Na rozdíl od veřejných mýtů, regulace cen nájemného není ve Švédsku úspěšná |

Sdílet článek:

JAMES MURPHY

Švédská regulace cen nájemného je široce nabízena mnoha lidmi, kteří nerozumí ekonomii jako model toho, jak by měl trh s vlastnictvím fungovat. Mladí lidé, pro příklad v Irsku, s oblibou poukazují na Švédsko jako na nirvánu, kde regulace cen nájemného zajišťuje jednoduchou dostupnost cenově dostupného a vysoce kvalitního nájemního bydlení.

Jednou mi řekl jeden mladý kolega se silně socialistickými sklony, že bychom se měli přestěhovat do Stockholmu a dostat velmi moderní byt za pouhou trochu peněz ve srovnání s Irskem. Povrchní vyhledávání na Googlu, které shromažďuje řetězec nových článků dokládajících různé problémy vyvstávající ze švédské regulace cen nájmů, vrhly kruté světlo na vášnivě zastávanou, no skrz na skrz mylnou víru.

I výstupy levicových novin a medií musely (nerady) přijmout to, že regulace nájmů nefunguje. Ve Švédsku, stejně jako v jiných městech s podobnými politikami, se byty s regulovaným nájemným staly hodnotným aktivem, aby se sním kšeftovalo a aby bylo vytěžováno. Mnoho nájemců, kteří drží kýžené “primární” smlouvy dále pronajímá byty “sekundárním” nájemníkům” na černém trhu za nájmy, které jsou dvojnásob velké, než je regulovaná cena.
_____________________________________________
Ve výše uvedeném odkazu uvádějí levicové noviny The Guardin pro příklad: “S téměř polovinou Stockholmaňů – okolo 500 000 lidí – ve frontě, může trvat 20 nebo 30 let dostat se na vrch seznamu… Výsledkem je prospívající černý trh s nájmy, s úplatky až 100 000 švédských korun pro získání primární smlouvy, říká McCormac. Mnoho lidí dále pronajímá prostor ve svých nájemních bytech. Když jeden nájemce inzeroval loni malou komůrku pro nájem, bylo mnoho potencionálních zájemců.”
_____________________________________________
Jakmile nájemci získají primární smlouvy, zřídka kdy bydlení opustí. Jen půl procenta primárních nájemních smluv v centrálním Stockholmu si najde svoji cestu zpět k agentuře pro bydlení. Je téměř nemožné dosáhnout na jednu z těchto smluv pro kohokoliv nově příchozího do města (běda mému mladému kolegovi a jeho předpokládanému útěku do Stockholmu!). Lidé, kteří chtějí poskočit ve frontě se uchylují k paletě různých metod, které jdou od využívání osobních vazeb (což je páka, kterou nováčci málokdy mají a kterou “spravedlivý” a bezkorupční model těžko odměňuje) až po placení úplatků (určitě korupčních), které můžou dosáhnout množství několika ročních nájmů.
_______________________________________
Jak píše web cityam.com: “Za prvé, nájmy jsou nízké jen pro malou část švédských nájemců. Omezováním příležitostí pronajímatelů poskytovat různé nemovitosti , které jsou vhodné pro různé rozpočty, pobízí regulace nájmů nájemce držet se nemovitosti, ve které si již nepřejí žít a pronajímat ji kvůli značnému zisku, spíše než vrátit nemovitost lokální agentuře pro bydlení, aby byla tato znovu přidělena. Sekundární nájemníci ve Švédsku platí v průměru dvakrát tolik jako primární nájemníci a čekací listy na nájem přímo od agentur pro bydlení se dostaly do spirály, s průměrnou čekací lhůtou ve švédském hlavním městě do očí bijících 11 let.”
_____________________________________

Jak si člověk může představit, když jedna skupina lidí získává výhodu (skrze šanci, korupci nebo vyšší věk) nad jinou skupinou lidí, tak to není poukazem na sociální harmonii. První skupina z toho těží, pro ostatní skupiny se věci zhoršují. Jiným zhoubným efektem čekacích listů je klesající mobilita po Švédsku (lidé čekající na určitém seznamu agentury pro ubytování se nechtějí stěhovat a dostat se tak nakonec jiného seznamu). Tento nedostatek mobility je zdrojem těžkostí pro zaměstnance, jeden z pěti uvádí nedostatek bydlení jako hlavní překážku pro najímání zaměstnanců a růst své pracovní síly.

