JAN BARTOŇ
Když při posledním jednání Evropské rady odešel Viktor Orbán „na kávu“ a v jeho nepřítomnosti se EU dohodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, bylo to navíc komentováno i tím, že EU předtím schválila docela slušný balík miliard EUR pro Maďarsko. Ihned se také objevily zprávy o maďarském vydírání a evropští poslanci ze všech v EU vládnoucích stran připravili rozhodnutí o tom, že Maďarsko je zralé na vyloučení z EU. Zatím tedy „pouze“ z hlasování v Evropské radě.
Můžeme si o Orbánovi myslet ledacos, nicméně rozhodně to není politik neúspěšný. Vyhrál již kolikatery volby, dělá mu radost Brusel provokovat a navážet se do vedení Evropské komise. O Maďarsku jsem vlastně ani psát nechtěl, spíše o tom jak se podávají zprávy z Europarlamentu v ČTK.
Takže ČTK (České noviny) píší :
Maďarská vláda podkopává základní hodnoty EU, shodli se europoslanci
Štrasburk – Poslanci Evropského parlamentu (EP) se shodli, že současná maďarská vláda Viktora Orbána ohrožuje hodnoty, instituce a finanční zájmy Evropské unie. Maďarsko by podle jimi přijatého usnesení nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv. Europarlament rovněž zpochybňuje rozhodnutí Evropské komise, která loni v prosinci vyplatila Budapešti deset miliard eur (asi 252 miliard korun) z fondů EU den předtím, než Orbán jako jediný na summitu členských zemí zablokoval návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Ruskem napadenou Ukrajinu…..Poslanci v souvislosti s “vydíráním” poukázali například na vyplacení deseti miliard eur den před hlasováním členských států o otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou. Věc schválila Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou – jednou ze základních funkcí instituce je sloužit jako “strážkyně smluv” a “ochránkyně finančních zájmů EU”.
A závěr stojí za podtržení : Usnesení kritizující Maďarsko dnes podpořilo 345 europoslanců, proti bylo 104 a 29 se hlasování zdrželo. Většina českých europoslanců usnesení podpořila – proti hlasovali Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík (oba za ANO 2011), Kateřina Konečná (KSČM), Jan Zahradil (ODS), Ivan David (SPD) a nezávislý Hynek Blaško z euroskeptické frakce Identita a demokracie (ID).
Takže “shoda” jako hrom, že ano. Stačí, abychom si zavádějící titulek „progresivní“ ČTK dali do řádných souvislostí.
V Europarlamentu dnes zasedá více než sedm set poslanců. Parlament má 705 poslanců (stav od 1. 2. 2020), Česko zastupuje 21 poslanců. Počet poslanců z jednotlivých členských států určuje z podnětu parlamentu jednomyslným rozhodnutím Evropská rada (čl. 14 SEU). Volit mohou všichni občané Unie na území daného členského státu. Sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale parlament pracuje také v Bruselu (výbory, schůze politických skupin) a Lucemburku (sekretariát). Základní pravomoci Evropského parlamentu jsou legislativní, rozpočtová a kontrolní. Také politická role Parlamentu v EU postupně roste.
Tolik wikipedie. Pro potrestání Maďarska tak hlasovalo 49 % ze všech poslanců, tipoval bych převážně z Německa, Francie, Španělska a Beneluxu. Zbytek buď nepřišel nebo byl proti. Je proto velmi „odvážné“ nazvat toto hlasování “shodou”, jak píše ČTK. Přítomní poslanci se neshodli a jen 72 % hlasovalo proti Maďarsku. Informačně správné by proto bylo , že Europarlament schválil rezoluci odsuzující Maďarsko za neplnění podmínek právního státu. To ale v ČTK nikoho nezajímá a je potřeba výrok Europarlamentu “tvořivě” upravit. Blíží se únorové jednání Evropské rady a je jasné, že za souhlas Maďarska bude zřejmě EU opět muset proplatit peníze, které mu na základě „neplnění podmínek právního státu“ dosud pozastavilo. Možná dalších deset miliard EUR. Tak dělá politiku Maďarsko.
A takto se mlžením o “shodě v Europarlamentu” dělá progresivní informační politika v ČTK.
už aby je podkopala, protože ten euspolek gaunerů, zlodějů, plagiátorů a lumpů si zaslouží pozavírat
S.No možná by pan premiér mohl zajet třeba do roku 1956 a poptat se svých předků zdá jedná správně.