Osm zásad svobodné společnosti

Listy federalistů je soubor 85 esejí, které vycházely v amerických novinách před přijetím americké ústavy. Podrobně rozebírají různé aspekty uspořádání státu s cílem zajistit maximální ochranu individuálních svobod. Zde uvedená osmička principů je zcela subjektivním výběrem autora.

Základní úloha státu je jedna jediná

Prvořadou úlohou každého státu je ochrana základních svobod jednotlivce. To je právo na život, na majetek a svobodu slova. Nikdo je nikomu nepřiděluje výměnou za hodné chování, každý člověk je automaticky nabývá při narození z vyšší moci. Proto jsou to práva přirozená.

Princip ochrany přirozených lidských práv je princip, na jehož základě vznikly všechny svobodné společnosti. Představen španělským mnichem Juanem de Marianou a dále popularizován Johnem Lockem o dvě stě let později.

Zapomeňte na efektivní vládu

Úkolem demokracie není dát lidu efektivní vládu. Bylo by to hezké, ale to by lidé chtěli příliš. Parlamentní demokracie vznikla z jediného prostého důvodu. Aby zabránila totalitě nebo situaci, kdy si jedna osoba nebo jedna instituce uzurpuje právo rozhodovat o všem. Nejefektivnější vládou je diktatura. Aby z toho nebyl mega průšvih, musí se najít dobrotivý diktátor. Duchovní otcové moderních demokracií věděli, že je to stejně pravděpodobné, jako že slunce vyjde na západě.

Většinová demokracie je nestabilní chaos

Prostá většinová demokracie je nestabilní a podléhá momentálním náladám davu. To je ponaučení z antického Řecka a Říma. Pokud rozhoduje pouze většina bez nějakého kontrolního mechanismu, může to dopadnout jako po Mytilénské debatě během peloponéských válek.

Dělba moci, dělba moci, dělba moci

Nejdůležitějším prvkem demokracie je dělba moci. Důsledné a pečlivé rozdělení státní moci mezi moc výkonnou, moc zákonodárnou a soudní. To je odkaz Johna Locka a jeho „Dvou pojednání o vládě” a barona de Montesquieu s jeho knihou „O duchu zákonů”.

Bez dělby moci je listina lidských práv cárem papíru, psali již před 250 lety.

Pokud je společnost připravena obětovat dělbu moci při nějaké mimořádné události, měla by napřed pečlivě nastudovat historii odstavce 48 německé ústavy, na jehož základě se Hitler dostal k moci. A na jehož základě vydal dekret, který mu dával neomezenou moc. Jmenoval se „Na ochranu lidí a státu”.

Svoboda vede ke konfliktu

Když dostanou lidé svobodu, vznikne konflikt. Zákonitě. Jak z toho ven, aniž by bylo nutné brát lidem svobodu ke sledování vlastních zájmů?

Je nutné zabránit, aby se stejný zájem sešel u většiny ve stejnou dobu. Nebo, pokud se tak stane, nesmí být většina schopná jednoduše prosadit svoje plány útlaku proti menšině.

Jediný způsob, jak ochránit nejen majetek

Když dostanou lidé svobodu, budou mít někteří majetku více, ať už protože měli více štěstí nebo více pracovali. Druzí budou mít majetku méně. Ti druzí budou chtít majetek těch prvních. Pokud jich bude více, bude téměř nemožné odolat pokušení jej demokraticky zabavit. Proto je třeba nějak vymyslet, aby to nebylo tak jednoduché.

Listy federalistů číslo 10 a 51 dávají návod, ale zároveň si o lidech nedělají žádné iluze:

„Kdyby byli lidé anděly, nebylo by státu třeba. A kdyby měli andělé vládnout lidem, nebylo by třeba ani vnějších, ani vnitřních kontrolních mechanismů při výkonu státní moci.”

Řešením je důsledná dělba moci. A nejen to. Protože moc zákonodárná je sama o sobě silnější než moc výkonná a soudní, navrhli zakladatelé USA, aby byla oslabena rozdělením na dvě komory, do kterých se volí odlišně, a právem veta pro prezidenta.

Konzervatismus je nejlepší obranou proti revolučním gangsterům

Zakladatel tradičního konzervatismu Edmund Burke říkal, že tradice je suma všech zkušeností, které nabyly generace minulé a je poutem s generacemi budoucími.

Varoval, že abstraktní ideály a neschopnost prosadit je v diskuzi činí z revolucionářů smrtelně nebezpečné hnutí. Revolucionář má vždy blíže ke svým abstraktním ideálům než ke svým spolubližním a není pro něj myslitelné zpozdit zavedení svých ideálů hledáním kompromisu. Je pro něj snazší uchýlit se k teroru.

Tradiční konzervatismus znamená úctu k tradicím a politickou umírněnost.

Vláda vládne z vůle lidu

V Asii věřili, že císař je sám bůh. Bohu se neodporuje. V Evropě přesvědčili lid, že král vládne z boží moci. Odpor vůči králi je tak odporem vůči bohu. Jako první se ozvali šlechtici ve Skotsku ve 14. století, když napsali, že král, který nečiní, co si poddaní přejí, musí skončit.

Moc každé vlády ve svobodné společnosti pochází z vůle lidu, který ji pověřil správou věcí veřejných.

Pozn. autora: Rozhodně ne z vůle nevolených úředníků.