Vznikl nový Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Smyslem nového vědeckého centra má být výzkum společenských a ekonomických dopadů rizikových situací“. Sdružovat prý bude přes 150 výzkumníků z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Financován je z Národního plánu obnovy částkou 560 milionů korun.
Bude mít devět výzkumných skupin. Jsou mezi nimi komunikace, právo, společenská odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus, efektivita zdravotního systému, vzdělávání, ekonomika a trh práce. V SYRI budou pracovat sociologové, ekonomové, psychologové, pedagogové, filosofové, demografové, politologové i právníci.
„Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ praví vědecká ředitelka SYRI Klára Šedivá.
„Vedle toho, že pandemie dala vzniknout řadě nových fenoménů, došlo také k posílení trendů, které byly ve společnosti patrné již dříve, avšak pandemie jejich dopad znásobila. Covid prohloubil už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče, v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ dodala.
Občané, radujte se! Nový úřad vládě poradí, jak okecat průšvihy, které způsobila, a jak zabránit občanům, aby vládu nesvrhli z oken.
Pokud máte dojem, že nový institut bude naopak sloužit mnohem prospěšnějším věcem, netřeba se přít. Čas ukáže.
Bude mít devět výzkumných skupin. Jsou mezi nimi komunikace, právo, společenská odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus, efektivita zdravotního systému, vzdělávání, ekonomika a trh práce. V SYRI budou pracovat sociologové, ekonomové, psychologové, pedagogové, filosofové, demografové, politologové i právníci.
„Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ praví vědecká ředitelka SYRI Klára Šedivá.
„Vedle toho, že pandemie dala vzniknout řadě nových fenoménů, došlo také k posílení trendů, které byly ve společnosti patrné již dříve, avšak pandemie jejich dopad znásobila. Covid prohloubil už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče, v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ dodala.
Občané, radujte se! Nový úřad vládě poradí, jak okecat průšvihy, které způsobila, a jak zabránit občanům, aby vládu nesvrhli z oken.
Pokud máte dojem, že nový institut bude naopak sloužit mnohem prospěšnějším věcem, netřeba se přít. Čas ukáže.
Za posledních pět let se veřejný sektor zvětšil o 54 tisíc zaměstnanců placených z veřejných peněz.
.
Ben Carson, Fox News:
Náš národ je v krizi. Naše nejzákladnější instituce se zcela odtrhly od amerických občanů. Kongres utrácí, jako kdyby měl k dispozici kreditní kartu bez limitu, Bílý dům se zaměřuje na zvyšování daní a rovnost pohlaví, namísto, aby se staral o inflaci a záležitosti, které se dotýkají všech Američanů, a media se zcela zbláznila, lžou a ospravedlňují toto šílenství.
.
Benjamin Kuras:
Německo řeší nedostatek pracovníků na letištích a zpoždění letů dovozem nových tureckých migrantů. Poslanec Carlo Clemens za Severorýnsko-Westfálsko se v Bundestagu podivil nad státními statistikami zaznamenávajícími, že z celkového počtu 2787 základních škol má 994 z nich muslimskou většinu žáků a v dalších 1200 jejich procenta dosahují od 25 do 50 procent. Též jako argument proti dalšímu přijímání imigrantů, jimiž chce vláda zaplnit volná pracovní místa, a programu integrace, ocitoval statistiky Spolkového pracovního úřadu, podle nichž z milionu migrantů z let 2015-16 zůstává téměř 900 tisíc na sociální podpoře a 88 procent nemá žádné pracovní kvalifikace. Podle státního statistického úřadu je čtvrtina německého obyvatelstva muslimská, a současným trendem trempem porodnosti to bude třetina do roku 2040. A nerozvádějme to žádným dalším komentářem, nejsme islamofobové, a statistické úřady se mohou mýlit.
.
Ben Carson, Fox News:
Náš národ je v krizi. Naše nejzákladnější instituce se zcela odtrhly od amerických občanů. Kongres utrácí, jako kdyby měl k dispozici kreditní kartu bez limitu, Bílý dům se zaměřuje na zvyšování daní a rovnost pohlaví, namísto, aby se staral o inflaci a záležitosti, které se dotýkají všech Američanů, a media se zcela zbláznila, lžou a ospravedlňují toto šílenství.
.
Benjamin Kuras:
Německo řeší nedostatek pracovníků na letištích a zpoždění letů dovozem nových tureckých migrantů. Poslanec Carlo Clemens za Severorýnsko-Westfálsko se v Bundestagu podivil nad státními statistikami zaznamenávajícími, že z celkového počtu 2787 základních škol má 994 z nich muslimskou většinu žáků a v dalších 1200 jejich procenta dosahují od 25 do 50 procent. Též jako argument proti dalšímu přijímání imigrantů, jimiž chce vláda zaplnit volná pracovní místa, a programu integrace, ocitoval statistiky Spolkového pracovního úřadu, podle nichž z milionu migrantů z let 2015-16 zůstává téměř 900 tisíc na sociální podpoře a 88 procent nemá žádné pracovní kvalifikace. Podle státního statistického úřadu je čtvrtina německého obyvatelstva muslimská, a současným trendem trempem porodnosti to bude třetina do roku 2040. A nerozvádějme to žádným dalším komentářem, nejsme islamofobové, a statistické úřady se mohou mýlit.
.
Muslimové by si měli uvědomit, že Německo zná způsoby, jak si poradit s nežádoucími populacemi…
já bych se jen zeptal autora,o kolik se zvedl počet státních zaměstnanců(rozumněj vyžírků) před a po roce 89-pod praporem „pravicové ODS(které i on byl součástí),ČSSD a jiných jejích klonů a v době nastupující compuretizace a digitalizace-ono by to asi nebylo moc veselý šáhnutí do svědomí,že??