Až do první poloviny 19. století byly základním zdrojem světla v amerických domácnostech lampy plněné velrybím tukem nebo svíce vyráběné z přírodních pryskyřic. Obojí bylo velmi drahé a přečíst si noviny po západu slunce bylo výsadou úzké skupiny lidí. Světlo do všech domácností přinesl až John D. Rockefeller.
Jméno Johna Rockefellera je synonymem pro nepředstavitelné bohatství a nepochybně symbolem nerovného rozdělení příjmů ve společnosti. Přesto jeho firma Standard Oil, kterou založil a dlouhá léta řídil, přispěla k velkému snížení nerovnosti ve společnosti.
Příběh začíná roku 1865
John Rockefeller pocházel z chudé rodiny a jeho prvním zaměstnáním byla pozice pomocného účetního. Po objevení ropných polí v Pennsylvánii založil se svým partnerem v roce 1865 firmu na zpracování ropy. V té době byl hlavním produktem z ropy petrolej, vedlejšími produkty benzín, nafta a dehet. Výroba byla velmi neefektivní a vyznačovala se vysokým podílem nezpracovaných vedlejších produktů.
Od samého počátku se J. Rockefeller soustředil na zvýšení efektivity ve svých rafineriích. Na rozdíl od své konkurence, která často vedlejší produkty rafinování lila do řeky, se snažil najít uplatnění pro veškerou produkci. Najal chemické specialisty, kteří vyvinuli desítky nových produktů z ropy. Nově začaly jeho rafinerie prodávat různé laky, širokou paletu mazacích olejů nebo třeba anestetika.
Petrolej se stal dostupný všem
Díky neustálému tlaku na snižování nákladů dokázal J. Rockefeller snížit cenu petroleje za pět let o polovinu. Do té doby si mohli dovolit kupovat velrybí olej, který se používal na svícení, pouze ti nejvýše postavení. Najednou byl petrolej levnější než velrybí olej a široké vrstvy amerických pracujících nemusely jít spát při setmění. Možnost si něco přečíst nebo udělat po západu slunce přestala být známkou bohatství a stala se dostupnou všem. Svítit si mohlo čím dále více domácností, protože firma Standard Oil pokračovala ve snižování nákladů. Za dvacet let od otevření první rafinerie srazila cenu petroleje na jednu šestinu původní ceny.
S přihlédnutím k tehdejší hodnotě dolaru byl John Rockefeller možná jedním z nejbohatších Američanů historie. Pokud to budeme měřit pouze dolary, jak je běžný postup, vytvořil dramatickou nerovnost. Pokud je však nerovnost vnímána jako možnost, nebo nemožnost si v noci posvítit, snížil J. Rockefeller nerovnost ve společnosti mnohonásobně více než by dokázal stát přerozdělováním peněz.
Rovnost v přístupu
Stejně tak snížil nerovnost Henry Ford. Dojet někam autem přestalo být výsadou mocných. Bohatý pořád pojede Rolls Roycem v úterý a Jaguarem ve středu, méně bohatý spoluobčan po oba dny v ojetém miniautě. Liší se potah sedaček, síla motoru a pár dalších věci, ale v možnosti někam dojet autem jsou si rovni.
Lidé jsou si rovni v možnosti letět letadlem. Bohatý může kdykoli v privátním letadle, jedinec s menším kontem občas někam s koleny u brady. Něco, co bylo dříve nemyslitelné pro 99% obyvatelstva, je najednou dostupné, byť v omezené míře, pro drtivou většinu.
Kapitalismus vytváří tlak na zvyšování kvality a snižování ceny, protože jedině tak firma uspěje. Co si mohlo dříve dovolit pár jedinců, mohou si postupem času dopřát skoro všichni. Bohatí si před dvaceti lety kupovali úchylně drahé ploché televize v ceně půlročního průměrného platu. Tím umožnili firmám generovat dostatečný zisk na to, aby nakonec přinesly na trh nesrovnatelně lepší televizi, která se dá pořídit za týdenní plat. Proto je výroba pro zisk výrobou pro lidi.
Dokázal by to stát?
Dokázal by stát to, co John Rockefeller? Byl by schopen investovat jeho peníze efektivněji? Snažil by se dále hledat nové a nové způsoby, jak ze surové ropy dostat co nejvíce produktů, nebo by radši posílal peníze domácnostem, aby si mohly koupit lahvičku velrybího tuku, a bil se v prsa, kolik dobra vykonal? Když by mezitím polovinu peněz utratil za úředníky, kteří by rozhodovali, kdo může dostat kolik tuku.
Nerovnost není je v tom, kolik kdo má, nebo nemá peněz, ale i v tom, co si každý člověk může dovolit. Nerovnost se snižuje, pokud si každý může večer posvítit. A je jedno, že jeden petrolejkou a druhý křišťálovým lustrem. Nerovnost se snižuje, když se může každý dívat večer alespoň na jednu televizi nebo mít doma levný počítač, ale pořád počítač.
Posuzovat nerovnost ve společnosti čistě kvantitavně, podle hromady peněz, kterou kdo disponuje, odporuje selskému rozumu. Jsou-li do úvahy zahrnuty i ukazatele kvality života, je kapitalismus nejúčinnější zbraní na snižování nerovnosti mezi lidmi a rušení výsad privilegovaných.
(1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Souhlas, dobře napsané.