Listopadové volby v USA mohou výrazně změnit poměr sil

V druhém listopadovém týdnu proběhnou v USA volby, které mohou výrazně změnit stávající poměr sil mezi republikány a demokraty. Demokratická strana má v současnosti jasnou většinu ve federálním Kongresu, post prezidenta a nejtěsnější většinu v Senátu. Poměr senátorů ve stočlenném Senátu je vyrovnaný 50 na 50, ale v případě rovnosti hlasů rozhoduje víceprezidentka USA, kterou je demokratka Kamala Harris.

Volby v polovině prezidentského období

Takzvané poločasové volby se konají vždy v polovině funkčního období prezidenta, a proto nesou zkrácený název „midterms”.

Příští měsíc budou Američané volit na federální úrovni všech 435 členů federálního Kongresu a 35 členů ze stočlenného Senátu. Současně budou vybírat guvernéry a řadu dalších lokálních politiků ve 39 státech.

Tři zásadní otázky

Výsledek voleb dá odpověď na několik otázek. První a nejdůležitější zní: Ztratí demokraté svoji většinu v Kongresu a Senátu?

Pokud ano, bude pozice prezidenta Bidena výrazně oslabena, neboť nebude moci počítat s podporou zákonodárných orgánů při tvorbě zákonů. Republikáni též oznámili, že v případě kontroly Kongresu začnou vyšetřovat některé kauzy minulých dvou let. Nejčastěji hovoří o naprostém selhání kontroly jižní hranice, přes kterou proudí rekordní počet ilegálních imigrantů, a o dvojí spravedlnosti, kterou podle nich praktikuje ministerstvo spravedlnosti.

Vliv Donalda Trumpa

Druhou otázkou je, nakolik posílí svůj vliv v Republikánské straně bývalý prezident Trump.

Od jeho vstupu do vysoké politiky v červnu roku 2015 existují v Republikánské straně dva proudy. Republikáni, kteří otevřeně podporují politiku Donalda Trumpa, proti nimž stojí republikáni, kteří se s jeho osobou nikdy zcela neztotožnili.

Veřejnost je někdy označuje zkratkou RINO, která znamená Republican-In-Name-Only neboli republikáni pouze jménem. Nicméně zkratka RINO je používána velmi flexibilně k označení politického oponenta v rámci Republikánské strany.

Bývalý prezident Trump aktivně vstupoval do primárních voleb, během kterých se vybírali kandidáti v rámci Republikánské strany pro nadcházející volby. V 240 případech Donald Trump otevřeně doporučil jednoho kandidáta, v některých případech se i zúčastnil shromáždění na jeho podporu. Úspěšnost jím podpořených kandidátů v primárních volbách činila 92%.

Inflace a kriminalita

Poslední otázkou zůstává, zda v místních volbách padnou některé historické bašty Demokratické strany. Amerika je sužována vysokou inflací, nekontrolovanou ilegální migrací a značným nárůstem kriminality, zejména v městech řízených demokraty.

Například v demokraty řízeném Chicagu, ve kterém žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, bylo během prvního říjnového víkendu postřeleno 34 lidí, z toho pět fatálně. Obětmi byly i dvě děti, z nichž jedno zranění, které bylo způsobeno náhodnou střelbou, podlehlo. Z hlediska počtu obětí se jednalo o průměrný víkend.

Podle výzkumu z počátku měsíce října, který zveřejnil spíše levicový časopis Newsweek, považuje 82% voličů za vážný problém inflaci, za kterou je na druhém místě kriminalita. Na třetím místě důležitosti je pro americké voliče integrita voleb, dále následuje ekonomika a ilegální přistěhovalectví.

Vysoká kriminalita bude hrát u voleb důležitou roli. Stát Oregon, ležící na severozápadě USA na pobřeží Tichého oceánu, neměl republikánského guvernéra čtyři desítky let. Podle Wall Street Journal ukazují průzkumy na vyrovnaný souboj, neboť občané hledají někoho, kdo vyřeší „bezdomovectví a zločinnost”.

Států, ve kterých vládli dlouho demokraté a u nichž předvolební průzkumy ukazují na těsný výsledek, je více.

Prezident Biden je optimista, neboť podle něj zlepšující se ekonomika nahrává demokratům. Na druhé straně řada komentátorů předpovídá přesvědčivé vítězství republikánů, pro které se vžil termín „červená vlna” podle oficiální barvy Republikánské strany.