Novinky

Mohou genové vakcíny na covid-19 změnit lidskou DNA?




Článek sleduje názory několika odborníků, kteří se vyjadřují k otázce, zda genové vakcíny[1] mohou nějakým způsobem ovlivnit lidskou DNA. Mezi genové vakcíny patří ty, které používají poslíčka neboli messenger RNA (mRNA)[2], což jsou vakcíny od Moderny a Pfizeru, i ty, které jsou založeny na DNA adenoviru, což je případ vakcín Johnson & Johnson a Astra Zeneca.

Níže citovaní vědci upozorňují na to, že mRNA technologie se původně používala k úpravě genů. Označují mRNA vakcíny jako bývalé neúspěšné biotechnologické programy, které se podařilo prosadit díky epidemii wuchanského koronaviru SARS-CoV-2.

Podle Ministerstva zdravotnictví a obecně prezentovaného názoru, není možné, aby mRNA ani adenovirové DNA vakcíny na covid-19 jakýmkoliv způsobem ovlivnily nebo změnily lidskou DNA.

Někteří vědci se však domnívají, že to vyloučené není. Jeden z nich argumentuje tím, že lidské tělo obsahuje enzym, který dokáže přepisovat mRNA sekvenci do DNA. Další vědec tvrdí, že syntetická mRNA v lipidovém obalu není zničena krátce po aplikaci vakcíny, ale zůstává v těle po dlouhou dobu, možná  měsíce, a tak může dojít k úpravě čepičky (mRNA) a následně tomu, že mRNA se přepíše do DNA.

Práce vědců z Jeffersonovy univerzity vyvolala polemiku

Práce profesora biochemie a molekulární biologie Richarda Pomerantze a jeho kolegů z Univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii rozpoutaly nové vědecké, ale i laické polemiky nad vztahem mezi mesengerovou RNA technologií a lidskou DNA. Vědci objevili v lidském těle enzym, takzvanou polymerézu theta, a pomocí experimentů dokázali, že tento enzym dokáže velmi dobře přepisovat mRNA sekvenci do DNA. Tento objev podle vědců naznačuje, že mesengerová RNA může být použita jako šablona k opravování a přepisování genomické DNA. Práce byla zveřejněna 11. června 2021 v časopise Science Advances.

Onkolog a hematolog MUDr. Ján Lakota, CSC. z Virologického ústavu Slovenské akademie věd reagoval na Pomerantzův objev slovy: „Doslova mi vyrazil dech“. Doktor Lakota se seznámil s objevem vědců z Filadelfie 17. června 2021 a o den později výzkum komentoval: „Všechny řeči o tom, že mRNA vakcína proti koronaviru SARS-CoV-2 se může přepsat do DNA člověka, jsem považoval za, mírně řečeno, nemístné. Až do včerejška. Moje sebevědomé tvrzení se rozsypalo jako domeček z karet.“

Doktor Lakota v reakci na studii napsal: „Lidské buňky jednoznačně, bez jakýchkoliv pochyb obsahují enzym, který je schopen přepsat RNA do DNA. A? A očkování lidí mRNA vakcínami proti SARS-CoV-19 je třeba okamžitě (nejraději se zpětnou platností) zastavit. Nebezpečí zabudování virového proteinu do lidského genomu je ve světle současných vědeckých poznatků reálné a vysoké.“

Na práci vědců z Jeffersonovy univerzity reagoval také slovenský biolog, který kontaktoval českou redakci Epoch Times, ale nechtěl, aby jeho jméno ani název instituce, ve které působí, bylo zveřejněno. 22. června 2021 v dopise vyzval slovenské Ministerstvo zdravotnictví k okamžitému ukončení očkovací kampaně. V dopise uvádí že: „Syntetická mRNA tzv. „vakcína“ s charakterem genového séra, kódující spike protein… má plný potenciál integrovat se do lidského genomu.“

Jiný názor má profesor RNDr. Libor Greubhoffer CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd. Ohledně studie zůstává rezervovaný a podle něho je Lakotova interpretace výsledků studie „absurdní“.

