S. SPURNÝ
Sociální inženýrství nezná hranic. Důkazem je návrh významné americké filozofky, aby lidé zajistili, že se nebudou divoká zvířate v přírodě požírat. A o třech základních pilířích, na kterých stojí skálopevné přesvědčení některých lidí, že mohou druhým říkat, co a jak mají dělat.
Martha C. Nussbaum je americká filozofka a profesorka práva a etiky na univerzitě v Chicagu. Je autorkou řady knih na téma sociální spravedlnosti a nositelkou několika mezinárodních vyznamenání za svoje práce v oblasti filozofie a lidských práv.
Na konci minulého roku publikovala článek, ve kterém se ptá, zda by lidé měli nechat divoká zvířata volně žít v přírodě, která je podle ní plná „krutosti, nedostatku a náhodné smrti”. Je znepokojena tím, že se divoká zvířata vzájemně požírají.
Udělejte ze lvů vegetariány
V článku Martha Nussbaum píše:
„Jediným způsobem, jak chránit slabší tvory před sežráním, je přeměnit větší rezervace v ty staré špatné zoologické zahrady, kde každý tvor bude žít odděleně.”
„Na druhou stranu na utrpení zranitelných tvorů a jejich předčasné smrti velmi záleží a zdá se, že situace vyžaduje nějaký inteligentní zásah. Prostě není jedním z cílů života těchto tvorů, aby byli sežráni predátory.”
„Jejich forma života je jejich věc a chtějí žít bez ohrožení stejně jako my, i když i my se někdy staneme obětí agresorů. Říci, že je osudem antilop, aby byly roztrhány predátory, je stejné jako říci, že je osudem žen, aby byly znásilněny. Obojí je velmi špatně.”
Kosmická spravedlnost
Na druhé straně názorového spektra stojí Thomas Sowell, profesor ekonomie a autor řady knih. V mládí byl socialistou, ale poté, co se nechal zaměstnat na státní poště, zcela změnil názor. Jedna z jeho knih se jmenuje „Hledání kosmické spravedlnosti”. Na téma sociálních inženýrů uvádí:
„Sociální inženýři se snaží napravit nejen nedostatky společnosti, ale vesmíru. Co nazývají sociální spravedlností, zahrnuje mnohem více, než za co může být nějaká společnost činěna odpovědnou. Křižáci ve jménu sociální spravedlnosti chtějí napravit nejen hříchy člověka, ale nedostatky božského řádu nebo historické úkroky. Hledají kosmickou spravedlnost.”
Arogance a opovržení
Sociální inženýrství se vyznačuje třemi základními charakteristikami.
V prvé řadě je to nedostatek pokory. Snaha sociálního inženýra přetvářet divokou přírodu, která byla na této planetě miliony let před ním, demonstruje naprostý nedostatek pokory před něčím, čemu ani největší odborník neporozuměl ještě ani z malé části.
Nedostatek pokory při hledání kosmické spravedlnosti jde ruku v ruce s kosmickou arogancí. Pouze je-li arogance přítomna v ohromujícím množství, je možné se domnívat, že jeden člověk nebo jedna instituce může organizovat druhé proti jejich vůli a že právě jejich cesta je ta správná.
Poslední, ale ne nejméně důležitou charakteristikou sociálního inženýra je opovržení. Opovržení vůči všem, kteří nesdílejí jeho vizi spravedlivého světa. Pro sociálního inženýra je racionální argument proti kosmické spravedlnosti nepředstavitelný, a proto je jediným způsobem diskuze odsouzení charakteru názorového protivníka. Každý, kdo nesouhlasí s grandiózní vizí, musí být z definice špatným člověkem.
Diskuze vyloučena
Proto je hluboké rozdělení společnosti a nemožnost vést v podstatě jakoukoli diskuzi jedním z důsledků cesty za kosmickou spravedlností. Nikdy to nemůže být střet argumentů, ale vždy pouze osobní osočování a útoky na charakter.
Největší cenou, kterou společnost zaplatí za hledání kosmické spravedlnosti, je obrovský přesun moci od jednotlivce ke státu a všudypřítomná lež. Prosadit kosmickou spravedlnost lze jedině hlubokými zásahy do práv jednotlivých lidí, k čemuž je nutný mocný stát a masivní propaganda, která bude předkládat vymyšlené důvody, proč to jinak nejde.
Post scriptum
Deník Guardian, 12. ledna 2023: „Jsou-li rostliny tak inteligentní, měli bychom je přestat jíst?”
(16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Vysadil bych paní Marthu Nussbaum do klece v nejbližší ZOO ať jim to jde, těm lvům, vysvětlit. Kdyby se lidi chovali jak Ti lvi, takováto přiblbla by neměla šanci.
Zákony přírody jsou nadřazené všem zákonům světa a paní Martha Nussbaum ani jiná přiblbla to nezmění.
Těmihle bezcennými přiblbly jsou fakulty sociálních šarlatánství všech zemí světa narvaná k prasknutí. Řešení je přitom velice jednoduché… 🙂
Paní Martha zřejmě za přírodu pokládá centrlapark. Tak ona by chránila slabší tvory…..sancta simplicitas! Ráda bych se jí zeptala, kteří to podle ní jsou? Každý někoho požírá. Já považuju za tvory i rostliny – co s tím bude nešťastnice dělat?
Přišel mi na mysl jeden antický citát: Kdybys mlčel, byl bys filosofem… (a nepoznalo by se, že jsi idiot – v tomto případě idiotka). Vždycky mě zaráží, jak někteří lidé v zájmu jakéhosi “vyššího dobra” bojují proti všemu přirozenému, až po nich nezůstane kámen na kameni. A když se společnost konečně vzpamatuje z otřesu, vzniklého díky těmto dobrákům, vždycky “vstanou noví bojovníci”.
Peníze zničily svět ! Nejlíp tu bylo za Husáka !
Tak za jidlo sklizejte uhli lidem do sklepa, a v kuchyni si povezte na zed obraz cloveka,na ktereho nemuzete zapomenout.
A je v tomto smyslu etické pojídat hmyz, který nám servíruje EU jak náhradu masa?
“Unie povolila čtyři druhy
Jelikož se počet druhů hmyzu na celém světě odhaduje až na deset milionů, mohlo se zdát, že se tím otevřely nekonečné možnosti kulinářského objevování. Ve skutečnosti se však nařízení vztahuje na pouhé čtyři „prověřené“ druhy – larvy potemníka moučného a potemníka stájového a larvy a dospělce cvrčka domácího a sarančete stěhovavého.
Dostál věří, že k nim přibude také další druh, který je takovou hmyzí superstar. Larva mouchy bráněnky, která pochází z Jižní Ameriky, dokáže zlikvidovat jakýkoli organický materiál, rychle roste a už dnes se používá v krmných směsích pro hospodářská zvířata. „U nás to zatím nikdo nedělá, ale v Evropě je to obrovský byznys. Larva bráněnky vyroste na odpadu a je velmi levná. Sehnat se dá asi dvakrát levněji než mouční červi,“ prozrazuje mladý podnikatel.”
https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-hmyz-k-jidlu-budoucnost-ktere-veri-i-ceske-firmy-40419210
Každého takového dobráka bych zavřela do kumbálu a dostával by pravidelně smažené moučné červíky, sarančátka na grilu a jiné podobné pochoutky z hmyzí říše, když si myslí, že je to tak skvělé. Ono by ho to rychle přešlo.