Mzdová srovnání a realita

Taková z kontextu vytržená čísla však mají velmi malou vypovídací schopnost a obvykle vedou málo informované čtenáře k velmi zjednodušujícím závěrům. V tomto případě není jasné, na základě jakého kursu autoři studie k přepočtu došli. Je zásadní rozdíl, zda jde přepočet podle nominálního tržního kurs nebo o tzv. paritu kupní síly, která bere v úvahu i rozdílnou úroveň cenových hladin v jednotlivých zemích. Pak by mzdové rozdíly byly daleko menší.

Přesto však si k těmto číslům jeden generální soud neodepřu. Dlouhá léta jsme masírováni propagandou, která se z vnitropolitických důvodů snaží dehonestovat náš uplynulý vývoj a stále nám dává za vzor údajně mnohem úspěšnější okolní země. Prý kdybychom měli euro, kdybychom neprivatizovali vůbec nebo privatizovali jinak, kdyby u nás vládl někdo jiný atd., dávno bychom se určitě měli lépe. Zjevně to neplatí. I údaje o výši mezd ukazují, že Slovensko přijetím eura nijak nezbohatlo, ba naopak, a Ukrajina už před válkou byla ubohou rozvrácenou zemí na chvostu Evropy. Pro toto poznání však nemusíme číst noviny, stačí poslouchat lidi na stavbách nebo prodavače v obchodech. Slovenštinu a ukrajinštinu tam uslyšíme nejčastěji. Lidé o své životní úrovni nejlépe hlasují nohama a žádné studie „odborníků“ k tomu nepotřebují.