Profesor Greubhoffer v odpovědi na prosbu Epoch Times o vyjádření se k této záležitosti 15. srpna 2021 napsal: „To je představa natolik absurdní, že ji nelze označit jinak než do nebe volající hloupost. Bohužel velmi nebezpečná, patří totiž mezi ty mystifikace, které se zakládají tak zvaně na moderních vědeckých argumentech.“

Podle profesora Grubhoffera není prakticky možné, aby se mRNA vakcína dostala do jádra lidské buňky, a tudíž není možné, aby jakkoliv změnila DNA: „MRNA je směřována přímo do výrobní linky na proteiny v ribozomech, nemá prakticky šanci se dostat do jádra buňky a přijít tak do kontaktu s replikační a transkripční mašinérií v jádře včetně jejího replikačního aparátu.“

Greubhoffer na sebe v minulosti upozornil v únoru 2021, když navrhoval zavést restrikce proti lidem, kteří se nenechají očkovat, a prohlašoval, že „proti covidu je vakcína nejúčinnější metodou“.

O vyjádření ohledně možného přepisu RNA do DNA jsme požádali také české Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo se ke studii filadelfských vědců nevyjádřilo. Pouze odpovědělo, že „technologie mRNA je ve vývoji již několik desítek let a není tedy technologií zcela novou“ a poslalo nám leták Státního zdravotního úřadu (pdf). Podle ministerstva mRNA vakcíny nemohou změnit DNA, protože mRNA nevstupuje do jádra buňky.

Otázku, zda mRNA vakcíny na covid-19 mohou změnit lidskou DNA, dostal také 24. července 2021 přední světový expert na léčbu covidu-19 v počáteční fázi, internista, kardiolog, epidemiolog a profesor medicíny na Texaské křesťanské univerzitě a Lékařské fakultě Centra zdravotnických věd University of North Texas pan Peter McCullough. V programu John-Henry Westen Show vyjádřil obavu, že genová léčba (neboli genové vakcíny na covid-19) může způsobit transfer genů, a vysvětluje, proč se podle něho genetický materiál z vakcín na covid-19 může natrvalo přepsat do lidských chromozomů DNA.

McCullough řekl, že messenger RNA[2], který je normálně vytvořen z lidské DNA, se obvykle použije jen jednou, a to k vytvoření proteinu. „Poté je poslíček RNA rozpuštěn. Ale když máme virový zdroj mRNA nebo když vytvoříme syntetický messenger RNA, což je to, co dělá Pfizer a Moderna, mRNA je modifikován tak, aby byl odolný vůči zničení. Tudíž se používá opakovaně, znovu a znovu. To je důvod, proč vytváří tak vysoké hladiny spike proteinu a protilátkovou odpověď. Tyto mRNA zůstanou v těle po dlouhou dobu.“

Profesor McCullough se rovněž odvolával na nedávný a zatím nerecenzovaný článek Anthonyho Kyriakopoulose z Athén. „Je zde ukázáno, že tito poslíčci RNA jsou v jistém smyslu nekompatibilní s buněčným životem. Mění termodynamiku buněk. Buňky nejsou stvořeny k tomu, aby zvládaly další kousek messengeru RNA znovu a znovu. Pokud zůstanou v buňkách dostatečně dlouho a čepička (cap) se upraví, je možné, že je lze přepsat zpětně. A to znamená, že z messengeru RNA můžeme skutečně vložit kus DNA, a ta se dostane do naší chromozomální DNA,“ komentoval článek McCullough.

DoktorRudolf Jaenisch, profesor biologie na Massachusetts Institute of Technology (MIT), také hovořil o ovlivňování DNA pomocí mRNA v rozhovoru pro Medical Daily15. dubna 2021. Na otázku, zda mRNA vakcína může poškodit lidskou DNA, odpověděl, že mRNA se podle jeho názoru může integrovat do DNA, ale vědci o tom prozatím nemají žádné důkazy a nevědí, jak takový proces funguje. Pokud by se to však potvrdilo, bylo by to podle Jaenische dobrá zpráva: „To bude průlom v technologii. Změní to způsob, jak léčíme nemoci.“

Letos v červnu vyšel článek v National Library of Medicine německého genetika a virologa z Institutu lidské genetiky Univerzity v Cologne Waltera Doerflera, který integraci genetického materiálu z vakcín na covid-19 do lidské DNA nevylučuje. V článku stojí: „V současnosti podávané vakcíny jsou závislé na adenovirových DNA vektorech nebo na mRNA SARS-CoV-2, která se může reverzně přepisovat do DNA, avšak jen zřídka.“  A dále: „Skutečná integrace molekul virové DNA a DNA adenovirových vektorů bude pravděpodobně náhodnou událostí, jejíž četnost a epigenetické důsledky nelze s jistotou posoudit.“

