsou tyto strany do voleb vysílány účelově – právě pro odsátí hlasů.

To se ostatně stalo vloni i u nás, což mělo za důsledek zbytečně propadlé hlasy. Letos by se tak měla vydat do eurovoleb z každé země jedna protestní protiunijní strana – nebo třeba koalice takových stran, aby nedošlo ke tříštění hlasů.

Na druhou stranu se pak najdou i politicky negramotní voliči, kteří v domnění, že volí proti EU, dávají hlas kovaným eurohujerům. Takže i ti, kdo jsou nespokojeni s politikou EU, by se měli nejprve přesvědčit, koho se vlastně chystají volit.

Zatím není jisté, jaká bude podoba eurounijní kandidátky u nás.

V současné době máme v europarlamentu tyto strany: ANO (6 europoslanců), ODS (4 europoslanci), TOP09/STAN (3 europoslanci – obě strany šly na jedné kandidátce), Piráty (3 europoslanci), SPD (2 europoslanci), KDU (2 europoslanci) a KSČM (1 europoslanec).

Příště chce jít údajně ODS s TOP09 a KDU – tedy ve svém šíleném uskupení SPOLU, jen mi není jasné, jak budou hlasovat, protože TOP09 a ODS hlasují celkem rozdílně. Vypadá to tak, že v tomto případě by odešla ODS z frakce ECR do lidovecké k oběma uvedeným stranám.

Podle jiných informací se má příště sloučit právě současná frakce ECR s frakcí ID, i když je pravdou, že některé strany mají vzájemné výhrady, takže jak to bude skutečně ještě uvidíme. I proto by tam ODS nesetrvávala, rázem by se totiž objevila v jedné frakci s SPD, což by jistě nebylo pro Fialovy voliče příliš vítané.

Zda se budou tvořit i nějaké další koalice do voleb (třeba SPD a Trikolora) je také zatím ve hvězdách.

Do budoucna plánuji vytvořit detailnější informace k hlasování jednotlivých stran, aby bylo celkem jasné, kdo jak dlouhodobě hlasoval. Průběžně zde zajímavá hlasování zveřejňuji, takže pravidelní čtenáři již jistou představu mají.

Nejhůř hlasují Piráti – ti v EU doslovně škodí, protože hlasují zásadně proti zájmům této země. Hlasovali jak pro všechny součásti politiky Zeleného údělu, tak zásadně promigračně a pro LGBTQ a různé genderové nesmysly.

Na paty jim šlape TOP09/STAN, jejichž hlasování je velmi podobné tomu pirátskému, ale nehlasují vždy až tak extrémně.

Za nimi bych dala asi tak na stejnou úroveň ANO a KDU, jejichž hlasování je různorodé  a často se zdržují.

O něco lepší hlasování mívá ODS, jejíž styl hlasování se však zřejmě po přistoupení do uskupení SPOLU a přechodu do jiné frakce značně zhorší. Mnohé hlasování bylo dáno zřejmě právě jejich frakcí, proti níž se asi nechtěli až tak vymezovat.

Na druhém místě by byla KSČM, kterou zastupuje europoslankyně Konečná, jejíž hlasování jsou – až na výjimky – dobrá.

A asi nejlépe hlasují europoslanci za SPD, kteří zpravidla hlasují v souladu s jejich protiunijní frakcí.

To, co jsem uvedla v kostce výše, je jen malý nástin, během pár týdnů se pokusím dát dohromady článek se shrnutím nejzajímavějších hlasování, včetně toho, jak kdo hlasoval.

A nakonec odpověď na to, proč jde o poslední šanci něco změnit: Další volby už by měly být v tom stylu, že se budou volit vybraní cizinci.

A nepůjde zřejmě jen o to, že voleni budou cizinci, které zná jen málokdo, ale i o to, že podle všeho půjde o EU vybrané politické strany z různých zemí – a jistě to nebudou strany, které by byly proti EU.

Nyní je důležitá osvěta, tedy vysvětlovat nespokojeným lidem, kterým vadí například ničivá politika zeleného údělu  a její důsledky, jak důležité je tentokrát jít volit.

Já sama jsem nehlasovala pro vstup do EU a jako její odpůrce jsem dlouho do EU vůbec nechodila volit. Poprvé jsem šla k eurovolbám v roce 2019 právě proto, že jsem si uvědomila, že pasivitou jen pomáhám plnit bruselský moloch dalšími kolaboranty.

Během několika týdnů zde tedy najdete detailnější nástin toho, jak kdo v posledních letech v důležitých záležitostech hlasoval. Samozřejmě budu i nadále informovat o hlasováních, která ještě do voleb proběhnou.

Pokud se tak budete chtít rozhodnout koho volit, pak máte šanci si vybrat i na základě dosavadního jednání jednotlivých stran v EU…