Mnozí kritici dnešní situace mají tendenci klouzat od zdi ke zdi. Tedy dnes popírat stále ještě oproti nám nedosažitelné kvality evropského “Západu” a současně, k mému údivu až nekriticky, velebit celá ta léta Husákovské normalisace.
Je to celkem přirozené lidské chování, ale právě proto je třeba neustále připomínat, že Západ má stále z čeho čerpat, z čeho ustupovat. My už zdaleka tolik ne, protože jediná relativně svobodná doba v našich životech v naší zemi panovala někdy mezi roky 1990 až 1998. (Zatímco na Západě regulační státní diktaturu nikdy nepoznalo několik po sobě jdoucích generací jeho obyvatel!)
Platí tudíž, že ti chudí a nesvobodní zchudnou a ztratí zbytky své svobody definitivně…
…zatímco ti bohatší a svobodnější se přece jen budou těšit jisté kvalitě života i nadále.
Ještě nejméně jednu generaci bude platit, že je daleko lépe být Francouzem či Němcem, než Čechem nebo Slovákem. K mé lítosti, ale můžeme si za to sami svým levičáckým myšlením a komunistickou mentalitou a tím, že podle této křivé mentality ve volbách volíme skoro už tři desetiletí.
Proč i po třech desítkách roků od oficiálního pádu Husákovského režimu stále vidíme propastný rozdíl mezi životem u nás a například v sousedním Rakousku, které po rozpadu naší společné monarchie tonulo desítky roků pouze v neustálých krisích a v bídě?
Jednoduše proto, že evropský Západ nestojí jen na nějakých montovnách či byrokracii, ale na středním stavu a jeho mentalitě!
Tam prosperovala (a pozor, ještě stále prosperuje!) střední třída, tedy živnostníci, podnikatelé, samostatně se živící lidé. To je základ celé jejich poválečné prosperity do dnešních dnů.
Zatímco u nás bolševici znárodnili posledního ševce a posledního čtvrtláníka s pěti hektary – a po roce 1989 se tato situace příliš nezměnila:
Živnostník či soukromý podnikatel je dodnes v očích Čechů nadávka, takže zde střední stav prakticky neexistuje a už vůbec ne po celé rodinné generace. Jsou tu vesměs jen námezdní otroci, zaměstnanci a k tomu více jak půl milionu státních parasitů – a ti volí tak, jak volí.
Zaměstnanec či byrokrat vždy bude mít tendenci volit výhradně jen socialistické regulace a šikanu, zatímco samostatně se živící svobodný člověk volí zpravidla svoji svobodu.
To je příčina, proč i po třiceti letech od roku 1989 je život stále výrazně kvalitnější a svobodnější vedle v tom zmíněném Rakousku než v Čechách a na Moravě. Tedy v našich kdysi prosperujících zemích, které do roku 1918 bývaly naopak skrze svůj podnikatelský a živnostenský um motorem celé rakouské monarchie!
(17 votes, average: 3,35 out of 5)
Loading... 
Blábolení nic nechápajícího liberála.
Ach pane, než komentovat takto, raději nepište nic. Vždyť autor článku má pravdu. To jen vy vidíte svět přesně tím levičáckým “perimetrem”
Znovu ach…ach ta zlata klec, no jo no, svobodný a nesvobodný si nemají co říct.
Eva Janečková
Pane Bohumile,
proč hned takový výpad bez jediného argumentu. Měl jsem zatím dojem, že svobodný svět je tímto světem především proto, že je zde svoboda myšlení.
Nerozumím těm třem hvězdičkám hodnocení. Ale když čtu příspěvek pana Bohumila tak už vlastně asi rozumím.