Molekulární viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., která vede výzkumný tým na Akademii věd České republiky ve videu natočeném pro Covid portál prohlašuje, že mRNA vakcíny nemohou lidskou DNA změnit: „MRNA vakcíny neobsahují DNA, nevstupují do části buňky, kde se náš genom nachází, a nemůžou s ním žádným způsobem interagovat nebo ho poškodit.“

vakcina covid
Zdravotní sestra přebírá vakcínu v očkovací klinice v areálu Kalifornské státní univerzity v Long Beach (CSULB), 11. srpna 2021, ilustr. foto. (Patrick T. Fallon / AFP via Getty Images)

MRNA technologie jsou bývalé neúspěšné programy

MRNA vakcíny se vyvíjejí zhruba od devadesátých let. Do letošního srpna však nebyla žádná z nich plně schválena pro veřejné využití, používala se pouze v rámci výzkumu a žádná z nich neprošla standardním způsobem schválení. Ve zrychleném procesu byla americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 23. srpna 2021 schválena vakcína proti covidu-19 od společností Pfizer a BioNTech pro osoby starší 16 let. Urychlené schválení experimentální injekce v řádu měsíců bez let klinických studií a testování označili někteří lékaři jako „nezodpovědné” a „účelové“, aby mohlo být v USA nařízeno povinné očkování. Jiní zrychlený proces vítají a vyzvali k zavedení povinného očkování. Více zde…

Peter McCullough ve výše zmiňovaném televizním pořadu dále řekl, že vakcíny proti covidu-19 jsou bývalé neúspěšné programy: „Vakcíny na covid jsou genové vakcíny, takže přenášejí genetické informace do našich buněk buď prostřednictvím messengeru RNA (mRNA) nebo adenovirové DNA. Jsou to biotechnologické programy, které dříve selhaly. Jsou tu už desítky let. Nefungovaly na vyléčení nemocí jako je Fabreova (ph) nemoc nebo srdeční onemocnění nebo rakovina. Jejich účel byl změněn na vakcíny a přiměly tělo, aby vytvořilo nebezpečný spike protein, což se ukázalo jako opravdu špatný nápad,“ řekl McCullough.

Proč je to podle něho špatný nápad? McCullough vysvětluje, že všechny genové vakcíny na covid-19 způsobují, že naše tělo produkuje cizí protein – spike protein, což je toxin. Říká, že spike protein zhruba 2 týdny cirkuluje v těle, může způsobit řadu onemocnění a zdravotních problémů. Pokud např. poškodí mozek, může dojít k formě ochrnutí, poškození paměti, slepotě, zvonění v uších. Celý rozhovor můžete sledovat zde.

Podobně hovoří o cirkulaci spike proteinu v těle prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc., DSc. Turánek říká, že po aplikaci vakcíny proti covidu-19 dochází k mohutné generaci spike proteinu a ten koluje v těle a usazuje se v různých orgánech a tam také podle něho způsobuje řadu problémů. Celý rozhovor s profesorem Turánkem naleznete zde.

McCullough dále uvádí, že je to právě spike protein, který vytváří krevní sraženiny. Ty mohou vést k infarktu nebo mrtvici.

O výskytu krevních sraženin se hovořilo zejména v souvislosti s vakcínami od firmy AstraZeneca. Výbor pro hodnocení rizik spadající pod evropskou lékovou agenturu [EMA] zveřejnil 7. dubna 2021 výsledky hodnocení 86 nahlášených případů tromboembolických potíží po vakcinaci látkou od společnosti AstraZeneca. Z nich 18 skončilo úmrtím. „Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování,“ prohlásila výkonná ředitelka EMA Emer Cookeová.

Výsledky šetření vakcíny AstraZeneca na sociální síti komentoval také předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Chlíbek. „Podle dat z EMA je riziko výskytu sraženin v žilách mozkových obalů nebo vnitrobřišních žil u AstraZeneca vakcíny velmi vzácné, v možné frekvenci 5/1 mil. a 1,5/1 mil. očkovaných, častěji u žen do 60 let a po 1. dávce.“

MRNA technologie původně sloužila k úpravě genů

Podle farmakologa, imunologa a vakcinologa profesora RNDr. Jaroslava Turánka, CSc., Dsc. technologie mRNA původně sloužila k úpravě genů. „Původně všechny tyto systémy byly pro genovou terapii, to znamená vnést nějaký opravný gen do organismu, kde je poškozený gen. A podle toho se udělá formulace,“ vysvětluje Turánek v rozhovoru pro Nadační fond svědomí národa ze 17. srpna 2021.

