Politika, co je vidět a co není vidět

Úvod pro libertariany

Svobodný svět, kde lidé mohou nabízet a poptávat cokoli chtějí, se nazývá volný trh. To umožňuje lidem říci, že by chtěl právo na to, aby ostatní lidé mu museli poskytnout první pomoc. Tímto vyjadřuje svůj názor, ale zároveň dává ostatním lidem na trhu vědět, že tuto službu poptává. Lidé tak mají velkou svobodu v poptávání pozitivních práv (socialismu). Stejně tak na svobodném trhu je možnost, že firma nebo jednotlivec říká, že toto právo může být obhájeno u soudu za cenu X. Lidé tak mají takovou svobodu, že mohou nabízet pozitivní práva (socialismus).

Domnívám se, že přesně toto umožňuje volný trh, protože to neporušuje negativní práva, neboli vlastnické právo. Pokud tedy dáme tuto anarchokapitalistickou svobodu lidem, a tito lidé někdy časem budou poptávat natolik pozitivní práva, že ti, kdo je nabízejí, je za své prostředky zvládnou prosadit i na trhu, stane se pozitivní právo platné. Dále budou tedy lidé žít svobodně s menší svobodou, protože jejich individuální rozhodnutí vytvoří kolektivní rozhodnutí omezit svou svobodu pozitivním právem. Vymáhání tohoto práva je tržní a právoplatné, a násilí, které je k tomu potřeba, je obrané. Je to obrané, protože platné právo ve svobodném trhu je to, které si tržně vybrali lidé, nikoli to, které určil jeden člověk, nebo teorie, že je správné.
Ve svobodném trhu si lidé mohou platit za změnu práva ve svůj prospěch, tedy i na úkor ostatních.

Jak funguje politika v dnešním světě?

Musíme začít u peněz. Lidé si ve svobodné zemi platí soudce, kteří určují, jaká práva platí. Dnešní zákazníci většinově respektují, že bezpečnostní firmu se platí volebními lístky, a ne penězi, které se používají na směnu ostatních věcí. Mohou to změnit, pokud by chtěli přejít na placení penězi. Volební lístky stejně jako peníze jsou vzácné, a nedostatek těchto peněz znamená krach, stejně jako u peněz používaných pro nákup věcí. Bezpečnostní firma, lidově nazývaná politickou stranou, potřebuje vlastnit dostatek těchto peněz (volebních lístků), aby mohla prosadit hodnoty, které slíbila svým zákazníkům. Dělá to špatně podle zákazníků, tak nedostane peníze od zákazníků, a její moc měnit i bránit právo je ztracena. Lidé tedy mají možnost určovat, co je dobře a co je špatně, stejně jako v jiných sektorech trhu. Většinou se však zákazníci neshodnou na jedné firmě, a firma musí spolupracovat i s ostatními firmami. Ostatní firmy však slíbily svým zákazníkům jiná práva a hodnoty, a tak se bezpečnostní firmy většinou dohodnou na kompromisu, který nevyhovuje 100 % ani jedné firmě ani jednomu zákazníkovi. Tento kompromis vykonávají ve společně vlastněné firmě, lidově nazývané stát. Opět individuální rozhodnutí zákazníků tvoří kolektivní rozhodnutí několika firem, a to tvoří jedno rozhodnutí jedné firmy, a to celé bez žádných pevných pravidel, která by zákazníci nemohli chtít změnit, nebo poskytovatelé nemohli změnit za účelem získání více zákazníků.

Proč je to centralistické a ne decentralizované?

Centralizace je pro firmy výhodná, když jejich produkty jdou do konfliktu s produkty konkurenčních firem. Je výhodnější se dohodnout než válčit. Proč tedy nenabízejí jen negativní práva, u kterých by se nedostali do konfliktu, a jsou podle rakouské ekonomie efektivnější a výhodnější i pro zákazníky? Protože to dnešní zákazníci nepoptávají, a těch, kteří ano, je zanedbatelně málo. Politici tedy přirozeně nenabízejí negativní práva a větší svobodu, protože by zkrachovali nebo živořili jako svobodní bez možnosti hájit své zákazníky.

Co je vidět: Svoboda přináší možnost zpětně vidět, které řešení bylo lepší a které horší, konkurence mezi službami zlepšuje každou službu a zrychluje pokrok.
Co není vidět: Svoboda dává nespočet možností, což zvyšuje náklady na rozhodování, a zákazníkům nedostatečně bohatých na vzácné zdroje nezbývá dostatek těchto zdrojů na ta nejtěžší rozhodnutí, jako je právo. To dává možnost využít právo na úkor těch, kteří nemají dostatek zdrojů

Děkuji, že se zajímáte o důsledky lidského jednání.