Průměrná čekací doba na byt s regulovaným nájemným ve Stockholmu vzrostla z pěti let na devět let v poslední dekádě a i dosáhla dvojnásobku této doby v nejvíce žádaných lokalitách. Podíl lidí ve věku 20-27 let, kteří žijí se svými rodiči narostl a je v současnosti nejvyšším od doby, kdy se tato hodnota sleduje.

Je téměř jisté, že regulace nájemného zavinila nedostatek bydlení. Kdo to mohl předvídat! Jen někdo s očima, upřímností a zběžným zájmem o historii a ne zcela uzavřenou myslí. Regulace cen vždy a všude vytvořila následující výsledky.

Cenový strop (ustavený pod tržní hodnotou, která by se jinak ustavila) vytvoří nedostatek daného zboží/služby a/nebo pokles v kvalitě daného poskytovaného zboží/služeb. Důkazy: regulace nájmů (Stockholm, Hanoj, New York, Dublin).

Cenová podlaha: (ustavená nad tržní hodnotou, která by se jinak ustavila) vytváří příliš velkou nabídku daného zboží/služeb. Důkazy: společná zemědělská politika Evropské unie, původce hor másla, jezer vína a jezer mléka. Mnoho čtenářů bude mít zkušenost s podobnými nadbytky, které nutně následovaly po regulaci cen v jejich vlastních státech.

Když je ustaven cenový strop na nájem pod tržní úrovní, mají pronajímatelé tendenci opustit trh, za prvé nikdy na trh nevstoupí anebo přizpůsobí jiné náklady (jako je údržba a opravy) tím, že je sníží tak, že omezí ztráty anebo udrží minimální zisky. Za prvé odprodeje anebo za druhé nekupování ze strany pronajímatelů jen omezuje nabídku nemovitostí k pronájmu. Odložení údržby a oprav snižuje kvalitu nabídky bydlení, které je dostupné k pronájmu.

I ekonomové se socialistickými sklony rozumí negativním a nutným následkům regulace nájmů, s tím, že jen bombardování je více efektivní, než regulace nájmů, co se týče ničení obydlených oblastí (ačkoliv někteří se zkušenostmi obojího došli k názoru, že regulace nájmů je v tomto ohledu efektivnější než bombardování). Říkejte něco, když prakticky všichni ekonomové (vždy se najde pár pochybovačů) – i ti, kteří jsou velkými fandy státních intervencí a represivního zdanění – připouštějí, že cenová regulace (jejímž prominentním příkladem je regulace nájmů) jednoduše nefunguje.

Švédská vláda v roce 2021 učinila malé kroky, jak se popasovat s dysfunkcemi, které zapříčinila regulace nájmů, snažila se omezit rozsah regulace nájmů a neaplikovala je na nově stavěné byty. Vláda padla.

Překvapením nebylo to, že ti, kteří mají omezené chápání ekonomie odmítli jediné morální, praktické a přiměřené řešení problému. Ani to, že se krajní pravice a krajní levice švédské politiky spolu spojily v úsilí, aby vládu porazily. Opravdovým překvapením bylo to, že někteří pozorovatelé považovali za divné, že by se krajní pravice a krajní levice mohly spojit, aby tak učinily. No, autoritáři drží při sobě, aby hájili státní řízení a obzvláště marné, nemožné, ignorantské a arogantní úsilí o ignorování základních zákonů ekonomie.

Stálé doporučování regulace nájemného po celém světě a skrze dějiny je symbolické jednou věcí: úsilí progresivní ideologie staví realitu na hlavu.