Potvrzuje to také hlavní lékař Moderny Tal Zaks. Na přednášce na Ted Talk v roce 2017 mluvil o tom, že pomocí mRNA injekce lze napravovat genetické defekty. O DNA hovoří jako o „softwaru života“.

„Žijeme touto fenomenální digitální vědeckou revolucí a dnes jsem tu, abych vám řekl, že se vlastně nabouráváme do softwaru života a to mění způsob, jakým přemýšlíme o prevenci a léčbě nemocí,“ uvedl Zaks.

O technologii mRNA hovoří Zaks i Moderna jako o „operačním systému“.

„Přemýšlíme o tom jako o operačním systému. …. Pokud to tedy můžete skutečně změnit,… pokud byste mohli zavést řádek kódu nebo změnit řádek kódu, ukazuje se, že to má hluboké důsledky pro všechno, od chřipky po rakovinu.“ (Poznámka autora článku: řádkem kódu je patrně myšlen kód DNA).

O potenciálu mRNA hovořil také Elon Musk, zakladatel firmy Neuralink, která se zaměřuje na výrobu čipů do mozku. 1. prosince 2020 při udílení ceny Axel Springer Award pan Elon Musk uvedl: „Co se týče syntetické mRNA, v podstatě můžete se syntetickou RNA, DNA dělat cokoliv, je to jako počítačový program, s dostatkem úsilí, není to příliš šílené, můžete zastavit stárnutí, obrátit ho, můžete někoho proměnit ve zrůdného motýla, když chcete…“

Bill Gates je nadšený technologií úpravy genů

Zatímco někteří lidé považují ovlivňování genů a DNA za nebezpečnou hru nebo etické tabu, jiní na tom nevidí nic špatného a další jsou možností měnit nebo ovlivňovat DNA zcela nadšeni.

Bill Gates, který investoval do výzkumu, vývoje a distribuce vakcín na covid-19 patří do skupiny nadšenců.  Americký miliardář a zakladatel společnosti Microsoft hovořil o úpravě genů například na přednášce v Seattlu 14. února 2020 na každoročním zasedání Americké asociace pro pokrok vědy (AAAS). V projevu, který se věnuje otázkám chudoby a nemocí lidí žijících v rozvojových afrických zemí, Bill Gates mimo jiné řekl: „S pokrokem nástrojů, jako je AI (umělá inteligence) a technologie založené na úpravě genů máme příležitost vybudovat novou generaci zdravotních řešení tak, aby byla k dispozici všem na planetě, a jsem z toho velmi nadšený.“

Otázka, zda genové vakcíny, ať mRNA nebo adenovirové DNA vakcíny, mohou změnit lidskou DNA, zůstává otevřena. Zda věřit více vědcům z Akademie věd nebo těm, které ověřovatelé faktů označují za dezinformátory, je na vás. Kdo byl pravdě blíže, zřejmě ukáže teprve čas.


POZNÁMKY:

[1] Genové vakcíny jsou vakcíny připraveny genetickým inženýrstvím. Využívají DNA nebo RNA viru (některé viry mají DNA, zatímco jiné mají jen RNA) nebo messenger RNA na rozdíl od klasických vakcín, které do těla vpraví oslabený nebo deaktivovaný virus.

[2] Messengerová RNA (mRNA) neboli „poslíček RNA“ je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako recept pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.

Poznámka autorky článku: Genové vakcíny Pfizer, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson fungují podobně.  U mRNA vakcín (Pfizer, Moderna) očkovací látka obsahuje mRNA viru, která instruuje buňky k výrobě spike proteinu. U adenovirových DNA vakcin (AstraZeneca, Johnson-Johnson) je o jeden krok více. Očkovací látka obsahuje DNA adenoviru nebo rekombinantní DNA (DNA adenoviru + genetickou sekvenci wuchanského viru), ta se přepíše na mRNA a ta pak dá příkaz buňce k výrobě spike proteinu.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 hodnocení, průměr: 4,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*