Evropská stagflace brzdí čínský růst |

Sdílet článek:

Ekonomické problémy, kterým Evropa čelí se svádí na Putina, někdy se též operuje čínským ekonomickým útlumem v důsledku špatné proticovidové politiky čínského centra. V hongkongském South China Morning Post vyjasňuje problém Ji Siqi. Evropskounijní stagflace táhne dolů čínský export, v Evropě uprostřed malé poptávky vládne apatie vyrábět a investovat. Čínské strojírenství a elektronika spolu s textilním průmyslem jsou evropskou stagflací nejvíc postižená odvětví. V prvních 11měsících 2022 byla EU po USA druhou největší čínskou exportní destinací s objemem exportu 518 miliard dolarů a s 15.8% podílem na celkovém čínském exportu.

Odhaduje se, že evropská stagflace v roce 2023 sníží celkový čínský export o 2 % a vyvolá nejistotu v postcovidové ekonomické obnově. Celý evropskounijní ekonomický růst bude čelit silnému tlaku podmíněnému velkou nejistotou spojenou s růstem cen energie a stagflací, což je kombinace vysoké inflace a ekonomické stagnace – podle reportu Haitong Securities potrvá tato situace celý rok 2023. Evropská spotřeba bude stagnovat dík vysoké inflaci a navyšování úrokové míry Evropskou centrální bankou, stejně tak jako ochota firem produkovat a investovat. Komise EU odhaduje příští rok nulový ekonomický růst, nicméně se očekává, že inflace se z 9.3 % sníží na 7 %. Ve zprávě Haitong Securities se uvádí: “V důsledku evropského hospodářského zpomalení budou velmi postižena některá čínská průmyslová odvětví jako elektronika a z důvodu jejího velkého podílu na celkovém exportu to postihne celé čínské hospodářství.” Poslední čtvrtletí loňského roku neklesal jen čínský vývoz do EU, čínské dodávky do USA se v listopadu snížily oproti předchozímu roku o 25,4 %, což představuje již čtvrtý měsíc v řadě exportních poklesů.